Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dlouhodobé změny poříčních ekosystémů v nivách toků postižených extrémními záplavami: Údolní niva jako prostor ovlivňující průběh a následky povodní
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Praha ; Langhammer, Jakub
Sborník shrnuje výsledky prací, realizovaných v roce 2007: Regionalizace povodí české republiky na základě sezonální analýzy výskytu povodní. Využití hydromorfologického monitoringu toků pro identifikaci kritických prvků říční sítě z pohledu povodňového rizika. Vývoj nástrojů automatického vymezování údolní nivy na základě DMR a jeho aplikace v povodí Opavy. Modelování vlivu současných a historických změn krajinného pokryvu na odtokový režim. Modelování vlivu antropogenních úprav koryta toku na průběh povodní. Hydrologický režim v pramenných oblastech vodních toků. Vliv odlesnění a odumírání horských smrčin na teploty krajinného krytu a možné důsledky pro formování odtoku v oblasti centrální Šumavy. Změny odtokového režimu v pramenných oblastech vodních toků. Možnosti využití archivu historických povodní v operativní hydrologii - případová studie Otava. Analýza historických povodní na Sázavě. II. Analytické a experimentální úlohy. Mapování upravenosti toků, údolní nivy a následků povodní v povodí Opavy. Změna korytových akumulací po povodni v září 2007 na Střední Opavě. Delimitace fluvizemí v prostoru hranice niva-svah v povodích menších vodních toků. Vymezení nivy Opavy pomocí pedologických a biogeografických podkladů. Erozní ohrožení a jeho změny v povodí Opavy (po soutok s Moravicí). Vývoj povodňových akumulací na Volyňce od roku 2002. Dynamika údolní nivy na příkladu Cikánského potoka (povodí Blanice) a Jeleního potoka (povodí Opavy). Mapování antropogenní upravenosti toků a následků povodní v povodí horní Litavky.
Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí‚ orientovaný na vliv antropogenních tlaků‚ její trvalé užívání a ochranu‚ včetně legislativních nástrojů: Společenstva a organismy
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Kokeš, Jiří ; Bílý, Michal ; Desortová, Blanka ; Slavík, Ondřej
Sumarizace metodických výstupů a výsledků z let 2006-2007. Použití fytoplanktonu jako bioindikátoru kvality tekoucích vod s ohledem na dynamiku průtoku, obsah živin a vývoj klimatických změn. Využití společenstev ryb, především jejich prostorových a reprodukčních nároků za různých geomorfologických podmínek, pro popis stavu a předpověď vývoje ekosystémů tekoucích vod. Zhodnocení výskytu zvláště chráněných druhů organismů (např. mlžů a korýšů), sledování změn početnosti jejich populací a tvorba záchranných programů pro jejich další zachování v ekosystému tekoucích vod. Vyhodnocení společenstev makrozoobentosu v podélném profilu říční sítě ČR, určení mikrobiálních společenstev různě znečištěných povrchových vod na základě jejich fylogenetické odlišnosti (metoda FISH) a rozvoj molekulárních metod v mikrobiologii vody.
Posouzení indikační váhy hodnotitelných taxonů společenstva makrozoobentosu – příspěvek pro implementaci WFD-ES v ČR
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně ; Littnerová, Simona ; Bednáŕová, Zdenka ; Bartůšek, Pavel ; Bojková, Jindřiška ; Kubošová, Klára ; Brabec, Karel ; Zahrádková, Světlana ; Jarkovský, Jiří
Zpráva přináší výsledky analýz, které definovaly nejvýznamnější gradienty prostředí, jejich význam pro jednotlivé taxony. Je uveden výpočet valenčních charakteristik všech relevantních taxonů spolu s popisem jejich rozšíření a vztahu k typologii toků České republiky. Uvedené výsledky tvoří základ Valenční karty taxonu, která kombinuje statistické analýzy s literárními zdroji a expertní znalostí a je představena na příkladu vybraných taxonů. Projekt byl řešen v těchto krocích: příprava dat pro analýzu, výběr vhodné metodiky analýzy valenčních křivek a vztahu taxonů k prostředí, výpočet síly vazby taxonů k prostředí a valenčních křivek, valenční rozpisy taxonů, expertní interpretace výsledků.
