|
|
Sestavení historické části regionální dubové standardní chronologie pro oblast jihozápadní Ukrajiny
Formánek, Šimon
Díky vysokému počtu dochovaných dřevěných kostelů a zvonic na jihozápadě Ukrajiny je možné studovat jejich architekturu a historii. Využitím dendrochronologického datování můžeme s roční přesností určit jejich výstavbu nebo letopočet rekonstrukce, které se dají porovnat s informacemi dostupnými v historických literárních pramenech. Cílem této práce bylo pomocí dendrochronologického analýzy určit stáří jednotlivých sakrálních staveb a vytvořit lokální standardní dubovou chronologii. Dendrochronologické datování proběhlo celkem na 11 kostelech a zvonicích v oblasti jihozápadní Ukrajiny. Pro analýzu bylo odebráno 167 vzorků pomocí Presslerova přírůstového nebozezu. Úspěšně se podařilo datovat 41 dubových a 5 jedlových vzorků. Největší zastoupení mezi jednotlivými vzorky mělo dřevo dubu 144. V menší míře se pak objevilo dřevo jedle, smrku, topolu, jasanu a břízy. Nejstarší dřevěný prvek, který se podařilo spolehlivě datovat, je z kostela sv. Mikuláše v Serednie Vodiane spadající do období mezi roky 1591–1599. Naopak nejmladší datované konstrukční prvky spadající do roku 1973/1974 jsou z kostela sv. archanděla Michaela v Užhorodě. Ostatní dřevěné kostely a zvonice spadají do období mezi 16. a přelomem 17. a 18. století. Na základě úspěšně datovaných křivek bylo možné vytvořit lokální dubovou standardní chronologii pokrývající roky 1366–1805 a 1890–1972. Dendrochronologické datování pomohlo upřesnit stavebně historický vývoj dřevěných sakrálních staveb na jihozápadě Ukrajiny a doplnit informace, které velmi často v literárních historických pramenech chybí. Nově vzniklá standardní dubová chronologie bude moci sloužit jako jeden ze základních stavebních kamenů nové dubové standardní chronologie pro oblast jihozápadní Ukrajiny.
|
|
|
Vliv klimatu na radiální přírůst smrku ztepilého na vybraných lokalitách Jeseníků
Majerko, Jaroslav
Hlavním cílem této práce bylo stanovení vlivu klimatu na radiální přírůst smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) na vybraných lokalitách Jeseníků. Na čtyřech lokalitách bylo pomocí Presslerova přírůstového nebozezu odebráno 160 vzorků. Šířky letokruhů byly změřeny a zpracovány v programu PAST 32. Odstranění věkového trendu z letokruhových křivek a vytvoření residuální indexové standardní chronologie bylo provedeno v programu ARSTAN. Tato vytvořená residuální chronologie byla použita pro modelování vlivu klimatických parametrů na radiální přírůst v programu DendroClim. Současně byla provedena analýza významných negativních let. Průměrné letokruhové křivky z jednotlivých lokalit vykazují vysokou vzájemnou podobnost. Radiální přírůst statisticky významně koreloval s teplotou od března do července a s půdní vlhkostí od března do května aktuálního roku. Nejvíce negativní významné roky, kdy reagovalo více jak 40 % všech stromů, jsou roky 1974, 1980, 1984 a rok 2003. Tyto negativní významné roky byly způsobeny nižším množstvím měsíčních úhrnů srážek a zvyšujících se průměrných teplot během vegetačního období.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela Nalezení sv. Kříže ve Staříči (okres Frýdek-Místek)
Limberg, Tomáš
Předmětem této bakalářské práce byl historický průzkum kostelu nalezení sv. Kříže ve Staříči, okres Frýdek-Místek a určení typu použité dřevěné, střešní konstrukce. V prvé řadě bylo třeba dohledat odbornou literaturu, zabývající se problematikou střech, střešních konstrukcí a historie střešních konstrukcí a dohledat dochované historické prameny o vzniku kostela. Historii krovu jsme zjišťovali pomocí vědního oboru dendrochronologie. Dále bylo za potřebí provést anatomickou analýzu všech vzorků, odebraných presslerovým přírustkovým nebozezem. Pomocí něj byly odebrány vzorky z krovové konstrukce a zvonové stolice. Byl zjištěn druh použité dřeviny jedle v krovu a zvonová stolice byla ze dřeva dubu. Jedle byla skácena v roce 1772 a 1773, přesněji řečeno na podzim nebo v zimě roku 1772, nebo v zimě na začátku roku 1773. Dub byl skácen v roce 1771 a 1772, přesněji řečeno na podzim nebo v zime roku 1771, nebo v zimě na začátku roku 1772. Jedná se o 18. století, kterému odpovídá soustava hambálková. Podle porovnání s literaturou a zjištěných informací z měření odpovídá typ střešní konstrukce danému období.Právní doložka:Prohlašuji, že jsem práci: Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela Nalezení sv. Kříže ve Staříči (okres Frýdek-Místek) vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
