|
|
Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období.
Benešová, Michala ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent) ; Sobotková, Marie (oponent)
Disertační práce Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období mapuje způsoby reflexe židovské religiózní, respektive mystické tradice v polské meziválečné literatuře, a to na příkladu tří autorů, kteří reprezentují odlišné způsoby jak vnímání vlastních židovských kořenů, tak zpracování tradičních motivů vycházejících z tradice židovské mystiky. Prvotně futurista Aleksander Wat se vůči židovské religiózní tradici kriticky vymezuje - a přesto nedokáže vlastnímu "židovství" uniknout; prozaik Bruno Schulz předestírá čtenářům svébytnou vizi kosmogonie i eschatologie upomínající mimo jiné na vybrané koncepty kabaly; básník Bolesław Leśmian má k této tradici nejdále a motivy interpretovatelné v kontextu židovské religiózní tradice podrobuje originálnímu přepracování. Tvorbou všech tří - jako dědiců "národa Knihy" - se přitom prolíná specifický vztah k jazyku a psanému slovu. Vedle tohoto motivu je v práci věnována pozornost např. motivu golema, stvoření světa či představě Boha. Takto zaměřeným analytickým kapitolám předchází teoreticko-metodologický úvod vycházející z tradic literární hermeneutiky, avšak přihlížející i k vybraným konceptům tradiční židovské mystické hermeneutiky. V českém kontextu je práce rovněž příspěvkem k bližšímu poznání jak autorů známých a...
|
|
|
Literární hermeneutika jako iniciace a kontrapozice hermeneutiky filozofické
CHVOJKA, Peter
Tématem předkládané disertační práce je koncept literární hermeneutiky. Ta se jeví jako poněkud konfúzní sloučenina ontologicky orientované filozofie a interpretační metody literární vědy. K postižení zřetelnějších rysů literární hermeneutiky je zvoleno kritické vymezení se vůči oběma zmíněným pólům ? filozofické hermeneutice a literárněteoretické interpretaci. Polemika s filozofickým a literárněteoretickým paradigmatem se odehrává v podobě tří sond do sémiotik zakládajících kultur euroamerického myšlení: antické, židovské a křesťanské. Jsou revidovány uzlové body, v nichž se tyto civilizace střetly, a sledován vliv těchto střetů na chápání znaku, písma, textu, interpretace a především na způsob tázání člověka po sobě samém. V díle Derridy a Ricoeura má být rozkryta neutuchající ostrost anticko-židovsko-křesťanského zápolení o funkci slova, literatury, umění, ale i transcendence v soudobé společnosti, jakož i nejpříhodnější způsob, jak pojmout literární hermeneutiku ? jako dialektiku naděje a zatracení, známosti člověka o sobě samém a smíchu nad touto iluzí. Úkol literární hermeneutiky je odkazovat na religiózní rozměr literatury.
|
host ::
RSS.