Labe IV: Cyklický biomonitoring vybraných složek ekosystému Labe
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, Praha ; Vymazalová, Eva ; Svobodová, Zdeňka ; Svoboda, Jan ; Stuchlík, Evžen ; Slavík, Ondřej ; Havel, Ladislav ; Desortová, Blanka ; Baudišová, Dana ; Fuksa, Josef K.
Jsou popsány analytické a vyhodnocovací práce čtvrté etapy biomonitoringu Labe a třetí etapy biomonitoringu dolní Vltavy. Kontaminace všech složek říčního ekosystému je srovnatelná se situací v roce 1999. Stav ekosystémů není uspokojivý a neblíží se přírodnímu stavu. Společenstva ichtyofauny a makrozoobentosu jsou silně antropogenně ovlivněna. V Labi jsou stále indikovány bodové zdroje rtuti v oblasti nad profily Obříství a Hřensko. Je dokázáno stálé zatížení rezidui DDT deponovaných podle toků. Charakteristiky mikrobiálních společenstev ve vodě indikují stálý přísun komunálního znečištění.
Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí‚ orientovaný na vliv antropogenních tlaků‚ její trvalé užívání a ochranu‚ včetně legislativních nástrojů: Společenstva a organismy
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Kokeš, Jiří ; Bílý, Michal ; Desortová, Blanka ; Slavík, Ondřej
Použití fytoplanktonu jako bioindikátoru kvality tekoucích vod s ohledem na dynamiku průtoku, obsah živin a vývoj klimatických změn. Využití společenstev ryb, především jejich prostorových a reprodukčních nároků za různých geomorfologických podmínek, pro popis stavu a předpověď vývoje ekosystémů tekoucích vod. Zhodnocení výskytu zvláště chráněných druhů organismů (např. mlžů a korýšů), sledování změn početnosti jejich populací a tvorba záchranných programů pro jejich další zachování v ekosystému tekoucích vod. Vyhodnocení společenstev makrozoobentosu v podélném profilu říční sítě ČR, určení mikrobiálních společenstev různě znečištěných povrchových vod na základě jejich fylogenetické odlišnosti (metoda FISH) a rozvoj molekulárních metod v mikrobiologii vody.
Vliv elektrolovu na makrozoobentos
PAVLÍČEK, Michal
Pokus byl zaměřen na sledování vlivu elektrolovu na makrozoobentos včetně mechanických podnětů (průchod lovící čety). Reakce na elektrolov i brodění se projevila zvýšeným driftem bentosu. Odběry vzorků proběhly s použitím Surberovy a driftových sítí. Vyhodnocení proběhlo jak kvantitativně (počet jedinců v driftu u jednotlivých metod), tak kvalitativně (zastoupení taxonů v jednotlivých metodách).
Využitelnost umělých substrátů pro kvantitativní a kvalitativní studium makrozoobentosu
MAČEJ, Jakub
Makrozoobentos jsou vodní bezobratlí žijící na dně a obvykle větší než cca 2 mm. Mezi nejvýznamnější zástupce makrozoobentosu patří vodní larvy hmyzu (jepice, pakomáři, chrostíci aj.), nitěnky, měkkýši a korýši. V práci byl na rybniční stoce v pokusném areálu FROV Vodňany sledován proces kolonizace instalovaných umělých substrátů s cílem vyhodnocení jejich vhodnosti pro monitoring makrozoobentosu. Použitým umělým substrátem pro pokus byly plastové náplně biologických filtrů, instalovaných v pěti řadách po pěti blocích (opakováních). V týdenních intervalech byly tyto řady umělých substrátů odebírány a získané vzorky makrozoobentosu dále zpracovány (determinace, počty). Bylo potvrzeno, že v podmínkách rybniční stoky probíhá kolonizace umělých substrátů bentickými živočichy ihned v prvním týdnu po nasazení a druhová pestrost, vyjádřená počtem taxonů se v dalších týdnech nijak výrazně nezměnila. Na základě výsledků lze konstatovat, že umělé substráty lze využít pro kvantitativní a kvalitativní studium makrozoobentosu.
