|
|
Posouzení indikační váhy hodnotitelných taxonů společenstva makrozoobentosu – příspěvek pro implementaci WFD-ES v ČR
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně ; Littnerová, Simona ; Bednáŕová, Zdenka ; Bartůšek, Pavel ; Bojková, Jindřiška ; Kubošová, Klára ; Brabec, Karel ; Zahrádková, Světlana ; Jarkovský, Jiří
Zpráva přináší výsledky analýz, které definovaly nejvýznamnější gradienty prostředí, jejich význam pro jednotlivé taxony. Je uveden výpočet valenčních charakteristik všech relevantních taxonů spolu s popisem jejich rozšíření a vztahu k typologii toků České republiky. Uvedené výsledky tvoří základ Valenční karty taxonu, která kombinuje statistické analýzy s literárními zdroji a expertní znalostí a je představena na příkladu vybraných taxonů. Projekt byl řešen v těchto krocích: příprava dat pro analýzu, výběr vhodné metodiky analýzy valenčních křivek a vztahu taxonů k prostředí, výpočet síly vazby taxonů k prostředí a valenčních křivek, valenční rozpisy taxonů, expertní interpretace výsledků.
|
|
|
Labe IV: Cyklický biomonitoring vybraných složek ekosystému Labe
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, Praha ; Vymazalová, Eva ; Svobodová, Zdeňka ; Svoboda, Jan ; Stuchlík, Evžen ; Slavík, Ondřej ; Havel, Ladislav ; Desortová, Blanka ; Baudišová, Dana ; Fuksa, Josef K.
Jsou popsány analytické a vyhodnocovací práce čtvrté etapy biomonitoringu Labe a třetí etapy biomonitoringu dolní Vltavy. Kontaminace všech složek říčního ekosystému je srovnatelná se situací v roce 1999. Stav ekosystémů není uspokojivý a neblíží se přírodnímu stavu. Společenstva ichtyofauny a makrozoobentosu jsou silně antropogenně ovlivněna. V Labi jsou stále indikovány bodové zdroje rtuti v oblasti nad profily Obříství a Hřensko. Je dokázáno stálé zatížení rezidui DDT deponovaných podle toků. Charakteristiky mikrobiálních společenstev ve vodě indikují stálý přísun komunálního znečištění.
|
|
|
Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí‚ orientovaný na vliv antropogenních tlaků‚ její trvalé užívání a ochranu‚ včetně legislativních nástrojů: Společenstva a organismy
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Kokeš, Jiří ; Bílý, Michal ; Desortová, Blanka ; Slavík, Ondřej
Použití fytoplanktonu jako bioindikátoru kvality tekoucích vod s ohledem na dynamiku průtoku, obsah živin a vývoj klimatických změn. Využití společenstev ryb, především jejich prostorových a reprodukčních nároků za různých geomorfologických podmínek, pro popis stavu a předpověď vývoje ekosystémů tekoucích vod. Zhodnocení výskytu zvláště chráněných druhů organismů (např. mlžů a korýšů), sledování změn početnosti jejich populací a tvorba záchranných programů pro jejich další zachování v ekosystému tekoucích vod. Vyhodnocení společenstev makrozoobentosu v podélném profilu říční sítě ČR, určení mikrobiálních společenstev různě znečištěných povrchových vod na základě jejich fylogenetické odlišnosti (metoda FISH) a rozvoj molekulárních metod v mikrobiologii vody.
|
|
|
Sezónní změny makrozoobentosu Brněnské nádrže v průběhu manipulací s vodní hladinou
OPATŘIL, Jan
Na Brněnské přehradě v současnosti probíhá celá řada opatření zaměřených na celkové ozdravení prostředí s cílem především omezení výskytu sinicových vodních květů. Základním zásahem v tomto směru je snížení vodní hladiny v letech 2009-2010, kdy byla hladina snížena až o 9 m. Tímto zásahem se obnažila většina plochy dna a ve zbývajícím jezeře se zcela změnily kyslíkové poměry. Cílem mé práce je vyhodnocení změn v makrozoobentosu nádrže v reakci na tyto zásahy a opatření. Na vybraných profilech nádrže, zvolených s ohledem na stav vodní hladiny a hloubkových poměrů byly sezónně odebírány vzorky makrozoobentosu Ekmanovým drapákem. Vzorky byly odebírány na lokalitách Hráz, Střed, Litorál, Rakovec, Zouvalka, Rokle a Horní vzdutí. Paralelně se vzorkováním byly měřeny i vybrané parametry prostředí (teplota, O2 ) v epilimniu a hypolimniu. Odebrané vzorky byly promyty a zakonzervovány k pozdější determinaci a kvantifikaci v laboratoři. Veškeré odebrané vzorky makrozoobentosu jsem pro přehlednost rozdělil do tří skupin: Chironomidae, Oligochaeta a Ostatní. Výsledkem je grafické znázornění biomasy a density po lokalitách v jednotlivých rocích a jeho diskuze s abiotickými faktory.
