|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
The Avant-Postman: James Joyce, the Avant-Garde, and Postmodernism
Vichnar, David ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Symington, Micéala (oponent)
Disertační práce s názvem "The Avant-Postman: James Joyce, the Avant- Garde and Postmodernism," se pokouší sestavit literární genealogii vycházející z odkazu Jamese Joyce - tedy genealogii joyceovské avantgardy a experimentální literatury, která po ní následuje. Práce pokládá dvě Joyceova poslední díla, tj. Odyssea a Plačky nad Finneganem, coby východiska pro poválečné literární avantgardy ve Velké Británii, Spojených Státech a Francii v období tzv. "postmodernismu". V Úvodu práce je joyceovská avantgarda založena na Joyceově souvislém zkoumání materiálnosti jazyka, jakož i na skutečnosti, že Plačky nad Finneganem, vydávané časopisecky pod názvem "Work in Progress" v magazínu transition, byly součástí tzv. "Revoluce slova" (Revolution of the word), avantgardního programu, který vytvořil a zastával editor časopisu, Eugene Jolas. Joyceovské zkoumání materiálnosti jazyka vychází ze tří klíčových estetických podnětů: pojetí jazyka coby konkrétní fyzické stopy, náchylné vůči zkreslení či vymazání; chápání literárního jazyka coby kopie a padělku slov druhých autorů; a tvorby osobního idiomu coby "autonomního" jazyka pro opravdu moderní literaturu. Materiál je rozdělen do osmi kapitol, dvě pro Velkou Británii (od Johnsona přes Brooke-Rose k Sinclairovi), dvě pro USA (od Burroughse a Gasse k Acker a...
|
host ::
RSS.