|
|
Oslavy lidových tradic s dvouletými dětmi v mateřské škole
EICHNEROVÁ, Petra
Bakalářské práce je zaměřena na oslavy lidových tradic s dvouletými dětmi v mateřské škole. V teoretické části jsou uvedeny obecné podmínky pobytu dvouletého dítěte v mateřské škole, jeho vývojová specifika a vhodné metody vzdělávání. Následuje seznámení s lidovou tradicí, jejím významem pro dítě a vzhledem k praktické části práce podrobnější popis oslav masopustu. Poslední kapitola této části práce se zabývá možnostmi plnění RVP PV prostřednictvím svátků a lidových tradic. V praktické části bylo přistoupeno ke změně vzhledem k omezenému provozu mateřské školy a nepravidelné docházce dvouletých dětí v době COVIDU-19. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření prostřednictvím rozhovorů s učitelkami mateřských škol zaměřené na způsob využití lidových tradic při práci s dvouletými dětmi. Dále byl zpracován, realizován a vyhodnocen program oslav masopustu s dvouletými dětmi v mateřské škole.
|
|
|
Tradiční lidová svatba v Podještědí. Obraz svatebních zvyklostí a rituálů v regionálních pramenech
Opravilová, Michaela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Předložená bakalářská práce seznamuje čtenáře s průběhem svatebního rituálu v tradičním lidovém prostředí severočeského etnografického regionu Podještědí. Údaje v práci obsažené vycházejí primárně z regionálních pramenů, jejichž rozbor autorka předkládá. Kritickým přístupem k pramenům a reflexí dobových sociálních poměrů se autorka snaží předložit pravděpodobný obraz svatebního rituálu 19. století, charakterizovat znaky a prvky procesu lidové svatby a obyčejů s ní spojených. V práci jsou akcentovány role jednotlivých účastníků svatby, především úloha svatebních obřadníků, družic a mládenců v čele s "družbou". Text popisuje sjednávání sňatku i předsvatební přípravy. Těžiště práce spočívá v líčení průběhu svatebního dne, jednotlivých obřadních úkonů i zábavních prvků: Svatební den začínal shromážděním hostů v domě nevěstiných rodičů, odkud se vydával svatební průvod na církevní obřad do kostela. Po návratu z kostela následovala hostina. Večer probíhala taneční "veselka", jejíž součástí bývalo čepení nevěsty. Celý proces svatby byl završen obřadným stěhováním nevěsty do nového domu. Každá fáze svatby měla svou určenou tradiční podobu, o jejíž dodržení se staral družba. Prameny, ze kterých autorka vychází, tvoří rozmanitou směs, která dohromady dává obraz, v němž lze jen těžko rozeznat jednotlivé...
|
|
|
Lidové motivy v poezii Bolesława Leśmiana
Jilečková, Alžběta ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bolesław Leśmian, polský autor tvořící na počátku 20. století bývá často označován jako nezařaditelný k jednotlivým literárním směrům. Hlavním tématem práce je konfrontace jeho poezie s lidovýmimotivy a lidovostí jako takovou, neboť jde o jeden z hlavních inspiračních zdrojů jeho tvorby. Leśmian se ve své tvorbě neustále navrací k prapůvodním a lidskou civilizací nezkaženým prožitkům, které nalézá v přírodě, a mimo svou současnou realitu. Inspirace (nejen polskými) legendami, pohádkami či baladami je zřejmá, jak jde-li o autorovu práci s konkrétními symboly, motivy či postavami, tak často i po formální a jazykové stránce. V práci bude pozornost soustředěna na analýzu typických postav a symbolů převzatých z lidové tvorby (nebo lidovou tvorbou inspirovanými). Dále se zaměřím na autorovu specifickou poetiku smrti a metamorfózy. Závěrečná kapitola Lidové motivy v žánrové a jazykové rovině pak předkládá několik příkladů inspirace lidovostí na úrovni formy Leśmianových textů.
