|
|
Vliv fyzioterapeutické léčby na primární a sekundární lymfedém
OBOŘILOVÁ, Vendula
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech léčby lymfedému a vlivu jednotlivých režimových opatření na léčbu tohoto onemocnění. Teoretickou část jsem rozdělila do čtyř kapitol. V první kapitole objasňuji anatomii lymfatického systému, druhá kapitola popisuje jeho fyziologickou funkci a následně patologii. Třetí kapitola se věnuje lymfedému, vysvětluji princip vzniku jednotlivých typů lymfatických otoků, jak jim předcházet, jak je diagnostikovat a jaké mohou nastat komplikace. Poslední kapitola teoretické části detailněji rozebírá metody léčby, zásadní metodou je manuální a přístrojová lymfodrenáž, dále se vyjadřuji k bandážování, pohybovému cvičení, dechové gymnastice, vybraným druhům fyzikální terapie a v neposlední řadě zmiňuji péči o kůži, farmakoterapii a lázeňskou léčbu. Praktickou část jsem realizovala v podobě kvalitativního výzkumu. Pracovala jsem se 4 pacientkami, z toho dvě se léčí s primárním lymfedémem a dvě s lymfedémem sekundárním. Pacientky každý den cvičily smluvenou cvičební jednotku, která byla pro všechny jednotná, zároveň na základě doporučení lékaře docházely na manuální a přístrojovou lymfodrenáž na ambulantní pracoviště, a přitom dodržovaly režimová opatření, ve kterých byly drobné nuance u každé pacientky. Pomocí vstupního a výstupního kineziologické rozboru, ve kterém hrála hlavní roli somatometrie a goniometrie, vstupního a výstupního rozhovoru a porovnání fotografií jsem vyhodnotila výsledky. Objektivní výsledky jsem porovnávala dle výsledků somatometrie a goniometrie, kde došlo ke zlepšení ve zmenšení otoku a zvětšení rozsahu pohybu ve 3 ze 4 případů. Subjektivní hodnocení mi pacientky sdělily na podkladě polostrukturovaných rozhovorů, kterými jsem zjišťovala, jaká změna životního stylu pacientkám přišla nejvíce vlivná. Zde se výsledky poměrně lišily, pacientka s primárním lymfedémem uváděla pocit největšího zlepšení po otužování chladnou vodou, na sekundární lymfedém nejvíce působily bandáže a pravidelné cvičení.
|
|
|
Vliv fyzioterapie a režimových doporučení na terapii lymfedému
KRÁTOŠKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou lymfedému a vlivu fyzioterapie a režimových doporučení na tento druh otoku. V teoretické části své bakalářské práce v první kapitole popisuji anatomii lymfatického systému. Druhá kapitola se pak zabývá samotným lymfedémem, jeho rozdělením, klinickým obrazem, diagnostickými metodami a komplikacemi lymfedému, které mohou nastat. Velmi důležitou podkapitolou je také terapie lymfedému, a právě zmiňovaná režimová doporučení. Praktickou část jsem zpracovala formou kvalitativního výzkumu a následnou tvorbou kazuistik. Byly vybrány čtyři pacientky s lymfedémem, u kterých jsem sledovala ob-vody dolních končetin v souvislosti s režimovými doporučeními a fyzioterapií. Tyto údaje byly porovnány se subjektivními pocity pacientek a následně byl výzkum vy-hodnocen. Hlavním cílem práce bylo přiblížit možná režimová doporučení při terapii lymfedému a zhodnotit jejich vliv na chování otoku. Výzkum ukazuje, že i částečné dodržení navržených doporučení má na snížení otoku končetin vliv.
|
|
|
Využití lymfodrenáže u pacientů s lymfedémem
DĚKANOVÁ, Klára
Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala téma ?Využití lymfodrenáže u pacientů s lymfedémem?. Lymfodrenáž je v České Republice relativně novou metodou, v lékařských zařízeních se využívá teprve od roku 1992. Snahy o zavedení této metody na území dnešní České republiky byly již dříve, touto problematikou se od 70. let 20. století u nás zabýval MUDr. Bechyně CSc.. Díky němu v České republice v roce 1992 proběhl první kurz manuální lymfodrenáže. Téhož roku se MUDr. Miroslav Bechyně, CSc. zasloužil o založení společnosti Liga proti otokům a dal podnět ke vzniku České lymfologické společnosti. V současné době techniky manuální i přístrojové lymfodrenáže bývají hojně využívány nejen ve zdravotnictví, ale jsou vyhledávány i pro regenerační a kosmetické účely. Nejčastěji bývá lymfodrenáž doporučována jako doplňková metoda zeštíhlujících procedur. Bývá žádána při odstraňování celulitidy, pocitech těžkých a oteklých nohou anebo jako detoxikační procedura. Pokud je však drenáž špatně aplikována nebo je prováděna bez předchozího uvolnění lymfatických uzlin, může klientům otok zhoršit nebo jej přemístit do míst, kde se dříve nenacházel. Cílem mé práce bylo pacienty seznámit s možnostmi využití lymfodrenáže ve zdravotnictví, zjistit do jaké míry lze lymfedém ovlivnit a hlavně jak tato metoda působí na celkový stav pacientů. V teoretické části bakalářské práce jsem shrnula poznatky zabývající se touto problematikou. Věnovala jsem se historii lymfodrenáže a výzkumu lymfatického systému ve světě i u nás. Ve své práci jsem definovala pojem lymfedém a rozdělila ho podle vzniku na primární a