|
|
Využití lymfodrenáže u pacientů s lymfedémem
DĚKANOVÁ, Klára
Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala téma ?Využití lymfodrenáže u pacientů s lymfedémem?. Lymfodrenáž je v České Republice relativně novou metodou, v lékařských zařízeních se využívá teprve od roku 1992. Snahy o zavedení této metody na území dnešní České republiky byly již dříve, touto problematikou se od 70. let 20. století u nás zabýval MUDr. Bechyně CSc.. Díky němu v České republice v roce 1992 proběhl první kurz manuální lymfodrenáže. Téhož roku se MUDr. Miroslav Bechyně, CSc. zasloužil o založení společnosti Liga proti otokům a dal podnět ke vzniku České lymfologické společnosti. V současné době techniky manuální i přístrojové lymfodrenáže bývají hojně využívány nejen ve zdravotnictví, ale jsou vyhledávány i pro regenerační a kosmetické účely. Nejčastěji bývá lymfodrenáž doporučována jako doplňková metoda zeštíhlujících procedur. Bývá žádána při odstraňování celulitidy, pocitech těžkých a oteklých nohou anebo jako detoxikační procedura. Pokud je však drenáž špatně aplikována nebo je prováděna bez předchozího uvolnění lymfatických uzlin, může klientům otok zhoršit nebo jej přemístit do míst, kde se dříve nenacházel. Cílem mé práce bylo pacienty seznámit s možnostmi využití lymfodrenáže ve zdravotnictví, zjistit do jaké míry lze lymfedém ovlivnit a hlavně jak tato metoda působí na celkový stav pacientů. V teoretické části bakalářské práce jsem shrnula poznatky zabývající se touto problematikou. Věnovala jsem se historii lymfodrenáže a výzkumu lymfatického systému ve světě i u nás. Ve své práci jsem definovala pojem lymfedém a rozdělila ho podle vzniku na primární a sekundární. Dále v práci uvádím diagnostiku lymfedému a možnosti jeho konzervativní a chirurgické léčby. Z možností, jak lymfedém léčit, jsem si zvolila zejména manuální a přístrojovou lymfodrenáž. Uvádím zde také indikace a kontraindikace lymfodrenáží. V práci jsem se zabývala také využitím lymfotapingu. U pacientů s chronickým lymfedémem je tato metoda stále více oblíbená. Aplikace lymfotapu má mnoho výhod, například neomezuje pacienty v pohybu. V poslední kapitole teoretické části jsem se věnovala možnostem lázeňské léčby u pacientů s lymfedémem. Praktická část mé práce byla provedena kvalitativní výzkumnou strategií a výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Výzkumný vzorek tvořili čtyři probandi, kterým byl diagnostikován lymfedém a jejichž terapie probíhala na rehabilitačním oddělení Polikliniky Jih MEDIPONT s.r.o. v Českých Budějovicích. Vzorek byl vybrán z klientů s různými typy lymfedémů, kteří projevili ochotu spolupracovat na mé bakalářské práci. Vybraný vzorek tvořil jeden klient s primárním lymfedém a tři klienti s lymfedémem sekundárním. Klienti se sekundárním lymfedémem měli diagnostikovanou žilní insuficienci, pooperační a poúrazový lymfedém. Všichni probandi prodělali 10 terapií manuální a přístrojové lymfodrenáže. Na začátku a na konci terapie byli probandům změřeny obvody dolních končetin. Se souhlasem pacientů jsem ke sběru dat využila jejich zdravotnické dokumentace, vypracovala jejich důkladnou anamnézu a se všemi probandy proběhl strukturovaný rozhovor. Tento rozhovor obsahoval otázky uzavřené i otevřené, aby byl zmapován zdravotní stav probandů a přínos implementované terapie. Po dokončení terapie měli probandi možnost subjektivně se vyjádřit k absolvované léčbě. Lymfodrenáž všichni probandi shledávali za velice příjemnou proceduru. U tří ze čtyř probandů došlo k zlepšení zdravotního stavu a viditelnému zmenšení otoku. U čtvrté pacientky, která se léčila s lymfedémem způsobeným žilní insuficiencí, ke zlepšení prozatím nedošlo. Tato pacientka ale sama uvádí, že nedodržovala režimová opatření. Lékař této pacientce navrhl pokračování v léčbě.
|
host ::
RSS.