|
|
Úloha sippingu v nutriční podpoře geriatrických pacientů
Ondrová, Ellen ; Vágnerová, Tereza (vedoucí práce) ; Mádlová, Pavla (oponent)
Úvod do problematiky: Významným problémem ve stáří je podvýživa (malnutrice). Malnutrice je přítomna u 30 -70 % hospitalizovaných seniorů a její následky jsou závažné. Systematický screening a včasná léčba jsou nezbytné pro zajištění a udržení dobrého zdravotního stavu seniora a jsou nedílnou součástí celkové geriatrické péče. Nutriční pod- pora pomocí sippingu, perorálními nutričními doplňky (PND), je jedním ze základních pří- stupů v léčbě malnutrice u geriatrických pacientů. Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit příjem sippingu u geriatrických pacientů a zmonitorovat případná úskalí v jeho užívání. Pro zodpovězení hlavního cíle byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které měly přinést odpovědi: 1. Jaký podíl tvoří energie přijatá z diety a ze sippingu z celkového energetického příj- mu (CEP) pacienta a jak ovlivní pohlaví a věk energetický příjem ze sippingu? 2. Jaký podíl tvoří bílkoviny získané z diety a ze sippingu z ordinované dávky pacienta? 3. Pokryje dieta včetně sippingu energetické a bílkovinné potřeby pacienta? 4. Vypijí pacienti svou ordinovanou dávku sippingu a ovlivní některé faktory jako edukace nutričním terapeutem a schopnost najedení příjem sippingu u pacienta? Metody výzkumu: V této observační studii bylo použito kvantitativního výzkumu formou sběru dat....
|
|
|
Výživa při léčbě domácí hemodialýzou
Fialová, Petra ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Dusílková, Nina Borisovna (oponent)
Bakalářská práce "Výživa pacientů léčených domácí hemodialýzou" se zabývá rozborem jídelníčku a jídelních zvyklostí u pacientů, kteří se léčí domácí hemodialýzou. Cílem práce je prokázat, že pacienti léčení domácí hemodialýzou mohou dodržovat mírnější stravovací restrikce, lépe prospívají a mohou vést aktivní život. V teoretické části se věnuji typům dialýzy a jejich principům, komplikacím dialyzační léčby, kvalitě života dialyzovaných pacientů a v neposlední řadě výživě v jednotlivých stádiích onemocnění ledvin a u dialyzovaných pacientů. V praktické části jsem vycházela ze strukturovaných dotazníků, které obsahovaly 20 otázek a podrobný týdenní jídelníček. Kvantitativního šetření se účastnilo všech 5 pacientů dialyzačního centra, kteří se léčí pomocí domácí hemodialýzy. Výsledky výzkumu ukázaly, že pacienti pociťují rozdíl ve stravování oproti konvenční dialýze a to 60% pacientů prohlašuje, že se nemusí tolik omezovat a 40% pacientů dokonce tvrdí, že se neomezují vůbec. Pacienti tyto rozdíly uvádějí hlavně v množství zkonzumovaných nápojů, zeleniny a ovoce. Pacienti během výzkumu měli laboratorní výsledky v normě, cítili se lépe, pociťovali menší únavu a vedli kvalitnější život. Kvalita života u pacientů na domácí hemodialýze je z mnoha důvodů shledávána lepší a jedním z těchto důvodů je i výživa...
|
|
|
Nutriční stav u pacientů s akutní leukémií během onkologické léčby
Kupilíková, Veronika ; Šťastná-Marková, Markéta (vedoucí práce) ; Křížová, Jarmila (oponent)
Akutní leukemie je definována jako různorodá skupina maligních onemocnění krvetvorby. Cílem práce bylo zjistit, v jaké míře se vyskytují poruchy výživy u pacientů s akutní leukemií během onkologické léčby, jaká je jejich závažnost, nejčastější příčiny úbytku hmotnosti a nakolik se u pacientů uplatňují různé formy nutriční intervence. Výzkum probíhal v Ústavu hematologie a krevní transfuze během hospitalizace pacientů na lůžkovém oddělení, jednotce intenzivní péče a transplantační jednotce. Výzkumný soubor byl tvořen 40 pacienty s diagnózou akutní leukemie. Ke zpracování praktické části a zodpovězení výzkumných otázek byly využity výstupy ze screeningu nutričního stavu (dotazník MNA, BMI, hmotnost, střední obvod paže, obvod lýtka, BIA, biochemické nutriční parametry), a funkčního hodnocení (ECOG PS, Chair-stand test, Hand grip test). Měření proběhlo dvakrát se zhruba měsíčním odstupem. Výzkum potvrdil úbytek hmotnosti od počátku onemocnění u 95 % pacientů. Dominantní příčina hubnutí byla identifikována v 80 % jako nechutenství. Nutriční screening MNA vyhodnotil soubor pacientů průměrným skóre 22,8 ± 2,9, což odkazuje do pásma rizika malnutrice. U pacientů došlo ke zhoršení fyzického výkonu a snížení fyzické aktivity. V průměrných výsledcích měření nepotvrdila významné změny celkového nutričního...
