|
|
Infekční mastitidy skotu a jejich současná problematika
Pavezová, Natálie
Tématem bakalářské práce jsou infekční mastitidy skotu a jejich současná problematika. Je zde popsána samotná anatomie mléčné žlázy, rozdělení mastitid, vybrané patogeny, které infekční mastitidu způsobují a jejich prevence a léčba. Mastitida neboli zánět mléčné žlázy v současné době představuje jedno z největších rizik pro chovatele dojného skotu. Je hlavní příčinou ekonomických ztrát v mlékárenském průmyslu, neboť mléko má špatnou kvalitu a jeho produkce je snížená. Onemocnění je ovlivněno mnoha faktory, jak enviromentálními, které jsou způsobeny především okolním prostředím jako je například špinavá podestýlka anebo faktory infekčními, kde k nákaze dochází hlavně na dojírně. Výsledkem této práce je tedy přehled významných infekčních mastitid, a to jak v oblasti prevence, tak i léčbě a kontrole. Nejdůležitější je se zaměřit na prevenci tohoto onemocnění, neboť je lepší než léčba samotná, která může mít fatální následky.
|
|
|
Zhodnocení výskytu environmentálních mastitid ve vybraném chovu dojného skotu
BÍLÝ, David
Mastitidy jsou jedním z nejčastějších onemocnění dojeného skotu na celém světě. Cílem této práce bylo zhodnocení výskytu environmentálních mastitid a ekonomic-kých dopadů mastitid ve vybraném chovu dojeného skotu za období 2019-2022. Celkem bylo diagnostikováno 596 případů mastitid, z toho 78 % tvořily environ-mentální mastitidy. Zatímco počet případů kontagiózních mastitid za sledované období klesal (z 36 % na 6 %), počet environmentálních mastitid měl opačný trend. Ekonomické náklady na jednu dojnici se pohybovaly od 2 134 Kč do 4 527 Kč. Nej-větší položku tvořily ztráty mléka léčených dojnic.
|
|
|
Zhodnocení efektivity léčby mastitid s použitím faremní kultivace
KRATOCHVÍL, Martin
Mastitidy jsou jedním z nejnákladnějších onemocnění dojeného skotu a jejich léčba současně představuje nejčastější příčinu používání antibiotik na farmě. Faremní kultivace je v současné době jednou z možností zlepšení procesu rozhodování při léčbě mastitid. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit léčebné postupy s využitím faremní kultivace a provést ekonomické zhodnocení mastitid na vybrané farmě dojeného skotu. Experimentální pozorování stáda dojeného černostrakatého holštýnského skotu za účelem posouzení léčby mastitid probíhalo ve dvou sledovaných obdobích: bez faremní kultivace (BFK); s faremní kultivací (SFK). Byl zjištěn významný rozdíl v počtu vyléčených případů a případů reinfekcí mezi sledovanými obdobími. Zatímco v období BFK bylo vyléčeno 60,6 % případů mastitid a u 30,4 % případů došlo k reinfekci, v období SFK bylo vyléčeno 87,1 % a k reinfekci došlo u 12,9 % případů mastitid. Celkové finanční náklady spojené s mastitidami byly v obou obdobích téměř stejné. Nejvyšší položku tvořily ztráty mléka. Příznivě lze hodnotit, že zapojením faremní kultivace nedošlo k výraznému zvýšení nákladů spojených s léčbou mastitid. Zavedení systému faremní kultivace do antimastitidního programu mělo velmi pozitivní vliv na efektivitu prováděné léčby na sledované farmě. Přínos byl především ve výrazném snížení počtu reinfekcí a ve zvýšení počtu úspěšně vyléčených dojnic, při zachování téměř stejných nákladů na léčbu.
|
|
|
Charakterizace distribuce a dynamiky antigen-prezentujících buněk na modelu MHC II-EGFP knock-in myši
Pačes, Jan ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent)
Výsledky nedávno publikovaných studií naznačují, že dendritické buňky mají schopnost do mléčné žlázy transportovat komenzální střevní bakterie, které se odtud dostávají do mléka. Proto jsme se rozhodli provézt fenotypizaci imunologicky relevantních populací antigen prezentujících buněk (APC) v mléčné žláze a srovnat je s populacemi v tenkém střevě. Dále jsme se zaměřili na jejich změny během kojení. Fenotyp jsme určovali imunodetekcí in situ a průtokovou cytometrií. Podařilo se nám optimalizovat přípravu materiálu pro průtokovou cytometrii a mikroskopické metody. Prověřili jsme možnosti 3D vizualizace populací APC v celé tkáni a kvantitativní analýzy obrazových dat pro jejich korelaci s průtokovou cytometrií, zavedení těchto metod si ještě vyžádá další optimalizaci. Zjistili jsme, že se během kojení velké množství MHC II+ buněk shlukuje okolo alveolů a kanálků mléčné žlázy. Tyto buňky mají výrazně dendritický tvar a fenotypicky se liší od APC v okolní tkáni. Byl prokázán výrazný nárůst zastoupení APC v mléčné žláze mezi 4. a 6. dnem kojení, přičemž většina těchto buněk exprimuje molekulu CD103, která je typická pro populace buněk imunitního systému lokalizované ve střevě. Výrazné je též zastoupení CD64+ buněk. B- lymfocyty se naopak vyskytují prakticky jen v lymfatické uzlině mléčné žlázy a jejím...
|
|
|
Využití imunohistochemie při vyšetření biopsie mléčné žlázy.
