|
|
Vliv aqua-činek na intenzitu zatížení při aqua-aerobiku v mělké vodě
Houdová, Veronika ; Peslová, Eva (vedoucí práce) ; Čechovská, Irena (oponent)
Název: Vliv aqua-činek na intenzitu zatížení při aqua-aerobiku v mělké vodě Cíle: Cílem práce je posoudit rozdílnosti reakce na 14minutovou zátěž bez aqua- činek a s aqua-činkami prostřednictvím monitorování srdeční frekvence v průběhu 60minutové lekce aqua-aerobiku v mělké vodě u zdravých žen ve věku v rozmezí 25-60 let (věk 42 ± 11,4 roků) na základě analýzy zjištěných hodnot. Pro analýzu individuálních hodnot srdeční frekvence během lekce aqua-aerobiku jsme si stanovili ještě další cíl. Porovnat změny hodnot srdeční frekvence ve stoji na suchu a ve stoji v mělké vodě (hladina vody po ramena) u klientek aqua-aerobiku. Metody: Pro naše účely jsme zjišťovali srdeční frekvenci prostřednictvím monitoru srdeční frekvence (sporttester) typu Polar S 610i. Každý monitor srdeční frekvence byl nastaven na 5sekundový interval záznamu. Hodnoty srdeční frekvence jsme následně zpracovali pomocí programu Polar Precision Performance. Hodnoty srdeční frekvence probandek jsme zanesli do programu Excel a výsledky jsme zpracovali pomocí statistické metody chí-kvadrát testu. Výsledky: Z analýzy výsledků vyplývá, že průměrné hodnoty srdeční frekvence během 14minutového motivu bez aqua-činek a s aqua-činkami se statisticky významně nelišily. Analýza průměrných hodnot srdeční frekvence neprokázala, že aqua-činky výrazně...
|
|
|
Intenzita zatížení hráčů golfu v průběhu hry
Kunčická, Zlata ; Gryc, Tomáš (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
Název: Intenzita zatížení hráčů golfu v průběhu hry Cíle: Cílem práce je analýza zatížení hráčů golfu v průběhu cvičného a soutěžního kola. Metody: Teoretická část byla zpracována rešeršní metodou prostudováním odborné literatury. Jedná se o násobnou případovou studii, kdy bylo zatížení hodnoceno na základě srdeční frekvence, distanční a časové náročnosti za pomoci přístroje Garmin. Laboratorně byla stanovena maximální srdeční frekvence a následně určena zóna intenzity zatížení Výsledky: Golf ve spojení s chůzí, která má minimální nežádoucí účinky na pohybový aparát, může velmi účinně ovlivňovat zdravotně orientovanou zdatnost. Během jednoho kola golfu hráč zdolal průměrně 10,33 km s průměrnou srdeční frekvencí 115 tepů za minutu odpovídající 59% SFmax. a intenzitě zatížení, která vyvíjí základní vytrvalost a aerobní kapacitu. Každé kolo trvalo minimálně tři a půl hodiny a hráč během něj spálil průměrně 1419 kcal. Klíčová slova: golf, srdeční frekvence, zatížení, tělesná zdatnost
|
|
|
Funkční profil výkonnostních hráčů billiardu
Manda, Filip ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Zahálka, František (oponent)
Název: Funkční profil výkonnostních hráčů billiardu Cíle: Cílem práce bylo pomocí laboratorní diagnostiky zjistit maximální funkční parametry a tělesné složení výkonnostních hráčů billiardu a následně zmapovat intenzitu zatížení při simulovaném utkání. Metody: V rámci práce byla použita biomedicínská měření. Bylo využito somatometrie, bioimpedanční metody, laboratorního spiroergometrického měření v podobě zátěžového testu do maxima a terénního spiroergometrického měření při simulovaném utkání v billiardové herně. Dále byl využit polostrukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami a metoda dotazování pomocí online ankety ke zjištění role kondice ve výkonnostním billiardu. Výsledky: Získaná data ukazují, že testovaní hráči billiardu v naší práci dosahují průměrné až velmi dobré úrovně fyzické zdatnosti, někteří jsou ale klasifikováni s nadváhou či obezitou. Dlouholeté hraní billiardu nemá významný vliv na asymetrické rozložení svalové hmoty u horních končetin. Při hře spotřeba kyslíku nepřesáhla 30% VO2max a hodnoty SF se pohybují mezi 39 až 59 % SFmax. V průběhu hry dochází k mírnému vzestupu energetické spotřeby na 222 až 330% nál. BM. Energetická náročnost billiardu se u testovaných hráčů pohybuje mezi 14,6 kJ až 29,3 kJ. Výsledkem práce je také vyjádření se k roli kondice ve výkonnostním billiardu....