|
|
|
Druhová variabilita bentických organismů v řece Dračici hodnocených systémem PERLA
KOUTNIK, Dalibor
Posouzení ekologického stavu vybraného úseku řeky (od obce Františkov až k hranicím s Rakouskem) na základě terénního sledování. Zjištěné údaje jsou vyhodnoceny systémem PERLA. Metoda je založena na hodnocení biodiverzity vzorků makrozoobentosu z broditelných tekoucích vod. Vzorkování je možné aplikovat do tekoucích vod, kde sloupec hladny vody nepřesahuje nad 1 m a rychlost proudu do 1 m/s. Odběr se provádí za normálního nebo nízkého stavu vody v řece.
|
|
|
Vliv elektrolovu na makrozoobentos
PAVLÍČEK, Michal
Pokus byl zaměřen na sledování vlivu elektrolovu na makrozoobentos včetně mechanických podnětů (průchod lovící čety). Reakce na elektrolov i brodění se projevila zvýšeným driftem bentosu. Odběry vzorků proběhly s použitím Surberovy a driftových sítí. Vyhodnocení proběhlo jak kvantitativně (počet jedinců v driftu u jednotlivých metod), tak kvalitativně (zastoupení taxonů v jednotlivých metodách).
|
|
|
Využitelnost umělých substrátů pro kvantitativní a kvalitativní studium makrozoobentosu
MAČEJ, Jakub
Makrozoobentos jsou vodní bezobratlí žijící na dně a obvykle větší než cca 2 mm. Mezi nejvýznamnější zástupce makrozoobentosu patří vodní larvy hmyzu (jepice, pakomáři, chrostíci aj.), nitěnky, měkkýši a korýši. V práci byl na rybniční stoce v pokusném areálu FROV Vodňany sledován proces kolonizace instalovaných umělých substrátů s cílem vyhodnocení jejich vhodnosti pro monitoring makrozoobentosu. Použitým umělým substrátem pro pokus byly plastové náplně biologických filtrů, instalovaných v pěti řadách po pěti blocích (opakováních). V týdenních intervalech byly tyto řady umělých substrátů odebírány a získané vzorky makrozoobentosu dále zpracovány (determinace, počty). Bylo potvrzeno, že v podmínkách rybniční stoky probíhá kolonizace umělých substrátů bentickými živočichy ihned v prvním týdnu po nasazení a druhová pestrost, vyjádřená počtem taxonů se v dalších týdnech nijak výrazně nezměnila. Na základě výsledků lze konstatovat, že umělé substráty lze využít pro kvantitativní a kvalitativní studium makrozoobentosu.
|
|
|
Macrozoobenthos Pohořského a Dobechovského potoka v Novohradských horách
KLOUDOVÁ, Jana
Práce se zabývá skladbou a strukturou makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka v Novohradských horách. Hodnocení proběhlo na základě sběrů z 10 lokalit uskutečněných v červenci 2001, březnu 2002 a červenci 2002/2003. Kromě určení a zařazení nalezených živočichů do systému, byly sběry kvalitativně ohodnoceny prostřednictvím indexu diverzity, dvou biotických indexů (saprobní index, Belgian Biotic index) a indexu podobnosti. Bylo zjištěno, že společenstvo zoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka zahrnuje druhy pstruhového a lipanového pásma. U většiny taxonů se jedná o charakteristické zástupce čistých tekoucích vod s dostatečně prokysličenou vodou.Vzájemná druhová podobnost společenstev makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka je přibližně 40%. Srovnání indexů společenstev makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka je příznivější pro Pohořský potok,jehož bentická fauna je podle zjištěných hodnot pestřejší a vyrovnanější. Z hlediska saprobity patří Pohořský potok převážně mezi toky oligosaprobního stupně. Voda Dobechovského potoka kolísá mezi stupněm oligosaprobity a {$\beta$}-mesosaprobity.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.