MACHÁČOVÁ, Dominika
Úvod: Nádorová onemocnění prsu jsou nejčastějším novotvarem ženské populace v České republice. Zdokonalování včasné diagnostiky a terapie vede k postupnému snižování mortality při stále se zvyšující incidenci tohoto onemocnění. Cíle: Tato práce se zabývá využitím imunohistochemického vyšetření v diagnostice nádorů prsu. Materiály a metody: Do této studie bylo zahrnuto celkem 22 případů maligních nádorů prsu, materiálem ke zpracování bylo 22 punkčních biopsií prsu a 21 resekátů parciální mastektomie. Zjišťována byla imunohistochemická exprese 5 markerů - estrogenových a progesteronových receptorů, HER2, Ki-67 a E-cadherinu. U 9 případů bylo imunohistochemické vyšetření provedeno i v resekátu, kde byly srovnávány výsledky imunohistochemického barvení provedeného manuálně a na barvícím automatu Ventana Benchmark. Výsledky: Nejčastějším histologickým subtypem byl invazivní karcinom nespeciálního typu, který se vyskytoval ve čtrnácti případech, následovaný čtyřmi případy invazivního lobulárního karcinomu, dvěma případy atypického medulárního karcinomu, jedním smíšeným (invazivní karcinom nespeciálního typu a invazivní lobulární karcinom) karcinomem a jedním metaplastickým karcinomem. V jednom případě byla stanovena odlišná diagnóza - v punkční biopsii byl diagnostikován invazivní karcinom nespeciálního typu a v resekátu byl diagnostikován metaplastický karcinom. Exprese estrogenových a progesteronových receptorů byla variabilní v rozmezí 10-100 %, (průměrná exprese byla 81,9 % a 38,8 %). Estrogenové receptory byly zjištěny u 18 případů, zatímco progesteronové receptory byly zjištěny u 16 případů. Proliferační index Ki-67 byl exprimován v rozmezí 2-40 % (průměrně 16,5 %). Vyšší hodnoty Ki-67 ( 20 %) převažovaly u nádorů s chybějící expresí estrogenových a/nebo progesteronových receptorů a nádorů špatně diferencovaných. Žádný z případů nebyl stanoven jako HER2 pozitivní, přičemž 12 případů bylo hodnoceno jako skóre 0 a 10 případů jako skóre 1+. Závěr: Při porovnání imunohistochemického barvení prováděného manuálně a na barvícím automatu Ventana Benchmark bylo dosaženo téměř shodných výsledků.
|
|
|
Využití kultivačních metod v diagnostice zánětů mléčné žlázy ve vybraném chovu dojnic
ULMOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit pomocí kultivační diagnostiky původce infekčních mastitid a určit vhodný postup léčby antibiotickými preparáty. Dílčím cílem bylo sledovat výskyt druhů původců, úspěšnost léčby a vliv stupně infekce na její účinnost. Sledování probíhalo ve vybraném zemědělském podniku v období od dubna do prosince roku 2018, celkem bylo sledováno 136 dojnic. V daném období byly odebírány vzorky mléka od dojnic, které vykazovaly v kontrole užitkovosti více jak 800 000 somatických buněk v 1 ml mléka. Na základě pozitivního NK testu byl odebrán vzorek z postižené čtvrtě mléčné žlázy a kultivován na jednorázových živných plotnách stájového kultivačního testu. Podle druhu původce infekce byla vybrána vhodná antibiotická léčba. Po týdnu až čtrnácti dnech po aplikaci antibiotik byl znovu odebrán a kultivován vzorek mléka z léčené čtvrtě, čímž se prokazovalo, zda léčba proběhla úspěšně či ne. Ze 136 dojnic vykazovalo infekci mléčné žlázy způsobené mikroorganismy 77 %. V rámci pořadí laktace byly nejvíce postiženy dojnice na 1. laktaci a to z 36,8 % a až 47,1 % dojnic onemocnělo mastitidou v 1. fázi laktace. V podniku se vyskytovali původci: Staphylococcus spp. (KNS), Streptococcus uberis, Klebsiella oxytoca, Escherichia coli, Candida rugosa a Enterococcus faecalis. Nejvíce se vyskytoval, z 36% Staphylococcus spp (KNS). Z 22 % byly mastitidy způsobeny koliformními bakteriemi. Ze 17 % byl původcem mastitid Streptococcus uberis. Z 10,5 % byl infekčním činitelem Enterococcus faecalis. Candida rugosa se objevila u 7,4 % případů a nespecifické mastitidy pak v 9,5 %. Celkem ze 105 dojnic bylo plně vyléčeno 68 %. Nakonec byla na základě stupně infekce statisticky vyhodnocena úspěšnost léčby. Při hodnotě p=0,018 se statisticky prokázalo, že stupeň infekce výrazně ovlivňuje výsledek léčby mléčné žlázy postižené mastitidou.