|
|
|
Sestavení recentní dubové standardní letokruhové chronologie pro severní Moravu
Bužek, Stanislav
Předmětem této diplomové práce bylo sestavit recentní dubovou standardní chronologii pro Severní Moravu a provést dendroklimatologickou analýzu. Na třech lokalitách pro oblast Severní Moravy bylo pomocí Presslerova přírůstového nebozezu odebráno 195 vzorků z recentních dubů. Šířky letokruhů byly změřeny a zpracovány v programu PAST 32. Z dobře korelujících letokruhových křivek se podařilo vytvořit standardní chronologii, která má rozsah od roku 1895 - 2015. Odstranění věkového trendu z letokruhových křivek a vytvoření residuální indexové standardní dubové chronologie bylo provedeno v programu ARSTAN. Tato vytvořená residuální chronologie byla použita pro modelování vlivu klimatických parametrů na radiální přírůst v programu DendroClim. Současně byla provedena analýza významných negativních let. Radiální přírůst statisticky kladně významně koreloval se srážkami v září předchozího roku a v březnu aktuálního roku. Tloušťkový přírůst statisticky negativně koreluje s Palmerovým indexem sucha (PDSI) za období od dubna do srpna předchozího roku. Nejvíce negativní významné roky, kdy reagovalo více jak 60 % všech stromů, jsou roky 1941, 1942, 1943, 1956, 1998. Tyto negativně významné roky byly způsobeny nižším množstvím měsíčních úhrnů srážek a nízkými teplotami ve vegetačním období.
|
|
| |
|
|
Analýza morfometrických parametrů tracheid dřeva smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) na výzkumné ploše Bílý Kříž
Novák, Tomáš
Práce se zabývá analýzou morfometrických parametrů tracheid dřeva smrku ztepilého z výzkumné plochy Bílý Kříž. Z různých výšek stromu byly odebrány vzorky a na nich proběhlo měření. Na makroskopické úrovni byla zjišťována šířka letokruhu a podíl letního dřeva v letokruhu, který se průměrně pohyboval od 25–30 %. Následovala mikroskopická analýza rozměrů tracheid dřeva. Na příčném řezu byly zjišťovány radiální rozměr a tloušťka buněčných stěn tracheid dřeva, které měly hodnoty od 2 do 12 µm. Ze zjištěných hodnot tloušťky buněčných stěn se vypočetla hustota dřeva, ta průměrně vycházela v rozmezí 400–700 kg·m-3. Následně se na tangenciálním řezu měřily délky jarních a letních tracheid (4–4,5 mm). Poté se zjišťovala variabilita struktury dřeva po poloměru a po výšce. A následně se zjištěné údaje porovnávaly s klimatickými daty.
|
|
|
Dendrochronologické datování dřevěných kostelů severovýchodní oblasti Slovenska a vytvoření lokální standardní chronologie
Lunterová, Lucia
Tato diplomová práce se zaobírá sakrální architekturou na severovýchodě Slovenska, která přispívá k významnosti regionu Šariš. Některé ze staveb (Bodružal, Hervartov a Ladomirová) jsou zařazené mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Cílem práce bylo dendrochronologický datování vybraných dřevěných kostelů v tomto regionu. Na základě standardních dendrochronologických postupů zároveň odebrat, připravit a změřit vzorky, jako i anatomicky identifikovat dřeviny použité na výstavbu kostelů. Na účely této práce bylo vybráno 8 (Bodružal, Frička, Hervartov, Jedlinka, Kožany, Krivé, Ladomirová, Lukov) kostelů srubové konstrukce, ze které bylo celkově odebráno 118 vzorků pomocí Presslerova přírůstového nebozezu a vyhotovených 25 fotografií pro analýzu obrazu. Nejvíc zastoupenou dřevinou byla jedle (130 vzorků). Celkově odebraných 143 vzorků vedlo k úspěšnému datování všech kostelů. Nejstarší z datovaných kostelů byl v Hervartove, kde dřeviny na jeho stavbu vytěžili mezi lety 1589 — 1593. Naopak nejmladší z datovaných kostelů je kostel v Krivom, který byl datován do období 1822 — 1826. Ostatní kostely spadají do období od poloviny 17. století až do začátku 19. století. Synchronizované letokruhové křivky jedle byly použity k sestavení lokální standardní chronologie, která pokrývá období mezi lety 1465 — 1845. O tuto lokální standardní chronologii se možno opírat při dalším určování staveb dřevěných kostelů nejen na východním Slovensku, ale i v blízkém okolí. Výsledky datování takto přispívají k objasnění stavební historie některých kostelů, protože často odhalují nesrovnalosti uvedené v literatuře.