|
|
|
Alkoholové malnutrice a práce s danou problematikou v jednotlivých zařízeních v ČR
Šimonková, Eva ; Ryšánková, Marie (vedoucí práce) ; Ševela, Stanislav (oponent)
Česká republika zaujímá přední příčky spotřeby alkoholu v Evropě i na světě. Chronická konzumace nadměrného množství alkoholu má negativní dopad na celý organismus. Etanol zvyšuje slizniční propustnost, mění motilitu střev a narušuje vstřebávání vody a elektrolytů. Jeho konzumací je ovlivněno vstřebávání esenciálních i neesenciálních aminokyselin. V neposlední řadě konzumace alkoholu vyvolává poškození jater. Z důvodu poruchy vstřebávání živin skloubené s nedostatkem kvalitní stravy, kterou alkoholici často nahrazují alkoholem, jsou chroničtí alkoholici náchylní k protein-energetické malnutrici, nedostatku vitaminů, minerálií a vybraných stopových prvků. Nedostatečná výživa vede k vyšší morbiditě a mortalitě chronických konzumentů alkoholu, obzvlášť trpí-li onemocněním jater v důsledku abúzu. Včasná diagnostika a zahájení nutriční podpory je u těchto pacientů klíčové. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem pečují odborníci v České republice o nutriční stav těchto pacientů. Zda, a jakým způsobem je diagnostikována a řešena malnutrice a zda odborníci vidí smysl v nutriční péči o alkoholiky z hlediska prevence vzniku a progrese jaterního onemocnění a jaký je případný rozdíl mezi psychiatrickými zařízeními a odděleními gastroenterologie. Z výzkumu vyplynulo, že většina tázaných odborníků vidí smysl...
|
|
|
Tolerance sippingu u pacientů v nemocničním zařízení (množství, typ přípravku, délka podávání, příchutě)
MRAČNOVÁ, Karolína
Bakalářská práce s názvem "Tolerance sippingu u pacientů v nemocničním zařízení (množství, typ přípravku, délka podávání, příchutě)" je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapovat toleranci sippingu u pacientů v nemocničním zařízení a dále posoudit, z jakého důvodu není sipping u některých pacientů tolerován. Teoretická část je zaměřena na malnutrici, vyšetření nutričního stavu, enterální výživu a orální nutriční suplementa. Praktická část byla zaměřena na zmapování tolerance sippingu u pacientů na oddělení interním a onkologickém. Zjišťovalo se, jak dobře respondenti snášejí sipping, co se týče délky užívání, příchutě, typu přípravku a množství. Pro výzkum byla použita kvantitativní metoda v podobě dotazníku vlastní konstrukce. Praktická část obsahuje analýzu dat z dotazníkového šetření a analýzu jídelníčků od několika pacientů. Získaná data byla zpracována prostřednictvím programů Microsoft Excel a Nutriservis Professional. Z vyhodnocených dat se zjistilo, že přibližně 1/3 respondentů netolerovala sipping dobře. Jednalo se především o pacienty, kteří užívali přípravky kratší dobu než 7 dní. Sipping nejlépe snášeli informanti, kterým bylo indikováno užívat 1-2 přípravky denně. Většina respondentů neměla žádné oblíbené a neoblíbené příchutě sippingu, a proto nelze posoudit snášenlivost týkající se příchutě. Mezi respondenty byl nejlépe snášen mléčný typ přípravku. Nejčastějším důvodem špatné tolerance sippingu byla jeho chuť a ve větší míře také zažívací potíže. Nemožnost vyzkoušet více druhů přípravků a příchutí od různých firem mělo u části respondentů rovněž vliv na horší snášenlivost. Dále mohlo mít negativní dopad na toleranci podání přípravku nevyhovující teploty a neznalost zásad správného užívání sippingu ze strany pacientů.
