Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přehled krmných organismů pro ryby
MILLEROVÁ, Adéla
Krmné organismy jsou významnou součástí potravy ryb, využívají se nejen při odkrmu rybího plůdku, ale i jako doplňkové krmivo dospělých ryb. Přídavek živočišných a rostlinných složek do potravy ryb má prokázané účinky na jejich růst, rozmnožování, kondici a intenzitu zbarvení. Mezi krmné organismy využívané v akvaristice patří zástupci prvoků (Protozoa), vířníků (Rotifera), korýšů (Crustacea), hlístic (Nematoda), máloštětinatců (Oligochaeta), měkkýšů (Mollusca) a hmyzu (Insecta). Specifickou skupinou krmných organismů jsou řasy a sinice, které se uplatňují nejen jako doplňkové krmivo akvarijních ryb, ale i jako krmivo pro některé krmné organismy (např. pro vířníky, perloočky a klanonožce). Jednotlivé kapitoly obsahují vždy využití dané skupiny organismů v akvaristice, základní charakteristiku (velikost, výskyt, popř. rozmnožování), chov v domácích podmínkách (včetně seznamu potřebných věcí, výhod, nevýhod a finanční náročnosti chovu), způsob získávání a uchování daného druhu potravy.
Testování háďátka octového (Turbatrix aceti) a substrátů pro eliminaci olejových látek z povrchové blanky pro raná stádia okouna říčního (Perca fluviatilis)
PŘIBYL, Tadeáš
V této práci jsem se zabýval alternativním krmným organismem Turbatrix aceti pro odkrm raných stádií okouna říčního a možností eliminací olejových látek z povrchové blanky pro raná stádia okouna říčního. Larvám okouna je nezbytné v prvních 20 dnech po vykulení předkládat živou potrava. Pro odkrm raných stádií okouna se běžně využívá Artemia sp. Bylo testováno 5 variant režimů krmení po šesti opakování, kdy hlavními sledovanými parametry bylo přežití a rychlost růstu (hmotnost). Průměrné přežití na konci experimentu v jednotlivých 5 variantách režimů krmení bylo následující (T 107 ks, A5T1 5 145 ks, A10T10 150 ks, A 196 ks, A15T5 207 ks). Mezi skupinou A a A15T5 nebyl prokázán rozdíl po udělání směrodatné odchylky. Konečná hmotnost (mg) (po 20 dnech odchovu) dosáhla 28 ? 7,7 ve skupině A; 2,9 ? 1,4 ve skupině T; 4,4 ? 3,3 ve skupině A5T15; 7,4 ? 1,1 ve skupině A10T10; 15,9 ? 2,7 ve skupině A15T5. Z výsledků je patrné, že Turbatrix aceti se nedá využít pro odkrm raných stádií okouna říčního, protože mortalita a hmotnost ryb byla větší než v kontrolní skupině, kde bylo krmeno pouze Artemia sp. V druhém experimentu byla testována možnost redukce syndromu nenaplňování plynového měchýře u okouna v intenzivní akvakultuře pomocí několika typů povrchových substrátů. Naplnění plynového měchýře v jednotlivých skupinách bylo následovné (O 55 ? 27 %, S 40 ? 6 %, MT 58 ? 16 %, ML 38 ? 20 %, PP 65 ? 18 %, C 48 ? 8 %). Po udělání směrodatné odchylky nebyly výsledky signifikantní. Použité hladinové sběrače tuku se neosvědčily, protože procento naplnění plynového měchýře se nelišilo od kontrolní skupiny, kde žádný povrchový sběrač nečistot (olejového filmu) nebyl použit.
Metody odchovu raných stádií jeseterovitých ryb. Přehledová práce.
KAHANEC, Martin
Přehledová práce Metody odchovu raných stádií jeseterovitých ryb ve své úvodní části seznamuje se současnou systematikou chrupavčitých ryb, která v posledních letech doznala určitých změn v závislosti na rozvoji genetického mapování volně žijících populací ryb i jedinců z farmových chovů. Díky celosvětově dlouhodobě se snižujícím stavům posledních volně žijících populací chrupavčitých ryb je řízená reprodukce s následným odchovem potomstva jedinou reálnou možností k jejich záchraně. Reprodukci generačních ryb s inkubací oplozených jiker v rybích líhních lze považovat relativně za zvládnutou, ale metoda přechodu rozplavaného plůdku na exogenní výživu je u této skupiny ryb druhově specifická a náročná, často doprovázená značnými kusovými ztrátami, zejména vysokou mortalitou raných stádií ryb. Práce se zaobírá základními metodami, kterými se rozkrm jeseterovitých ryb v současné době provádí. Podrobně popisuje jednotlivé druhy živého i umělého krmiva, které jsou vhodné a dostupné na území ČR. Dále je možné seznámit se základními technologickými parametry rybochovných zařízení a technologií a fyzikálněchemickými vlastnostmi vody, které jsou nezbytnou součástí úspěšného odchovu raných stádií ryb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.