Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Starý, Ondřej ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh městského domu v lokalitě blízké centrální části Brna jako alternativy ke stávajícím monofunkčním zónám a vytypování vhodných funkcí pro zadané území. Koncept je založen na kompaktním městském bloku, který komunikuje v parteru s děním v ulici a propojuje ho s děním v domě prostřednictvím vnitřního atria. V rámci intenzivní struktury se návrh zaměřuje složku bydlení, která ze středů měst mizí. Předpokladem pro vytvoření kvalitního obytného prostředí bylo vyzdvižení této vrstvy na třípodlažní platformu, která integruje komerci, kulturu a administrativu. Střecha platformy současně slouží jako zelená střešní terasa s vegetací, která je bariérou proti hluku a znečištění. Nabízí tak bezpečný a klidný prostor pro rekreaci a hry dětí v rušné části města. Důležitým hlediskem, na které byl kladen velký důraz, bylo propojení jednotlivých provozů nejen v rámci domu, ale i v rámci města. Funkce domu a prostor ulice jsou vzájemně propojeny prostřednictvím ústředního veřejného atria, jež se stává místem lidských kontaktů. Obytný celek je se zbytkem domu propojen velkým střešním světlíkem propouštějícím sluneční paprsky skrz vegetaci zelené střešní terasy. Dům tak svůj provoz neskrývá, ale naopak „žije společně s městem“.
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Starý, Ondřej ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh městského domu v lokalitě blízké centrální části Brna jako alternativy ke stávajícím monofunkčním zónám a vytypování vhodných funkcí pro zadané území. Koncept je založen na kompaktním městském bloku, který komunikuje v parteru s děním v ulici a propojuje ho s děním v domě prostřednictvím vnitřního atria. V rámci intenzivní struktury se návrh zaměřuje složku bydlení, která ze středů měst mizí. Předpokladem pro vytvoření kvalitního obytného prostředí bylo vyzdvižení této vrstvy na třípodlažní platformu, která integruje komerci, kulturu a administrativu. Střecha platformy současně slouží jako zelená střešní terasa s vegetací, která je bariérou proti hluku a znečištění. Nabízí tak bezpečný a klidný prostor pro rekreaci a hry dětí v rušné části města. Důležitým hlediskem, na které byl kladen velký důraz, bylo propojení jednotlivých provozů nejen v rámci domu, ale i v rámci města. Funkce domu a prostor ulice jsou vzájemně propojeny prostřednictvím ústředního veřejného atria, jež se stává místem lidských kontaktů. Obytný celek je se zbytkem domu propojen velkým střešním světlíkem propouštějícím sluneční paprsky skrz vegetaci zelené střešní terasy. Dům tak svůj provoz neskrývá, ale naopak „žije společně s městem“.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.