|
|
|
Teorie a praxe v péči o pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií
NOVOTNÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá péčí o pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána enterální výživa, malnutrice, perkutánní endoskopická gastrostomie a ošetřovatelská péče. Praktická část obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků získaných ve výzkumném šetření. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit úroveň znalostí v ošetřovatelské péči o pacienta s PEG. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry pracující na vybraných odděleních dodržují postupy dle standardů ošetřovatelské péče při ošetřování PEG. Pro naplnění cílů byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který obsahoval dvacet tři otázek. Rozhovory byly provedeny s deseti sestrami na interním a onkologickém oddělení, které ošetřují pacienty s PEG. Z výsledků je patrné, že úroveň vzdělání a délka praxe ovlivňují ošetřovatelskou péči o pacienta s perkutánní endoskopickou gastrostomií. Bylo zjištěno, že někteří probandi dělají přípravu pacienta před zavedením PEG a ošetření pacienta 1. den zavedení PEG. Probandi zvládají podávat výživu, ošetřovat okolí vpichu a podávat léky a tekutiny do sondy. Problémy se vyskytly při odsávání žaludečního obsahu a rotaci kanyly. Většina probandů dodržuje standard oddělení a dále se vzdělávají za pomoci seminářů, knih nebo internetu. Poté z rozhovorů vyplynulo, že se probandi nejčastěji setkali s komplikacemi, jako jsou zarudnutí okolí vpichu nebo vytažení PEG sondy. Dále bylo zjišťováno, jak sestry zapisují ošetřovatelskou péči do dokumentace a jak edukují rodinu nebo pacienta při propuštění do domácí péče.
|
|
|
Vliv stravy na ztrátu a nápravu menstruačního cyklu
MARTINÁSKOVÁ, Markéta
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký vliv má strava na ztrátu menstruačního cyklu a jaký vliv má strava na nápravu menstruačního cyklu. Negativní dopad na menstruační systém mohou mít poruchy příjmu potravy, malnutrice, alternativní stravování, nízké množství tělesného tuku, hormonální antikoncepce, stres, snížený energetický příjem a nadmíra fyzické aktivity. Jednou z nejčastějších forem sekundární amenorey je funkční hypotalamická amenorea. Dochází k nízké hladině estrogenů, což má negativní vliv nejen na reprodukční systém žen, ale také na jejich celkové zdraví. Sekundární amenorea, která trvá 6 a více měsíců má za následek v postmenopauzálním věku řídnutí kostí (osteoporózu). Včasná terapie je potřebná pro správnou funkci ženského reprodukčního systému. V praktické části jsem vyhodnotila dotazník vlastní konstrukce a zanalyzovala záznamy jídelníčků od respondentek, které se se ztrátou menstruačního cyklu potýkaly či potýkají. Výsledky mého dotazníkového šetření potvrzují negativní vliv výše zmíněných faktorů na menstruaci. Více než polovina dotazovaných žen má zkušenosti s poruchami příjmu potravy. Téměř 1/3 žen drží redukční dietu. Denní energetický příjem se u části dotazovaných pohybuje pod 1500 kcal. Naprostá většina žen se věnuje pravidelně sportu. Více než 1/2 žen se potýká s častou únavou, stresem a v době ztráty menstruace se potýkaly s těžkou životní situací. Pouze necelá 1/4 dotazovaných užívá hormonální antikoncepci nebo má zavedené nitroděložní hormonální tělísko. Podle dotazníkového šetření více než polovina gynekologů neřeší ztrátu menstruačního cyklu. Po vyhodnocení jednotlivých jídelníčků je zřejmé, že při nízkém energetickém příjmu nastává ztráta menstruace. Zvýšením energetického příjmu dochází k návratu menstruace.
|
|
|
Vliv dysfagické diety na prevenci rizika malnutrice u seniorů
ZEMANOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce s názvem "Vliv dysfagické diety na prevenci rizika malnutrice u seniorů" se zabývá dysfagickou dietou, což je dieta podávaná při poruchách polykáni. Nejčastěji se poruchy polykání vyskytují po cévních mozkových příhodách, u neurodegenerativních chorob, nádorů hlavy, krku a jícnu a také u kriticky nemocných pacientů nebo u seniorů. Pro tuto práci jsem zvolila kvantitativní i kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnila dvě nemocniční zařízení a jedno zařízení sociálních služeb pro seniory. Praktickou část jsem rozdělila do dvou podkapitol. V první se věnuji zpracování údajů z pozorování. Popisuji zde, jaká dieta je pacientům s problémy dysfagie v konkrétním zařízení podávána, jaké technologické postupy se při její přípravě používají a jaká jídla jsou v zařízení nejčastěji zařazována. V druhé části jsou vyhodnoceny pětidenní jídelníčky jednotlivých zařízení, které jsou porovnány s hodnotami z dietního systému zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že pokud by pacient konzumoval veškerou stravu jemu podanou, nebyl by v riziku malnutrice, je totiž energeticky dostatečná a pokrývá potřeby seniorů. Avšak pouze ve dvou zařízeních se pacientům podávala strava s ohledem na pestrý výběr potravin, v jednom zařízení se pokrmy či jednotlivé potraviny častěji opakovaly. Estetika pokrmů v žádném zařízení neodpovídá mé představě o atraktivním vzhledu připraveného pokrmu a ani technologická úprava stravy v žádném zařízení neodpovídá požadavkům diety s upravenou texturou stravy - husté pyré. Je tedy pravděpodobné, že pacienti z důvodu malé pestrosti, špatné technologické úpravy nebo způsobu servírování, nebudou výživu tolerovat, protože, jak se říká, jíme i očima. Příjem by pak nebyl dostatečný a mohl by vést k riziku vzniku malnutrice. Nelze tedy jednoznačně říct, zda je dysfagická dieta prevencí rizika malnutrice u seniorů, avšak pokud by došlo kzachování pestrosti jídelníčku a dodržení zásad technologické úpravy, mohla by jí být.
