|
|
Habitatové nároky levharta sněžného a míra konektivity krajiny Nepálu a Tibetu
Ležík, Jakub ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Habitatové nároky levharta sněžného a míra konektivity krajiny Nepálu a Tibetu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou zjišťování habitatových nároků živočichů a míry prostupnosti krajiny pro jejich pohyb. Toto dynamicky se rozvíjející odvětví biogeografie má velký potenciál pro uplatnění při řešení otázek týkajících se druhové ochrany a k pochopení fungování krajiny jako propojeného celku. V rešeršní části práce je představen teoretický základ a používané metody k hodnocení míry konektivity krajiny. Druhá část obsahuje popis provedené analýzy habitatových nároků a míry konektivity krajiny pro levharta sněžného (Panthera uncia) v horských oblastech Nepálu a přiléhajícím území Indie a čínského Tibetu. Tato vzácná kočkovitá šelma je ohrožena narůstajícím antropogenním tlakem a také globálními klimatickými změnami, což vede mj. k úbytku vhodných stanovišť a jejich fragmentaci. Pro účinnou ochranu tohoto druhu je tudíž důležité znát jeho životní nároky a vymezit klíčová území pro jeho přežití, k čemuž chce svým dílem přispět i tato práce. V závěrečné části jsou dosažené výsledky porovnány s již provedenými výzkumy týkajícími se tohoto tématu. Klíčová slova habitatové modelování - konektivita habitatů - levhart sněžný
|
|
|
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
|
|
|
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
|
|
|
Habitatové nároky levharta sněžného a míra konektivity krajiny Nepálu a Tibetu
Ležík, Jakub ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Habitatové nároky levharta sněžného a míra konektivity krajiny Nepálu a Tibetu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou zjišťování habitatových nároků živočichů a míry prostupnosti krajiny pro jejich pohyb. Toto dynamicky se rozvíjející odvětví biogeografie má velký potenciál pro uplatnění při řešení otázek týkajících se druhové ochrany a k pochopení fungování krajiny jako propojeného celku. V rešeršní části práce je představen teoretický základ a používané metody k hodnocení míry konektivity krajiny. Druhá část obsahuje popis provedené analýzy habitatových nároků a míry konektivity krajiny pro levharta sněžného (Panthera uncia) v horských oblastech Nepálu a přiléhajícím území Indie a čínského Tibetu. Tato vzácná kočkovitá šelma je ohrožena narůstajícím antropogenním tlakem a také globálními klimatickými změnami, což vede mj. k úbytku vhodných stanovišť a jejich fragmentaci. Pro účinnou ochranu tohoto druhu je tudíž důležité znát jeho životní nároky a vymezit klíčová území pro jeho přežití, k čemuž chce svým dílem přispět i tato práce. V závěrečné části jsou dosažené výsledky porovnány s již provedenými výzkumy týkajícími se tohoto tématu. Klíčová slova habitatové modelování - konektivita habitatů - levhart sněžný
|
|
|
Úspěšnost chovu irbise, resp. levharta sněžného (Uncia uncia) v zoologických zahradách.
FIALA, Václav
Levhart sněžný, přesněji irbis (Uncia uncia) patří mezi nejohroženější druhy. Příčin drastického poklesu populace za posledních dvacet let je mnoho. K nejvýznamnějším patří především úbytek přirozeného prostředí a kořisti, pytláctví, agropastevectví a s ním související konflikty s domorodci a v neposlední řadě špatná legislativa v některých zemích. Ačkoli se ochrana v posledních letech zlepšila, je stále zapotřebí zvyšovat její efektivitu a to zejména v legislativě. K významným nástrojům ochrany patří chov v lidské péči. Aby byl účinný, je potřeba porozumět faktorům ovlivňujících úspěšnost chovu. Cílem této práce bylo především zhodnotit úspěšnost chovu irbise v zoologických zahradách světa (vyjma Asie) z dat získaných z plemenné knihy. Dále popsat podmínky chovu v České republice a vymezit hlavní faktory určující úspěšnost odchovu mláďat. Na základě studia plemenné knihy byly zjištěny následující skutečnosti: zpočátku byly značné výkyvy v úspěšnosti odchovu mláďat, což bylo dáno nízkým zastoupením zoologických zahrad. Se vzrůstem natality stoupá současně i mortalita. Průměrná úspěšnost činí 56,47 %. Procento úmrtí je tedy stále vysoké. Podmínky chovu v zoologických zahradách České republiky odhalily, že úspěšnost chovu negativně ovlivňuje zejména vysoká vlhkost a špatně sestavená dieta.
|
host ::
RSS.