|
|
Charakterizace lipidů v sýrových analozích
Bittnerová, Eva ; Šimíčková, Adéla (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací a kvantifikací volných a vázaných mastných kyselin ve vzorcích rostlinných olejů, konkrétně ve lněném a řepkovém, a v sýrových analozích z nich vyrobených. Teoretická část se zabývá charakterizací sýrových analogů, složením a technologií výroby čerstvých sýrů a popisem vybraných rostlinných olejů. Dále obsahuje princip a instrumentaci plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem. V experimentální části byly analyzovány modelové vzorky analogů čerstvého sýra s přídavkem lněného a řepkového oleje a příslušné oleje jako základní surovina pro jejich výrobu. Ze sýrových analogů byl tuk extrahován směsí diethyletheru a petroletheru, mastné kyseliny byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru a stanoveny plynovou chromatografií s plamenově ionizační detekcí. Bylo identifikováno celkem 15 mastných kyselin, převažovaly kyseliny olejová, linolenová a palmitová. V obou olejích byly nejvíce zastoupeny kyseliny olejová, linolová a linolenová; ve vzorcích analogů bylo nalezeno i významné množství kyseliny myristové, palmitové a stearové. Ve všech vzorcích byl obsah volných mastných kyselin výrazně nižší než vázaných
|
|
|
Charakterizace lipidů v sýrových analozích
Bittnerová, Eva ; Šimíčková, Adéla (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací a kvantifikací volných a vázaných mastných kyselin ve vzorcích rostlinných olejů, konkrétně ve lněném a řepkovém, a v sýrových analozích z nich vyrobených. Teoretická část se zabývá charakterizací sýrových analogů, složením a technologií výroby čerstvých sýrů a popisem vybraných rostlinných olejů. Dále obsahuje princip a instrumentaci plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem. V experimentální části byly analyzovány modelové vzorky analogů čerstvého sýra s přídavkem lněného a řepkového oleje a příslušné oleje jako základní surovina pro jejich výrobu. Ze sýrových analogů byl tuk extrahován směsí diethyletheru a petroletheru, mastné kyseliny byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru a stanoveny plynovou chromatografií s plamenově ionizační detekcí. Bylo identifikováno celkem 15 mastných kyselin, převažovaly kyseliny olejová, linolenová a palmitová. V obou olejích byly nejvíce zastoupeny kyseliny olejová, linolová a linolenová; ve vzorcích analogů bylo nalezeno i významné množství kyseliny myristové, palmitové a stearové. Ve všech vzorcích byl obsah volných mastných kyselin výrazně nižší než vázaných
|
|
|
Význam lněného oleje ve výživě
Brettfeldová, Tereza
Bakalářská práce Význam lněného oleje ve výživě pojednává o lnu setém olejném, který se pěstuje pro jeho olejnatá semínka, která se konzumují nebo se z nich vyrábí lněný olej. Jedná se o rostlinu dorůstající do výšky 90 cm, která se seje na jaře a sklízí v létě. Lněná semínka se konzumují samotná, jako posypka na pečivo, či jako součást salátů nebo nápojů. Jsou velmi bohatá na obsah vitamínů (vitamíny B1, B6, E) a minerálních látek (Cu, Mn, Mg, Fe). Díky obsahu vlákniny a lignanů pozitivně působí na lidský organismus. Vláknina pozitivně ovlivňuje trávicí trakt a lignany pomáhají v boji proti rakovině. Lněný olej je získáván z lněných semínek lisováním za studena. Potravinářské využití nachází lněný olej ve studené kuchyni nebo jako doplněk stravy. Naopak jeho nepotravinářské využití je např. při výrobě linolea, jako součást olejových barev nebo pro impregnaci nábytku. Je bohatý na omega-3 mastnou kyselinu, která působí protizánětlivě, má regenerační účinky a snižuje hladinu LDL cholesterolu. Z tohoto důvodu je len olejný vhodný pro zařazení do jídelníčku.
|
|
|
Ověření možnosti použití netradičních chovatelských postupů v chovu kapra obecného (Cyprinus carpio L.)
Kukačka, Vladimír
Byla uskutečněna série čtyř experimentů zaměřených na sledování dynamiky změn spektra mastných kyselin kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a možnosti jeho cílených změn, za účelem dosažení lepší dietetické hodnoty kapřího masa pro člověka. Změn spektra mastných kyselin kaprů mělo být dosaženo krátkodobým předkládáním krmiva s přídavkem lněného a rybího oleje a následným sádkováním v prostředí se snižující se teplotou. Předkládání krmiva obsahujícího 6 % lněného oleje zlepšilo z dietetického hlediska spektrum FA svaloviny kaprů v porovnání s kapry chovanými standardní technologií s přikrmováním obilovinami. Spektrum FA svaloviny ryb dosažené vlivem tohoto krmiva na počátku září přetrvalo bez významných změn do počátku ledna následujícího roku. Využití rybího oleje je limitováno jeho kvalitativním složením. Přídavkem oleje s vysokým obsahem EPA a DHA do krmiva lze efektivně zvýšit obsah těchto FA v svalovině kaprů.
|
|
|
Vliv přídavku lněného oleje gravidním a laktujícím bahnicím na odchov jehňat
KLÁTIL, Jaroslav
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv přídavku lněného oleje gravidním a laktujícím bahnicím na odchov jehňat. Pro lepší průkaznost výsledků byly bahnice rozděleny na skupinu, které byl podáván lněný olej (testovanou) a na skupinu bez přídatku lněného oleje do krmné dávky (kontrolní). Vliv lněného oleje byl u bahnic demonstrován krevním rozborem. Analýzou krve byly sledovány tři parametry - cholesterol, triacylglyceroly a lipáza. Fyziologická hodnota cholesterolu u ovcí je 1,7 mmol.l-1. Před testem byl u bahnic zjištěn obsah cholesterolu v krvi od 1,6 do 2,2 mmol.l-1 a po testu v rozsahu od 1,3 do 1,9 mmol.l-1. Cholesterol se po testu snížil jak u testované, tak u kontrolní skupiny. Přirozená hodnota triacylglycerolů u bahnic je 0,8 mmol.l-1. V našem případě se obsah TAG pohyboval pod touto hranicí - před testem od 0,18 do 0,22 mmol.l-1 a po testu od 0,08 do 0,19 mmol.l-1. U testované i kontrolní skupiny se po testu obsah triacylglycerolů snížil. Po testu došlo ke snížení obsahu lipázy u testované skupiny a ke zvýšení jejího obsahu u kontrolní skupiny. Jehňata kontrolní a testované skupiny bahnic byla srovnávána v následujících kritériích: průměrný denní přírůstek (vyšší přírůstky měla kontrolní skupina jehňat), hmotnost v kontrolní dny, chemické složení masa - dusíkaté látky, bílkoviny a tuky. Normální složení jehněčího masa: 21 % dusíkatých látek, 4,75 % tuků a 1,1 % popelovin. V našem případě byl obsah NL u testované skupiny 22,3 % a u kontrolní skupiny 21,8 %, obsah tuků u testované skupiny 6,5 % a u kontrolní 5,4 %, obsah popelovin u testované skupiny 1,23 % a u kontrolní 1,25 %. Další sledovaná kritéria: hmotnost v JUT (mezi skupinami bez rozdílu) a analýza krve (cholesterol, triacylglyceroly a lipáza) ? bez rozdílu mezi testovanými a kontrolními jehňaty.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.