|
|
|
Analýza rozměrů tracheid smrku rostoucího v různých nadmořských výškách
Juščáková, Anastázie
Bakalářská práce se zabývá analýzou rozměrů tracheid smrku ztepilého rostoucího v různých nadmořských výškách. V roce 2016 byly na lokalitách Rovná (400 m n.m.) a Vidly (800 m n.m.) vybrány 3 vzorníkové stromy z každé plochy s rozdílnými dendrometrickými parametry. Z odebraných kotoučů kmene byly odebrány vzorky na přípravu mikroskopických prepáratů, na kterých byly zkoumány letokruhy z let 2013 – 2015. Na mikroskopických preparátech byla analyzována plocha lumenů tracheid, délka lumenů tracheid, šířka lumenů tracheid a délka tracheidy. Počet tracheid ve zkoumaných letokruzích vzorníkových stromů ze smrkového porostu rostoucího ve větší nadmořské výšce (lokalita Vidly) byl vyšší než ve smrkovém porostu rostoucím v menší nadmořské výšce (lokalita Rovná). Bylo potvrzeno, že strom vyšších dendrometrických rozměrů průměrně dosahuje vyšších hodnot rozměrů tracheid než strom s dendrometricky menšími rozměry ze stejného porostu. Nebylo však potvrzeno, že se zvyšujícím se věkem letokruhů jednotlivé rozměry tracheid stoupají.
|
|
|
Analýza tvorby dřeva buku lesního na výzkumné ploše Rájec-Holíkov
Porvalík, Radim
Tato bakalářská práce znázorňuje tvorbu xylému buku lesního na výzkumné ploše Rájec-Holíkov v průběhu jednoho roku, konktrétně roku 2015, který byl výjimečný extrémním suchem. Vzorky byly odebírány ze šesti vzorníkových stromů po jejich obvodu pomocí přístroje zvaného Trephor chronologicky od 23. března po 12. listopad každý týden jednou. Z těchto vzorků, v podobě mikro vývrtů, byly později v laboratoří postupně vytvořeny trvalé mikroskopické preparáty, na kterých byly za pomocí světelného mikroskopu zkoumány jednotlivé procesy dorůstání a zrání xylému od začátku kambiálního rozšiřování až po kompletní lignifikaci nově vzniklého letokruhu. První známky radiálního rozšiřování při aktivaci kambia se u všech šesti vzorníků pohybovaly na přelomu dubna a května, kdy průměrná teplota dosahovala 7,5 °C. Tvorba sekundární buněčné stěny a postupné lignifikace se průměrně objevovala v době od 4. 6. 2015 (155 DOY) do 20. 8. 2015 (232 DOY). Dále se pak objevovaly až do října plně lignifikované buňky. Celkový růst letokruhu tedy trval cca. 90 dní. Průměrná velikost nově vytvořených letokruhů byla dle Gompertzovy funkce 1235 µm.
|
|
|
Vliv klimatu na radiální přírůst smrku ztepilého na vybraných lokalitách Jeseníků
Majerko, Jaroslav
Hlavním cílem této práce bylo stanovení vlivu klimatu na radiální přírůst smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) na vybraných lokalitách Jeseníků. Na čtyřech lokalitách bylo pomocí Presslerova přírůstového nebozezu odebráno 160 vzorků. Šířky letokruhů byly změřeny a zpracovány v programu PAST 32. Odstranění věkového trendu z letokruhových křivek a vytvoření residuální indexové standardní chronologie bylo provedeno v programu ARSTAN. Tato vytvořená residuální chronologie byla použita pro modelování vlivu klimatických parametrů na radiální přírůst v programu DendroClim. Současně byla provedena analýza významných negativních let. Průměrné letokruhové křivky z jednotlivých lokalit vykazují vysokou vzájemnou podobnost. Radiální přírůst statisticky významně koreloval s teplotou od března do července a s půdní vlhkostí od března do května aktuálního roku. Nejvíce negativní významné roky, kdy reagovalo více jak 40 % všech stromů, jsou roky 1974, 1980, 1984 a rok 2003. Tyto negativní významné roky byly způsobeny nižším množstvím měsíčních úhrnů srážek a zvyšujících se průměrných teplot během vegetačního období.
|
host ::
RSS.