Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Buddhistická mantra a Sútra srdce
Langrová, Eva ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Hlavní osnovou práce je téma náboženského jazyka z pohledu religionistické reflexe. Práce rozebírá konkrétní náboženské promluvy, v tomto případě buddhistické mantry. Nastiňuje kontext vzniku manter ve védském náboženství a jejich následný vývoj na poli mahájánového a tantrického buddhismu. Zkoumá mantru jakožto součást buddhistické teorie (mantra jako součást textu) i buddhistické praxe (mantra jako součást rituálu). Cílem práce je odpovědět na otázku, zda-li je vůbec možné určit přesný význam jednotlivých manter a do jaké míry je lze přeložit z původního sanskrtu. Detailní pozornost je věnována vrcholnému textu mahájánového buddhismu Sútře srdce a její závěrečné mantře gaté gaté páragaté párasamgaté bódhi sváhá. Klíčová slova: buddhismus, mahájánový buddhismus, Sútra srdce, mantra, rituální jazyk
Cesta mantry z Indie do Čech aneb příspěvek k etnografii hudby a globalizace
Seidlová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent) ; Matoušek, Vlastislav (oponent)
Předkládaná disertační práce je vícemístnou etnografickou studií (multi-sited ethnography, Marcus 1995) globalizovaného světa prostřednictvím zaměření se na sociální život (dle teorie Social Life of Things, Appadurai 1986) jedné z nejznámějších védských manter, tzv. Gájatrímantry, jako globalizovaného fenoménu a komodity. Zpěv či recitování manter (posvátných zpěvů ve védském jazyce, předchůdci sanskrtu, jejichž výslovnost, intonaci i rytmus je v bráhmanském diskurzu zakázáno měnit) jako původně lokální, nyní však globální fenomén, nabral v procesu kulturního přenosu po cestě z Indie do České republiky nové zvukové formy, sociální kontext, funkce a významy. Současná česká kulturní produkce manter je konkrétním, zhuštěným příkladem toho, jak mezikontinentální propojenost ve věku globalizace funguje v každodenním životě, v hudbě a ve vztahu k tělu a posvátnu. Sociální a kulturní procesy týkající se přenosu budou studovány terénním výzkumem na vybraných bodech této trajektorie jako v navzájem propojených entitách. Cílem je prozkoumat, jak se sociální a kulturní procesy spojené s přenosem dějí, jaké hudební podoby na sebe berou a jaké významy jim aktéři přikládají.
Cesta mantry z Indie do Čech aneb příspěvek k etnografii hudby a globalizace
Seidlová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent) ; Matoušek, Vlastislav (oponent)
Předkládaná disertační práce je vícemístnou etnografickou studií (multi-sited ethnography, Marcus 1995) globalizovaného světa prostřednictvím zaměření se na sociální život (dle teorie Social Life of Things, Appadurai 1986) jedné z nejznámějších védských manter, tzv. Gájatrímantry, jako globalizovaného fenoménu a komodity. Zpěv či recitování manter (posvátných zpěvů ve védském jazyce, předchůdci sanskrtu, jejichž výslovnost, intonaci i rytmus je v bráhmanském diskurzu zakázáno měnit) jako původně lokální, nyní však globální fenomén, nabral v procesu kulturního přenosu po cestě z Indie do České republiky nové zvukové formy, sociální kontext, funkce a významy. Současná česká kulturní produkce manter je konkrétním, zhuštěným příkladem toho, jak mezikontinentální propojenost ve věku globalizace funguje v každodenním životě, v hudbě a ve vztahu k tělu a posvátnu. Sociální a kulturní procesy týkající se přenosu budou studovány terénním výzkumem na vybraných bodech této trajektorie jako v navzájem propojených entitách. Cílem je prozkoumat, jak se sociální a kulturní procesy spojené s přenosem dějí, jaké hudební podoby na sebe berou a jaké významy jim aktéři přikládají.
Buddhistická mantra a Sútra srdce
Langrová, Eva ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Hlavní osnovou práce je téma náboženského jazyka z pohledu religionistické reflexe. Práce rozebírá konkrétní náboženské promluvy, v tomto případě buddhistické mantry. Nastiňuje kontext vzniku manter ve védském náboženství a jejich následný vývoj na poli mahájánového a tantrického buddhismu. Zkoumá mantru jakožto součást buddhistické teorie (mantra jako součást textu) i buddhistické praxe (mantra jako součást rituálu). Cílem práce je odpovědět na otázku, zda-li je vůbec možné určit přesný význam jednotlivých manter a do jaké míry je lze přeložit z původního sanskrtu. Detailní pozornost je věnována vrcholnému textu mahájánového buddhismu Sútře srdce a její závěrečné mantře gaté gaté páragaté párasamgaté bódhi sváhá. Klíčová slova: buddhismus, mahájánový buddhismus, Sútra srdce, mantra, rituální jazyk

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.