|
|
|
Analýza zatížení rozhodčích ve vybraných sportovních hrách
Steklík, Aleš ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Vojta, Zdeněk (oponent)
Název: Analýza zatížení rozhodčích ve vybraných sportovních hrách. Cíl práce: Komparace zatížení rozhodčích ve sportovních hrách na příkladu ledního hokeje, fotbalu a basketbalu podle průměrné srdeční frekvence a porovnání systému přípravy rozhodčích se zahraničím. Metody: V bakalářské práci je použita kvantitativní metoda dotazování. Při vyhodnocování anonymního dotazníku je použita metoda analýzy. Výsledky: Komparace zatížení rozhodčích ukázala, že nejnáročnější pozici rozhodčího má hlavní rozhodčí fotbalu a čárový rozhodčí ledního hokeje. Systém přípravy rozhodčích v zahraniční je až na výjimky (fotbal) oproti ČR odlišný. Klíčová slova: rozhodčí, komparace, lední hokej, fotbal, basketbal, intenzita zatížení
|
|
|
Analýza zatížení rozhodčích ledního hokeje v extralize a II. lize
Velčovský, Jiří ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Vojta, Zdeněk (oponent)
Název: Analýza zatížení rozhodčích ledního hokeje v extralize a druhé lize Cíle: Hlavním cílem mé diplomové práce je analýza zatížení rozhodčích v Tipsport Extralize ledního hokeje a 2. lize ledního hokeje. Metody: Pro svůj výzkum jsem si vybral metodu monitorování srdeční frekvence rozhodčích pomocí kardiotachometrů značky POLAR, jako další metodu jsem použil monitoring intenzity zatížení rozhodčích a jako poslední byla použita invazivní metoda měření laktátu pomocí laktátoměru SCOUT Sirius a poté laktátoměru Lactate Scout Start Set SensLab. Šetření bylo provedeno celkem na 12 rozhodčích II. ligy (4 hlavní rozhodčí a 8 čárových rozhodčích) a na 19 rozhodčích Tipsport Extraligy ledního hokeje (10 hlavních rozhodčích a 9 čárových rozhodčích). Celkem tedy 31 rozhodčích ve věku 30,1 ± 6,2 let. U všech rozhodčích byla měřena srdeční frekvence. U 19 rozhodčích byla měřena intenzita zatížení, konkrétně u 8 rozhodčích z II. ligy ledního hokeje (4 hlavní rozhodčí, 4 čároví rozhodčí) a u 11 rozhodčích z Tipsport Extraligy ledního hokeje (7 hlavních, 4 čároví). U 21 rozhodčích byl odebrán laktát, z toho u 12 rozhodčích TELH (6 hlavních rozhodčích a 6 čárových rozhodčích) a u 9 rozhodčích II. ligy ledního hokeje (3 hlavní rozhodčí a 6 čárových rozhodčích). Výsledky: Analýza výsledků ukázala, že intenzita...