|
|
|
Charakterizace distribuce a dynamiky antigen-prezentujících buněk na modelu MHC II-EGFP knock-in myši
Pačes, Jan ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent)
Výsledky nedávno publikovaných studií naznačují, že dendritické buňky mají schopnost do mléčné žlázy transportovat komenzální střevní bakterie, které se odtud dostávají do mléka. Proto jsme se rozhodli provézt fenotypizaci imunologicky relevantních populací antigen prezentujících buněk (APC) v mléčné žláze a srovnat je s populacemi v tenkém střevě. Dále jsme se zaměřili na jejich změny během kojení. Fenotyp jsme určovali imunodetekcí in situ a průtokovou cytometrií. Podařilo se nám optimalizovat přípravu materiálu pro průtokovou cytometrii a mikroskopické metody. Prověřili jsme možnosti 3D vizualizace populací APC v celé tkáni a kvantitativní analýzy obrazových dat pro jejich korelaci s průtokovou cytometrií, zavedení těchto metod si ještě vyžádá další optimalizaci. Zjistili jsme, že se během kojení velké množství MHC II+ buněk shlukuje okolo alveolů a kanálků mléčné žlázy. Tyto buňky mají výrazně dendritický tvar a fenotypicky se liší od APC v okolní tkáni. Byl prokázán výrazný nárůst zastoupení APC v mléčné žláze mezi 4. a 6. dnem kojení, přičemž většina těchto buněk exprimuje molekulu CD103, která je typická pro populace buněk imunitního systému lokalizované ve střevě. Výrazné je též zastoupení CD64+ buněk. B- lymfocyty se naopak vyskytují prakticky jen v lymfatické uzlině mléčné žlázy a jejím...
|
|
|
Problematika kojení na novorozeneckém JIP.
Skuhrová, Kateřina ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce zabývající se problematikou kojení na novorozeneckém JIPu má teoreticko-empirický charakter. Kojení a krmení dítěte mateřským mlékem patří k nejlepším a nejpřirozenějším způsobům výživy po narození. Je nenahraditelné, velmi výhodné pro dítě i matku. Práce je zaměřená na problém odloučení matky a dítěte po porodu, kdy je novorozenec hospitalizován na novorozeneckém JIPu. Novorozenec tak nemůže být v neustálém kontaktu se svou matkou a nemůže být tedy pravidelně přikládán k prsu. V první kapitole teoretické části popisuji anatomii mléčné žlázy, fyziologii laktace a složení mateřského mléka. Nemalá pozornost je věnována v další kapitole problematice novorozeneckého JIPu, kde jsou přijímané děti nejen předčasně narozené, ale i donošené děti se zhoršenou poporodní adaptací, s hypoxií, s infekcí, s různými vrozenými vadami, děti drogově závislých matek. Poslední kapitola pojednává o významu a výhodách kojení, o odstříkávání a uchovávání mateřského mléka, alternativních způsobech krmení na JIPu. Závěr této kapitoly je věnována Laktační lize, laktačním poradkyním a mléčné bance. Dílčími cíli empirické části bylo, jak byly matky edukovány v prenatální poradně o významu mateřského mléka a kojení, jestli byly dostatečně informovány po porodu ohledně odstříkávání mateřského...