|
|
|
Tradiční lidová svatba v Podještědí. Obraz svatebních zvyklostí a rituálů v regionálních pramenech
Opravilová, Michaela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Předložená bakalářská práce seznamuje čtenáře s průběhem svatebního rituálu v tradičním lidovém prostředí severočeského etnografického regionu Podještědí. Údaje v práci obsažené vycházejí primárně z regionálních pramenů, jejichž rozbor autorka předkládá. Kritickým přístupem k pramenům a reflexí dobových sociálních poměrů se autorka snaží předložit pravděpodobný obraz svatebního rituálu 19. století, charakterizovat znaky a prvky procesu lidové svatby a obyčejů s ní spojených. V práci jsou akcentovány role jednotlivých účastníků svatby, především úloha svatebních obřadníků, družic a mládenců v čele s "družbou". Text popisuje sjednávání sňatku i předsvatební přípravy. Těžiště práce spočívá v líčení průběhu svatebního dne, jednotlivých obřadních úkonů i zábavních prvků: Svatební den začínal shromážděním hostů v domě nevěstiných rodičů, odkud se vydával svatební průvod na církevní obřad do kostela. Po návratu z kostela následovala hostina. Večer probíhala taneční "veselka", jejíž součástí bývalo čepení nevěsty. Celý proces svatby byl završen obřadným stěhováním nevěsty do nového domu. Každá fáze svatby měla svou určenou tradiční podobu, o jejíž dodržení se staral družba. Prameny, ze kterých autorka vychází, tvoří rozmanitou směs, která dohromady dává obraz, v němž lze jen těžko rozeznat jednotlivé...
|
|
|
Smuteční obřad v druhé polovině 20. století
Šafránková Šídová, Erika ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Smrt jako neustále přítomný fakt v životě člověka významně ovlivňuje jeho život. Nutnost smíření se s vlastní smrtelností a ztrátou blízkých vytváří v každé společnosti do jisté míry ustálenou podobu pohřebního ritu. Tradiční smuteční obřad založený na kombinaci lidové tradice a křesťanském rituálu procházel v průběhu 20. století přerodem daným změnou politických a společenských poměrů. Zřejmě největším hybatelem byla vláda komunistické strany v zemi trvající 40 let, která i pohřební rituály používala jako propagandu režimu. Snaha ovládnout veškerý společenský život a eliminovat jiné vlivy spočívala mimo jiné také v otevřeném boji s církví, a tedy s tradičním křesťanským funerálním ritem. Komunismus namísto něj proklamoval kremaci jako možnost antiklerikálního pohřbení. Svým působením tak nastolil mnohé nové pohřební rituály. Motivací tohoto textu je pomocí literárních a orálních pramenů identifikovat vnímání smrti a jeho změny na území České republiky v průběhu druhé poloviny 20. století. Cílem je hledat odpověď na otázku, zda přinesl komunistický režim změnu v pohřebním ritu a pokusit se jí pomocí získaných orálních pramenů identifikovat
|
|
|
Symboly vyloučení ze společenství v lidové tradici
JUŘICOVÁ, Iveta
Diplomová práce Symboly vyloučení ze společenství v lidové tradici je zaměřena na vzájemnou interakci mezi symboly a lidovou kulturou. Pohybuje se v oblasti lidového vnímání fenoménů lásky a smrti a to v dějinné éře středověku a novověku v českých zemích. Zaměřena je převážně na ženské sociální role, ale předkládá i důkaz o sociálním vyloučení muže kata. Aby byl patrný důvod pro vyloučení jednotlivých osob na okraj společenství, věnuje se autorka nejprve mimo jiné stručné charakteristice vnímání problému počestnosti, následně i tradičním představám o vykonávání ženských sociálních rolích roli panny, manželky a matky. Následně uvádí příklady jednání, která byla lidovou tradicí vnímána jako nečistá/bezectná.
|
host ::
RSS.