|
|
|
Péče o výživu u pacientů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
BABIKOVA, Taťána
Bakalářská práce se věnuje problematice péče o výživu u pacientů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Nejčastější příčinou neschopnosti normálně přijímat potravu v akutní medicíně jsou rozsáhlé operace, traumata, nádory nebo infekce. Z počátku je nutné živit nemocného pouze parenterálně. Po obnovení střevní pasáže je zatěžován střevní trakt pomocí enterální výživy. Je tedy důležité zvolit správné metody, aby jejich kladný efekt byl co největší. Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Cílem této práce je zmapovat péči o výživu u pacientů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Pro tento cíl jsme si stanovili následující výzkumné otázky: Jak sestry pečují o pacienty s parenterální výživou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení? Jak sestry pečují o pacienty s enterální výživou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení? K realizaci empirické části bakalářské práce jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů se všeobecnými sestrami. Výzkumný soubor tvořilo 6 všeobecných sester. Rozhovory byly doslovně přepsány do Microsoft Word 2016. Získané informace byly kódovány a poté kategorizovány. Výzkumné šetření probíhalo během dubna 2020. Šetření ukázalo, že všeobecné sestry mají v problematice výživy dostatek znalostí a dokážou samostatně pečovat o pacienty s parenterální nebo enterální výživou. Dozvěděli jsme se, že na anesteziologicko-resuscitačním oddělení se v první řadě zahajuje parenterální výživa, a to většinou přes CŽK nebo výjimečně přes PŽK. Po stabilizaci pacienta se pozvolna přechází na výživu enterální, formou tzv. sippingu až k úplnému nasazení enterální výživy, nejčastěji přes NGS nebo per os. Výsledky šetření jsou realizovány v návrhu semináře pro sestry, který bude sloužit k prohloubení jejich vědomostí o této problematice.
|
|
|
Saturace potřeby výživy u seniorů v domovech pro seniory.
KAHOUNOVÁ, Dagmar
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou saturace výživy u seniorů v domovech pro seniory. Nutriční stav seniorů v domovech pro seniory je znepokojivý a není ošetřujícím personálem adekvátně hodnocen. Nedostatečná výživa má mnoho následků a ovlivňuje celkový stav organismu seniora, přičemž příčiny nedostatečné výživy jsou ovlivnitelné. Základním kamenem pro zlepšení nutričního stavu seniorů by bylo zavedení nutričních screeningů do praxe. Výživa seniorů má svá specifika, a při zajišťování výživy seniorů, by měla být akceptována. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá stářím, výživou a malnutricí. Na teoretickou část navazuje empirická část. Cílem bakalářské práce bylo zjistit jaké překážky se vyskytují při příjmu stravy u seniorů v domovech pro seniory. Jak uspokojují všeobecné sestry potřebu výživy u seniorů a zda spolupracují s dalšími členy ošetřovatelského týmu. K dosažení cílů práce bylo v empirické části použito kvalitativní šetření. Výzkumné šetření probíhalo technikou polostrukturovaných rozhovorů, metodou dotazování. Výzkumného šetření se zúčastnilo 10 všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory. Rozhovory byly zaznamenány metodou tužka - papír a přepsány. Z šetření vyplynulo, že nutriční stav seniorů je hodnocen minimálně. Domovy pro seniory nemají zavedené standardy, pouze vnitřní postupy. Přítomnost nutričního terapeuta v ošetřovatelském týmu není běžnou praxí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že v domovech pro seniory bez nutričního terapeuta a vlastní kuchyně není připravována strava vhodná pro individuální potřeby seniora.
|
host ::
RSS.