|
|
|
Edukace porodní asistentkou o prevenci nádorového onemocnění prsu
SAMCOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá rolí porodní asistentky v edukaci o prevenci nádorového onemocnění prsu, která je nezbytná. Tato práce je zaměřena na všechny druhy prevence od primární až po kvartérní. Vzhledem k účelu této práce je však největší důraz kladen na primární a sekundární prevenci. Primární prevence spočívá především ve zdravém životním stylu, eliminaci rizikových faktorů, možnosti genetického testování a chemoprevence u rizikových žen apod. Sekundární prevence se zaměřuje na vyhledávání žen s rizikem vzniku nádorového onemocnění prsu. Nejznámější metody jsou mammární screening, ultrazvukové vyšetření nebo samovyšetřování prsu. Cílem těchto možností je zachytit nádorové onemocnění co nejdříve, ve stádiu, ve kterém je možná co nejefektivnější léčba s největší šancí na úplné vyléčení. Úkolem porodní asistentky je na základě svých znalostí edukovat ženy jednak o samotném onemocnění, ale také o preventivních možnostech. Při edukaci musí porodní asistentka dodržovat zásady pro její správné vedení. Nejdůležitější je, aby vytvořila se ženou přátelský a důvěrný vztah v klidném prostředí. Podstatným úkolem porodní asistentky je motivovat ženu, aby v ní vzbudila co největší zájem o její zdraví a přesvědčit jí, aby nepodceňovala prevenci tohoto onemocnění. Cílem práce bylo zjistit, jak ženy hodnotí edukaci porodní asistentkou o prevenci nádorového onemocnění prsu. Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního šetření pomocí techniky rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo osm žen od 18 do 70 let věku. Rozhovory se všemi ženami byly vedeny anonymně se zachováním jejich soukromí. Se souhlasem respondentek byly rozhovory nahrány na diktafon, následně detailně přepsány a analyzovány metodou "tužka papír". Výsledky byly zpracovány do tří kategorií, které byly dále rozčleněny na podkategorie. První výzkumná otázka se zabývala způsobem, jakým jsou ženy edukovány o prevenci nádorového onemocnění prsu. Žádná z respondentek nebyla nikdy edukována od porodní asistentky, jako zdroj informací převážně uvedly lékaře nebo internet. Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jaké informace ženy získávají od porodní asistentky. Jelikož žádnou z respondentek nikdy žádná porodní asistentka nepoučila, nezískávají od ní žádné informace. Většina žen by však informace od ní ocenila, a to převážně o samovyšetřování prsu. Třetí výzkumná otázka se zabývala náhledem žen na prevenci nádorového onemocnění prsu. Každá z respondentek je toho názoru, že prevence je důležitá. Většina z nich se ji snaží dodržovat, ale většinou nedostatečně. Z výzkumného šetření vyplynulo, že by porodní asistentky měly ženy více edukovat o preventivních možnostech, zejména o samovyšetřování prsu. Sice ho provádí většina respondentek, ale ne vždy správným způsobem. Výzkumná práce ukazuje na nedostatečnou informovanost žen ze strany porodní asistentky. Z tohoto důvodu je nutné porodní asistentky motivovat, aby své pacientky o prevenci nádorového onemocnění prsu edukovaly. Respondentky by tyto informace ocenily, a to především informace o samovyšetřování prsu. Na základě výsledků výzkumného šetření byl vytvořen informační letáček o samovyšetřování prsu, aby ženám pomohl ve správném postupu při samovyšetřování.
|
|
|
Vybrané parametry welfare dojnic ve vztahu k dojení dojicím automatem.
PRŮŠA, Jan
Cílem této práce bylo shromáždit a vyhodnotit poznatky o chování dojnic při dojení dojícím robotem, včetně fyziologických reakcí probíhajících po dojení. Byly sledovány tyto parametry: počet dojení za 24 hodin, doba od nástupu do robota a nasazení násadce, doby mezi jednotlivými dojeními, celková doba dojení, nádoj při jednotlivých dojeních, celkový a průměrný nádoj za den. Výsledky byly měřeny zvlášť u prvotelek a u dojnic na druhé a další laktaci. Zároveň bylo sledováno chování dojnic po opuštění dojícího robota příjem krmení a vody, pohybová aktivita a odpočinek po dobu 30 minut po dojení. Současně byl také pozorován vliv technologie dojení robotem na jejich zdravotní stav se zaměřením na onemocnění mléčné žlázy. Proběhla tři etologická pozorování, která trvala vždy 24 hodin. Kromě pozorovaných dat byla vyhodnocena i data získaná ze záznamů dojícího automatu (např. nádoj na jedno dojení, interval mezi jednotlivými dojeními, atd.). Průměrně bylo pozorováno 60 kusů dojnic. Po celou dobu pozorování se dojnice ve stáji chovaly klidně a spokojeně. Přicházely do dojícího automatu spontánně, pouze v několika případech musely být k dojení nahnány ošetřovatelem. Jednalo se ovšem o prvotelky, které neměly ještě s dojením dostatečnou zkušenost. Od počítání pokusů o nasazení strukových násadců muselo být upuštěno z důvodu bezprostřední blízkosti pozorovatele u dojícího robota. V tomto případě krávy klidné nebyly a nechtěly do robotu spontánně vcházet. Onemocnění mléčné žlázy bylo diagnostikováno průměrně u 6,9 kusů dojených krav měsíčně. Tento vysoký počet případů přikládám špatné hygieně stáje a horší kvalitě krmení. Práce vznikla v rámci řešení grantů NAZV QJ1210144 a NAZV QJ1530058.
|
host ::
RSS.