|
|
Dálkové šíření Rumex alpinus
Řičařová, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Dálkové šíření Rumex alpinus bylo zkoumáno na území Krkonošského národního parku, kde je invaze tohoto druhu aktuálním problémem. Práce navazuje na diplomovou práci z roku 2007 (Červenková 20007), ve které byl vytvořen model invaze R. alpinus v Krkonoších. Měření dálkového šíření probíhalo na čtyřech lokalitách - na třech lokalitách bylo zkoumáno dálkové šíření vodou a na jedné lokalitě šíření větrem. Anemochorie na louce byla měřena pomocí lapacích pastí až do vzdálenosti 50 m. Semene se pomocí větru šířila do vzdálenosti 20 m. Hydrochorie byla měřena pomocí lapacích sítí v potocích až do vzdálenosti 100 m. Největší měřená vzdálenost šíření semen pomocí vody byla 100 m. Hydrochorie se tedy prokázala jako důležitý faktor působící při invazi R. alpinus. Velký vliv na šíření vodou i větrem měly i bouřky a přívaly vody. Z dat o šíření větrem byly sestaveny predikční exponenciální křivky, které vyjadřovaly šíření na větší než měřené vzdálenosti. Terénní disperzní křivky byly porovnávány s teoretickými křivkami použitými v modelu invaze z roku 2007. Ukázalo se, že teoretické křivky nadhodnocují šíření R. alpinus větrem. U simulací šíření R. alpinus s terénními disperzními křivkami bylo podceněno dálkové šíření. Důvodem byla velká velikost jednotlivých buněk sítě, ve které modelování probíhalo. Výsledky simulací...
|
|
|
Pasivní disperze suchozemských plžů (Gastropoda: Pulmonata) se zaměřením na endodisperzi prostřednictvím ptáků
Simonová, Jasna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pech, Pavel (oponent)
Suchozemští plži patří mezi živočichy s velmi omezenými schopnostmi aktivního pohybu. Přesto dokázali osídlit i izolovaná místa a některé druhy se na kontinentech mohou relativně rychle šířit. Tyto skutečnosti jsou vysvětlovány pasivní disperzí plžů, a to zejména prostřednictvím ptáků. Bylo prokázáno, že plži mohou být přenášeni na povrchu těla ptáků (ektodisperze) i uvnitř jejich trávicího traktu (endodisperze). Přímé důkazy o těchto procesech jsou však vzácné. V této bakalářské práci proto uvádím hloubkovou rešerši publikací o pasivní disperzi plžů prostřednictvím ptáků se zaměřením na přenos uvnitř trávicího traktu. Dále se podrobněji soustředím na analýzu metodologických aspektů experimentálních studií, do které zahrnuji i relevantní zkušenosti z prací zabývajících se endodisperzí jiných organismů. V poslední části se věnuji vybraným charakteristikám plžů a jejich ptačích vektorů, které mohou ovlivňovat úspěšnost endodisperze.
|
|
|
Dálkové šíření semen v řekách
Krajníková, Anežka ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Hroudová, Zdenka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní metody použité při výzkumu šíření říčních rostlin. Všeobecně všech druhů rostlin, které se mohou šířit vodním korytem a to ve vodním sloupci, či po dně. Bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše. Valná část práce je zaměřena na přímé metody zkoumání hydrochorie a možné problémy, které mohou s jednotlivými způsoby nastat. Každou metodu je vhodné použít za jiných okolností, proto je třeba předem určit, jaká data chceme pokusem získat. Mezi přímé metody se řadí odchyt semen z toku a to buď jednorázově, ale opakovaně, nebo dlouhodobě s použitím plovoucích pastí. Za druhé k tomu lze využít vypouštění imitací semen, či vypouštění označených diaspor. Druhá část práce je zaměřena na další faktory, které mohou mít vliv na dálkové šíření rostlin v řekách. Mezi ně patří míra regulovanosti toků a kolísání hladiny vody v průběhu roku. Je zde zahrnuto shrnutí důkazů o dálkovém šíření říčních rostlin. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dálkové šíření Rumex alpinus
Řičařová, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Dálkové šíření Rumex alpinus bylo zkoumáno na území Krkonošského národního parku, kde je invaze tohoto druhu aktuálním problémem. Práce navazuje na diplomovou práci z roku 2007 (Červenková 20007), ve které byl vytvořen model invaze R. alpinus v Krkonoších. Měření dálkového šíření probíhalo na čtyřech lokalitách - na třech lokalitách bylo zkoumáno dálkové šíření vodou a na jedné lokalitě šíření větrem. Anemochorie na louce byla měřena pomocí lapacích pastí až do vzdálenosti 50 m. Semene se pomocí větru šířila do vzdálenosti 20 m. Hydrochorie byla měřena pomocí lapacích sítí v potocích až do vzdálenosti 100 m. Největší měřená vzdálenost šíření semen pomocí vody byla 100 m. Hydrochorie se tedy prokázala jako důležitý faktor působící při invazi R. alpinus. Velký vliv na šíření vodou i větrem měly i bouřky a přívaly vody. Z dat o šíření větrem byly sestaveny predikční exponenciální křivky, které vyjadřovaly šíření na větší než měřené vzdálenosti. Terénní disperzní křivky byly porovnávány s teoretickými křivkami použitými v modelu invaze z roku 2007. Ukázalo se, že teoretické křivky nadhodnocují šíření R. alpinus větrem. U simulací šíření R. alpinus s terénními disperzními křivkami bylo podceněno dálkové šíření. Důvodem byla velká velikost jednotlivých buněk sítě, ve které modelování probíhalo. Výsledky simulací...
|
host ::
RSS.