Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nutriční prevence a léčba dekubitů u seniorů
DĚKANOVÁ, Klára
Bakalářská práce nazvaná Nutriční prevence a léčba dekubitů u seniorů se zabývá stavem výživy klientů v Domově pro seniory Máj České Budějovice a následnou nutriční intervencí u rizikových klientů. Dekubity jsou onemocnění, které značně ovlivňuje jak nemocného klienta a ošetřující personál, tak ekonomickou stránku zdravotnického a sociálního zařízení. V minulosti představovaly dekubity velice závažné onemocnění, protože nebyly dostatečné vědomosti o původu jejich vzniku ani o možnostech jejich prevence a adekvátní léčbě. Lékaři byli přesvědčeni, že dekubitus vzniká spontánně a je známkou neodvratné smrti. Od konce 19. století se dekubitům věnovala větší pozornost a tak vznikla průmyslová výroba obvazů napuštěných fenolem k zlepšení hojení dekubitů, začalo se také využívat pasivní aktivizace pacienta a chirurgické léčení ran. V současné době je na trhu mnoho firem, které vyrábějí široké spektrum produktů a pomůcek ke snížení rizika vzniku dekubitů či jejich efektivní léčbě. Využívá se například pasivní a aktivní antidekubitní matrace, prostředky pro udržení vlhkého prostředí v ráně a v neposlední řadě přípravky enterální a parenterální výživy, které pomáhají lepšímu hojení ran. Cílem práce bylo zmapovat, zda jsou v Domově pro seniory Máj České Budějovice klienti s rizikem vzniku dekubitů a poté zpracovat, jak probíhá u těchto klientů nutriční intervence. Teoretická část práce shrnula dosavadní poznatky v oblasti prevence a léčby dekubitů. Nejprve byl charakterizován pojem dekubitus, poté popsáno rozdělení jednotlivých stupňů a hodnotících škál používaných pro hodnocení rizika či již vzniklých defektů. Dále jsou zde uvedeny faktory ovlivňující vznik dekubitů, možnosti prevence a nutriční prevence a léčba dekubitů. Jedna kapitola práce byla věnována projektu NutritionDay, který byl využit při sběru dat pro praktickou část výzkumu. K vypracování praktické části byla použita kombinace metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu. V první fázi výzkumu byl proveden screening v rámci NutritionDay v Domově pro seniory Máj České Budějovice. Z šetření vyplynulo, kolik klientů je rizikových z hlediska malnutrice, kolik jich již je malnutričních a u kolika z nich se vyskytují dekubity. Ve druhé fázi bylo pracováno již pouze s klienty, u kterých se vyskytovaly dekubity. Pro každého z klientů s dekubity byl vypočítán adekvátní denní příjem energie a základních živin. Poté byla nastavena nutriční podpora a byl zaznamenán jejich jídelníček, který byl vyhodnocen v programu Nutriservis Profesional a na základě toho bylo posouzeno, zda splňuje doporučené výživové hodnoty. Výsledky bakalářské práce mohou využít ostatní nutriční terapeuti pro potřeby výuky či k dalšímu výzkumu.
Využití lymfodrenáže u pacientů s lymfedémem
DĚKANOVÁ, Klára
Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala téma ?Využití lymfodrenáže u pacientů s lymfedémem?. Lymfodrenáž je v České Republice relativně novou metodou, v lékařských zařízeních se využívá teprve od roku 1992. Snahy o zavedení této metody na území dnešní České republiky byly již dříve, touto problematikou se od 70. let 20. století u nás zabýval MUDr. Bechyně CSc.. Díky němu v České republice v roce 1992 proběhl první kurz manuální lymfodrenáže. Téhož roku se MUDr. Miroslav Bechyně, CSc. zasloužil o založení společnosti Liga proti otokům a dal podnět ke vzniku České lymfologické společnosti. V současné době techniky manuální i přístrojové lymfodrenáže bývají hojně využívány nejen ve zdravotnictví, ale jsou vyhledávány i pro regenerační a kosmetické účely. Nejčastěji bývá lymfodrenáž doporučována jako doplňková metoda zeštíhlujících procedur. Bývá žádána při odstraňování celulitidy, pocitech těžkých a oteklých nohou anebo jako detoxikační procedura. Pokud je však drenáž špatně aplikována nebo je prováděna bez předchozího uvolnění lymfatických uzlin, může klientům otok zhoršit nebo jej přemístit do míst, kde se dříve nenacházel. Cílem mé práce bylo pacienty seznámit s možnostmi využití lymfodrenáže ve zdravotnictví, zjistit do jaké míry lze lymfedém ovlivnit a hlavně jak tato metoda působí na celkový stav pacientů. V teoretické části bakalářské práce jsem shrnula poznatky zabývající se touto problematikou. Věnovala jsem se historii lymfodrenáže a výzkumu lymfatického systému ve světě i u nás. Ve své práci jsem definovala pojem lymfedém a rozdělila ho podle vzniku na primární a sekundární. Dále v práci uvádím diagnostiku lymfedému a možnosti jeho konzervativní a chirurgické léčby. Z možností, jak lymfedém léčit, jsem si zvolila zejména manuální a přístrojovou lymfodrenáž. Uvádím zde také indikace a kontraindikace lymfodrenáží. V práci jsem se zabývala také využitím lymfotapingu. U pacientů s chronickým lymfedémem je tato metoda stále více oblíbená. Aplikace lymfotapu má mnoho výhod, například neomezuje pacienty v pohybu. V poslední kapitole teoretické části jsem se věnovala možnostem lázeňské léčby u pacientů s lymfedémem. Praktická část mé práce byla provedena kvalitativní výzkumnou strategií a výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Výzkumný vzorek tvořili čtyři probandi, kterým byl diagnostikován lymfedém a jejichž terapie probíhala na rehabilitačním oddělení Polikliniky Jih MEDIPONT s.r.o. v Českých Budějovicích. Vzorek byl vybrán z klientů s různými typy lymfedémů, kteří projevili ochotu spolupracovat na mé bakalářské práci. Vybraný vzorek tvořil jeden klient s primárním lymfedém a tři klienti s lymfedémem sekundárním. Klienti se sekundárním lymfedémem měli diagnostikovanou žilní insuficienci, pooperační a poúrazový lymfedém. Všichni probandi prodělali 10 terapií manuální a přístrojové lymfodrenáže. Na začátku a na konci terapie byli probandům změřeny obvody dolních končetin. Se souhlasem pacientů jsem ke sběru dat využila jejich zdravotnické dokumentace, vypracovala jejich důkladnou anamnézu a se všemi probandy proběhl strukturovaný rozhovor. Tento rozhovor obsahoval otázky uzavřené i otevřené, aby byl zmapován zdravotní stav probandů a přínos implementované terapie. Po dokončení terapie měli probandi možnost subjektivně se vyjádřit k absolvované léčbě. Lymfodrenáž všichni probandi shledávali za velice příjemnou proceduru. U tří ze čtyř probandů došlo k zlepšení zdravotního stavu a viditelnému zmenšení otoku. U čtvrté pacientky, která se léčila s lymfedémem způsobeným žilní insuficiencí, ke zlepšení prozatím nedošlo. Tato pacientka ale sama uvádí, že nedodržovala režimová opatření. Lékař této pacientce navrhl pokračování v léčbě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.