|
|
Zimní krajinomalba v dílech zaalpských malířů mezi léty 1560-1660
Květ, Přemysl ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Kotková, Olga (oponent)
Diplomová práce je soustředěna na rozbor vybraných děl zimní krajinomalby zaalpských malířů. Strukturálně je práce vedena tak, že je nejprve představen vývoj krajinomalby v Zaalpí od 14.-16. století. V této souvislosti jsou analyzovány tři vybraná díla, jejichž scény jsou zasazeny do zimní krajiny. Pro seznámení s okolnostmi doby je poté nastíněn kulturně-historický kontext 16.-17. století v Nizozemí. Následně jsou stručně připomenuty životy a tvorba prezentovaných malířů. Stěžejním jádrem práce je pak formální a ikonografický rozbor vybraných děl, zejména z dílny rodiny Brueghelů a jejich následovníků. Analyzovány jsou krajinomalby s působivou atmosférou, sledovány jsou rovněž zvyky a tradice prostých obyvatel vesnic či měst, jež jsou na daných obrazech znázorněny. V pozornosti zájmu jsou také biblické scény spjaté s Narozením Krista, případně lidové oslavy křesťanských svátků v zimním období. Smyslem této práce je snaha reflektovat význam zimní krajiny s odkazem na zobrazení života prostých obyvatel, a to s přihlédnutím k socio-historickému kontextu Nizozemí 16.-17. století. Klíčová slova: žánrová malba, renesance, baroko, Zaalpí, zima, zvyky, tradice, sešlosti, sport, masopust, oslavy, bruslení, krajina, scenerie, lovení, svátky
|
|
|
Zima v žánrové malbě zaalpských malířů 16. a 17. století
Květ, Přemysl ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce nazvaná "Zima v žánrové malbě zaalpských malířů 16. a 17. století" pojednává o tématu ročního období Zimy, ztvárněné na dílech vybraných zaalpských umělců. Zabývá se nejen její působivou atmosférou, ale zejména sleduje zvyky a tradice prostých obyvatel vesnic či měst, jež jsou na daných obrazech znázorněny. V pozornosti zájmu jsou jak biblické scény spjaté s Narozením Krista, případně lidové oslavy křesťanských svátků v zimním období. Na vybraných námětech lze dále zkoumat podoby zimních radovánek prostých lidí, případně lovecké hony. Smyslem této práce je snaha reflektovat význam zimní krajiny s odkazem na zobrazení života prostých obyvatel, a to s přihlédnutím k socio-historickému kontextu Nizozemí 16.-17. století. Klíčová slova: žánrová malba, renesance, baroko, Zaalpí, zima, zvyky, tradice, sešlosti, sport, masopust, oslavy, bruslení, krajina, scenerie, lovení, svátky
|
|
|
The victimization of women by men - "hunters" and "consumers" - in Margaret Atwood's novels The Edible Woman and Surfacing
Skřivanová, Martina ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ranou tvorbou kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové - romány Žena k nakousnutí (1969) a Z hlubin (1972). Práce se zaměřuje na viktimizaci a objektifikaci ženských postav skrze fotografování a konzumaci. Tato dvě témata jsou stěžejní pro dvě kapitoly statě bakalářské práce. První kapitola se zabývá teorií fotografie Susan Sontagové a Rolanda Bartha a aplikuje ji na oba romány. Pomocí fotoaparátu či kamery získává muž nad ženou nadvládu. Podobně jako střelná zbraň je fotoaparát jednoduše ovládán pomocí spouště, která přemění osobu svého zájmu na trofej - předmět v neměnné pozici, se kterým lze lehce manipulovat. Práce se proto také zabývá podobnostmi mezi ženskými a zvířecími obětmi a lovením. Roland Barthes se ve Světlé komoře (1980) věnuje pozóváním před fotografem. Je přesvědčen, že v momentu fotografování ze sebe osoba čekající na stisknutí spouště sama vytvoří objekt a ztrácí tak své vlastní já - s touto verzí vyobrazené osoby může fotograf potom naložit podle sebe. Pohled fotoaparátu a kamery je bezohledný a kořistnický, což je v práci rozvedeno pomocí feministické teorie Laury Mulveyové, která ve své antologii Vizuální a jiné slasti (1989) tvrdí, že fotoaparát je nástavbou mužského objektifikujícího pohledu. Druhá kapitola se zabývá konzumací. Hlavním argumentem...
|
host ::
RSS.