Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vitalita v architektonickém prostředí
Eyer, David ; Horáček, Martin (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Stále častěji se objevují výzkumy týkající se kvality architektonického prostředí z hlediska komplexního mentálního, sociálního a fyzického zdraví. Je to téma, které v minulosti bylo ve své komplexnosti často opomíjeno. Díky vzniku speciálních oborů stavební biologie, biofilní architektury, dílům Christophera Alexandera a Nikose Salingarose je možné na tuto problematiku nahlížet z různých stran. Cílem této práce je analyzovat téma vitality architektonického prostředí s využitím výzkumu schopností a vnímání jeho uživatelů. Není tedy cílem vytvořit novou teorii „vitalitu podporujícího architektonické prostředí“, ale spíše popsat, jak fenomén vnímají samotní uživatelé. Uživatel sám může dát zpětnou vazbu, jaké jsou pro něj nejdůležitější znaky vitalitu podporujícího architektonického prostředí. Tyto znaky jsou hierarchicky seřazeny dle důležitosti, podrobeny analýze a podrobně rozepsány tak, aby mohly být relativně jednoduše aplikovatelné v praxi. Disertační práce také umožní srovnání s dosavadními pracemi k danému tématu.
Zkušební komora pro ozónovou degradaci pneumatik
Píza, Tomáš ; Veselý, Oldřich (oponent) ; Brandejs, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením optimálního způsobu zatěžování pneumatik a dále konstrukčním návrhem zkušební komory pro ozónovou degradaci pryže z pneumatik o rozměrech 13” až 15”. Finálním výstupem diplomové práce je konstrukce zkušební komory, která vyplývá právě ze zvoleného optimálního způsobu zatěžování pneumatik. Dalším výstupem diplomové práce je schematický návrh linky pro ozónovou likvidaci pneumatik.
Vitalita v architektonickém prostředí
Eyer, David ; Horáček, Martin (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Stále častěji se objevují výzkumy týkající se kvality architektonického prostředí z hlediska komplexního mentálního, sociálního a fyzického zdraví. Je to téma, které v minulosti bylo ve své komplexnosti často opomíjeno. Díky vzniku speciálních oborů stavební biologie, biofilní architektury, dílům Christophera Alexandera a Nikose Salingarose je možné na tuto problematiku nahlížet z různých stran. Cílem této práce je analyzovat téma vitality architektonického prostředí s využitím výzkumu schopností a vnímání jeho uživatelů. Není tedy cílem vytvořit novou teorii „vitalitu podporujícího architektonické prostředí“, ale spíše popsat, jak fenomén vnímají samotní uživatelé. Uživatel sám může dát zpětnou vazbu, jaké jsou pro něj nejdůležitější znaky vitalitu podporujícího architektonického prostředí. Tyto znaky jsou hierarchicky seřazeny dle důležitosti, podrobeny analýze a podrobně rozepsány tak, aby mohly být relativně jednoduše aplikovatelné v praxi. Disertační práce také umožní srovnání s dosavadními pracemi k danému tématu.
Zkušební komora pro ozónovou degradaci pneumatik
Píza, Tomáš ; Veselý, Oldřich (oponent) ; Brandejs, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením optimálního způsobu zatěžování pneumatik a dále konstrukčním návrhem zkušební komory pro ozónovou degradaci pryže z pneumatik o rozměrech 13” až 15”. Finálním výstupem diplomové práce je konstrukce zkušební komory, která vyplývá právě ze zvoleného optimálního způsobu zatěžování pneumatik. Dalším výstupem diplomové práce je schematický návrh linky pro ozónovou likvidaci pneumatik.
Hodnocení hmotnostní koncentrace polétavého prachu v silniční dopravě v závislosti na rychlosti jízdy vozidel
PÍŠEK, David
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením hmotnostní koncentrace polétavého prachu v silniční dopravě v závislosti na rychlosti jízdy vozidel. Z počátku je zde popsán polétavý prach, jeho typy, frakce a dopady na život člověka a životní prostředí. Dále se práce věnuje opatřením proti prašnosti, vlivům a dopadům dopravy na životní prostředí a s tím úzce spjatými evropskými emisními limity EURO. Součástí práce je také popis přístroje na měření DustTRAK II 8530 a jednotlivých měření prašnosti o velikosti frakce 10 m (PM10) při pohybu dvou vozidel s odlišnou hmotností na zvolených dopravních trasách. Naměřené hodnoty a jejich rozbor dokazují, že na velikost koncentrace prachových částic v ovzduší má vliv několik faktorů. Hlavními faktory jsou úroveň a charakter znečištění a typ dopravní trasy, intenzita provozu, rychlost projíždějících vozidel, zvolená stopa projetí vozidla v dopravním pruhu a rozmístění nečistot na vozovce.
Rozbor radionuklidického složení výpustí ETE
BUZEK, Karel
Cílem práce je určení možného navýšení radioaktivních výpustí s ohledem na plánování výstavby dalších jaderně energetických bloků. Popsáno bude současně zastoupení radionuklidů v plynných a kapalných výpustech a z nich vyplývající dopad na kritickou skupinu obyvatelstva. Je uveden přehled výpustí v jednotlivých letech provozu jaderné elektrárny Temelín. Při provádění analýzy je postupováno následujícím způsobem: 1) je vypočten průměr celkových ročních výpustí nejvýznamnějších radionuklidů (skupin radionuklidů) a stanovena maximální kladná odchylka 2) je stanoven vliv prostředí při šíření radionuklidů 3) je vypočten předpokládaný úvazek efektivní dávky 4) vypočtený předpokládaný úvazek efektivní dávky je srovnán se současným autorizovaným limitem, dvojnásobným limitem a směrnou hodnotou efektivní dávky způsobenou výpustmi pro jedince z kritické skupiny obyvatelstva. V závěru je návrh navýšení autorizovaného limitu pro plynné výpustě o polovinu současné hodnoty na 60 {$\mu$}Sv za kalendářní rok jako příjem pro jedince z kritické skupiny obyvatelstva. Současně je navrženo navýšení autorizovaných limitů pro kapalné výpustě na dvojnásobek současné hodnoty, tedy na 6 {$\mu$}Sv. Tyto hodnoty jsou relevantní, neboť požadavek pro plynné výpustě je 0,3 směrné hodnoty stanovené legislativou a pro kapalné výpustě se jedná o 0,12 směrné hodnoty. Práci bude možno využít při projektování nových jaderně energetických bloků, a to při hodnocení vlivu na životní prostředí a konkrétně na jedince z kritické skupiny obyvatelstva. Dále bude využita jako průkaz optimalizace držitele povolení SÚJB pro oblast výpustí ve smyslu zákona 18/1997 Sb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.