sekundární. Dále v práci uvádím diagnostiku lymfedému a možnosti jeho konzervativní a chirurgické léčby. Z možností, jak lymfedém léčit, jsem si zvolila zejména manuální a přístrojovou lymfodrenáž. Uvádím zde také indikace a kontraindikace lymfodrenáží. V práci jsem se zabývala také využitím lymfotapingu. U pacientů s chronickým lymfedémem je tato metoda stále více oblíbená. Aplikace lymfotapu má mnoho výhod, například neomezuje pacienty v pohybu. V poslední kapitole teoretické části jsem se věnovala možnostem lázeňské léčby u pacientů s lymfedémem. Praktická část mé práce byla provedena kvalitativní výzkumnou strategií a výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Výzkumný vzorek tvořili čtyři probandi, kterým byl diagnostikován lymfedém a jejichž terapie probíhala na rehabilitačním oddělení Polikliniky Jih MEDIPONT s.r.o. v Českých Budějovicích. Vzorek byl vybrán z klientů s různými typy lymfedémů, kteří projevili ochotu spolupracovat na mé bakalářské práci. Vybraný vzorek tvořil jeden klient s primárním lymfedém a tři klienti s lymfedémem sekundárním. Klienti se sekundárním lymfedémem měli diagnostikovanou žilní insuficienci, pooperační a poúrazový lymfedém. Všichni probandi prodělali 10 terapií manuální a přístrojové lymfodrenáže. Na začátku a na konci terapie byli probandům změřeny obvody dolních končetin. Se souhlasem pacientů jsem ke sběru dat využila jejich zdravotnické dokumentace, vypracovala jejich důkladnou anamnézu a se všemi probandy proběhl strukturovaný rozhovor. Tento rozhovor obsahoval otázky uzavřené i otevřené, aby byl zmapován zdravotní stav probandů a přínos implementované terapie. Po dokončení terapie měli probandi možnost subjektivně se vyjádřit k absolvované léčbě. Lymfodrenáž všichni probandi shledávali za velice příjemnou proceduru. U tří ze čtyř probandů došlo k zlepšení zdravotního stavu a viditelnému zmenšení otoku. U čtvrté pacientky, která se léčila s lymfedémem způsobeným žilní insuficiencí, ke zlepšení prozatím nedošlo. Tato pacientka ale sama uvádí, že nedodržovala režimová opatření. Lékař této pacientce navrhl pokračování v léčbě.
|
|
|
Význam lymfodrenáže ve fyzioterapii
VINKLEROVÁ, Miroslava
V teoretické části práce jsou shrnuty všechny teoretické poznatky zabývající se touto problematikou. Uvádím stručnou historii objevu lymfatických cév a vzniku lymfodrenáže, anatomii lymfatického systému a jeho úkoly v lidském těle. Dále jsem definovala pojem lymfedém a rozdělila jej dle vzniku na primární a sekundární lymfedém. Práce obsahuje diagnostiku lymfedému, konzervativní i chirurgické možnosti léčby, indikace a kontraindikace lymfodrenáží a režimová opatření u nemocných s lymfedémem, v nichž uvádím, jakým aktivitám by se měli pacienti vyhýbat. Konzervativní léčba obsahuje čtyři pilíře, a to manuální lymfodrenáž, přístrojovou lymfodrenáž, kompresivní bandážování a dekongestivní cvičení. Vlastní kapitolu zaujímá rehabilitace po operacích prsu s možným pooperačním výskytem lymfedému, autolymfodrenáž a metoda lymfo ? tapingu, která nabývá na oblibě jak u lymfoterapeutů, tak i u samotných pacientů. Praktická část byla provedena kvalitativní výzkumnou strategií a výsledek zpracován formou kazuistik. Testovaný soubor výzkumu tvořilo pět pacientů s klinicky prokazatelným lymfedémem. U dvou pacientů se vyskytoval lymfedém pooperační a u tří poúrazový. Cílem bylo zmapovat přínos lymfodrenáže v rámci rehabilitace a její pozitivní vliv na zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta. Výzkum byl prováděn na ambulantním pracovišti Polikliniky Jih MEDIPONT s.r.o. v Českých Budějovicích pomocí strukturovaného rozhovoru, retrospektivní analýzy dat a pozorování. Všichni pacienti se shodují na přínosu lymfodrenáže a po absolvované terapii pomocí lymfodrenážních technik uvádějí zlepšení celkového zdravotního stavu.
|
|
|
Subjektivní hodnocení celkového zdravotního stavu pacienta na konci redukční fáze léčby lymfedému
PLACATKOVÁ, Petra
Diplomová práce je zaměřena na problematiku pacientů s lymfedémem. Zabývá se tím, jak hodnotí zdravotní stav sám pacient. Byly porovnávány rozdíly před léčbou a na konci její redukční fáze. Byla hodnocena tato hlediska: omezená hybnost, bolest, psychická zátěž. Všechna uvedená hlediska byla na konci redukční fáze zlepšena. Tím byla potvrzena H1: "Na konci redukční fáze léčby lymfedému se subjektivně zlepšuje celkový zdravotní stav pacienta." Ze všech tří hodnocených hledisek však byla nejméně zlepšena psychická zátěž. Zde byly prokázány rozdíly mezi pacienty s dobrým a se špatným sociálním zázemím. Pacienti se špatným sociálním zázemím hodnotili psychickou zátěž před i po léčbě jako výrazně vyšší než pacienti s dobrým sociálním zázemím. Tím byla potvrzena H2: "Pacienti s dobrým sociálním zázemím snášejí průběh onemocnění lépe." K ověření hypotéz byl použit kvantitativní výzkum, technika standardizovaný rozhovor.
|
host ::
RSS.