Macrozoobenthos Pohořského a Dobechovského potoka v Novohradských horách
KLOUDOVÁ, Jana
Práce se zabývá skladbou a strukturou makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka v Novohradských horách. Hodnocení proběhlo na základě sběrů z 10 lokalit uskutečněných v červenci 2001, březnu 2002 a červenci 2002/2003. Kromě určení a zařazení nalezených živočichů do systému, byly sběry kvalitativně ohodnoceny prostřednictvím indexu diverzity, dvou biotických indexů (saprobní index, Belgian Biotic index) a indexu podobnosti. Bylo zjištěno, že společenstvo zoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka zahrnuje druhy pstruhového a lipanového pásma. U většiny taxonů se jedná o charakteristické zástupce čistých tekoucích vod s dostatečně prokysličenou vodou.Vzájemná druhová podobnost společenstev makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka je přibližně 40%. Srovnání indexů společenstev makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka je příznivější pro Pohořský potok,jehož bentická fauna je podle zjištěných hodnot pestřejší a vyrovnanější. Z hlediska saprobity patří Pohořský potok převážně mezi toky oligosaprobního stupně. Voda Dobechovského potoka kolísá mezi stupněm oligosaprobity a {$\beta$}-mesosaprobity.
Nové nálezy pakomárů rodu Chironomus MEIGEN (Diptera, Chironomidae) v Novohradských horách (jižní Čechy)
Matěna, Josef ; Matěnová, V.
C. longistylus Goetghebuer a C. sp. South Bohemia byly nalezeny jako nové druhy pro Českou republiku. Je prezentován karyotyp nového druhu spolu s předběžným zmapováním chromosomálních ramen A, C, D, E, F. C. cingulatus, melanescens, nuditarsis, uliginosus a C. (Camptochironomus) palidivittatus byly zjištěny poprvé na území Novohradských hor. Jsou uvedeny poznámky o rozšíření a ekologii těchto druhů.
Pakomáři rodu .i.Chironomus./i. MEIGEN (Diptera, Chironomidae) v Novohradských horách (jižní Čechy)
Matěna, Josef ; Matěnová, V.
Výskyt druhů rodu .i.Chironomus./i. byl sledován v Novohradských horách během let 1999-2001. Zahrnuty byly následující biotopy - rybníky, tekoucí vody a malé stojaté vody permanentního i astatického charakteru. Materiál byl determinován cytotaxonomickými metodami podle chromosomů slinných žláz. V rybnících bez rybářského obhospodařování se pravidelněji vyskytoval .i.Ch. annularius./i.. Ostatní druhy .i.Ch. balatonicus./i., .i.bernensis./i., .i.obtusidens./i., .i.parathummi./i., .i.plumosus./i., sp. - near .i.muratensis./i. a .i.Ch. (C.) tentans./i. byly nalézány pouze v určitých lokalitách. Organicky znečištěné úseky potoků byly charakteristické masovým výskytem druhu .i.Ch. riparius. Ch. luridus./i. a .i.melanotus./i. byly dominantními druhy malých permanentních stojatých vod, dále byly v těchto biotopech nalezeny druhy .i.Ch. aberratus./i., .i.commutatus./i., .i.dorsalis./i., .i.holomelas./i., .i.piger./i. a .i.pseudothumm./i.. Astatické biotopy obývá především .i.Ch. dorsalis./i..

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.