|
|
|
Funkční profil výkonnostních hráčů billiardu
Manda, Filip ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Zahálka, František (oponent)
Název: Funkční profil výkonnostních hráčů billiardu Cíle: Cílem práce bylo pomocí laboratorní diagnostiky zjistit maximální funkční parametry a tělesné složení výkonnostních hráčů billiardu a následně zmapovat intenzitu zatížení při simulovaném utkání. Metody: V rámci práce byla použita biomedicínská měření. Bylo využito somatometrie, bioimpedanční metody, laboratorního spiroergometrického měření v podobě zátěžového testu do maxima a terénního spiroergometrického měření při simulovaném utkání v billiardové herně. Dále byl využit polostrukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami a metoda dotazování pomocí online ankety ke zjištění role kondice ve výkonnostním billiardu. Výsledky: Získaná data ukazují, že testovaní hráči billiardu v naší práci dosahují průměrné až velmi dobré úrovně fyzické zdatnosti, někteří jsou ale klasifikováni s nadváhou či obezitou. Dlouholeté hraní billiardu nemá významný vliv na asymetrické rozložení svalové hmoty u horních končetin. Při hře spotřeba kyslíku nepřesáhla 30% VO2max a hodnoty SF se pohybují mezi 39 až 59 % SFmax. V průběhu hry dochází k mírnému vzestupu energetické spotřeby na 222 až 330% nál. BM. Energetická náročnost billiardu se u testovaných hráčů pohybuje mezi 14,6 kJ až 29,3 kJ. Výsledkem práce je také vyjádření se k roli kondice ve výkonnostním billiardu....
|
|
|
Vliv aqua-činek na intenzitu zatížení při aqua-aerobiku v mělké vodě
Houdová, Veronika ; Peslová, Eva (vedoucí práce) ; Čechovská, Irena (oponent)
Název: Vliv aqua-činek na intenzitu zatížení při aqua-aerobiku v mělké vodě Cíle: Cílem práce je posoudit rozdílnosti reakce na 14minutovou zátěž bez aqua- činek a s aqua-činkami prostřednictvím monitorování srdeční frekvence v průběhu 60minutové lekce aqua-aerobiku v mělké vodě u zdravých žen ve věku v rozmezí 25-60 let (věk 42 ± 11,4 roků) na základě analýzy zjištěných hodnot. Pro analýzu individuálních hodnot srdeční frekvence během lekce aqua-aerobiku jsme si stanovili ještě další cíl. Porovnat změny hodnot srdeční frekvence ve stoji na suchu a ve stoji v mělké vodě (hladina vody po ramena) u klientek aqua-aerobiku. Metody: Pro naše účely jsme zjišťovali srdeční frekvenci prostřednictvím monitoru srdeční frekvence (sporttester) typu Polar S 610i. Každý monitor srdeční frekvence byl nastaven na 5sekundový interval záznamu. Hodnoty srdeční frekvence jsme následně zpracovali pomocí programu Polar Precision Performance. Hodnoty srdeční frekvence probandek jsme zanesli do programu Excel a výsledky jsme zpracovali pomocí statistické metody chí-kvadrát testu. Výsledky: Z analýzy výsledků vyplývá, že průměrné hodnoty srdeční frekvence během 14minutového motivu bez aqua-činek a s aqua-činkami se statisticky významně nelišily. Analýza průměrných hodnot srdeční frekvence neprokázala, že aqua-činky výrazně...
|
|
|
Intenzita zatížení hráčů golfu v průběhu hry
Kunčická, Zlata ; Gryc, Tomáš (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
Název: Intenzita zatížení hráčů golfu v průběhu hry Cíle: Cílem práce je analýza zatížení hráčů golfu v průběhu cvičného a soutěžního kola. Metody: Teoretická část byla zpracována rešeršní metodou prostudováním odborné literatury. Jedná se o násobnou případovou studii, kdy bylo zatížení hodnoceno na základě srdeční frekvence, distanční a časové náročnosti za pomoci přístroje Garmin. Laboratorně byla stanovena maximální srdeční frekvence a následně určena zóna intenzity zatížení Výsledky: Golf ve spojení s chůzí, která má minimální nežádoucí účinky na pohybový aparát, může velmi účinně ovlivňovat zdravotně orientovanou zdatnost. Během jednoho kola golfu hráč zdolal průměrně 10,33 km s průměrnou srdeční frekvencí 115 tepů za minutu odpovídající 59% SFmax. a intenzitě zatížení, která vyvíjí základní vytrvalost a aerobní kapacitu. Každé kolo trvalo minimálně tři a půl hodiny a hráč během něj spálil průměrně 1419 kcal. Klíčová slova: golf, srdeční frekvence, zatížení, tělesná zdatnost
|
host ::
RSS.