|
|
Optimalizace lehkého šikmého střešního pláště k redukci letních tepelných zisků
Svobodová, Sylvia ; Rubina, Aleš (oponent) ; Sedlák,, Vladimír (oponent) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá problematikou přehřívání podkrovních místností během letního období. U převážné většiny rodinných a bytových domů, kde je využito podkroví pro obytné účely, je opláštění krovu řešeno střešním pláštěm tvořeným lehkou konstrukcí. Takový plášť není schopen dostatečně odolávat letním okrajovým podmínkám a to se projevuje na tepelných ziscích v interiéru. V této práci je pozornost soustředěna pouze na prostup tepla střešním pláštěm. Je zde hodnocen vliv jednotlivých konstrukčních opatření doporučovaných pro redukci tepelných zisků střešním pláštěm – barva krytiny; tepelně akumulační vlastnosti; reflexní povrchy v dutině pod krytinou a větraná vzduchová vrstva. Jsou sledovány teplotní a rychlostní profily ve větrané vzduchové dutině a hodnocena účinnost tohoto opatření. Při tvorbě dílčích analýz bylo využito simulačních softwarů – na principu metody konečných prvků a také pro dynamickou simulaci. Rovněž bylo provedeno dlouhodobé měření teplot na modelech střešních plášťů, krátkodobé měření povrchových teplot různých druhů krytin, laboratorní měření odrazivosti na vzorcích krytiny. Také je zde diskutován vliv krycích mřížek větracích otvorů, které byly testovány na ventilátorové dráze. V publikaci je věnován prostor pro vysvětlení obecných principů přirozeného proudění, mezních vrstev a teorii výpočtu součinitele přestupu tepla. Součástí práce je vyhotovený standard metodiky přesných výpočtů větraných střešních plášťů, který lze využít pro snadnou orientaci při tepelně technickém výpočtu střešního pláště. Z poznatků dílčích analýz a energetických bilancí je prokazatelný pozitivní vliv větrané vzduchové vrstvy na redukci tepelných zisků v podkrovní místnosti. Současné řešení hřebene zajišťuje pouze odvod vlhkosti ze skladby a pro účely odvětrání přebytečných tepelných zisků není zdaleka dostačující. To vedlo k návrhu inovativního řešení konstrukce hřebene, tak aby se podpořila výměna vzduchu v dutině, a tím zvýšilo přirozené odvádění tepla.
|
|
|
Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu
Holtanová, Eva
Název práce: Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu Autor: Eva Černochová Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. e-mail vedoucího: jaroslava.kalvova@mff.cuni.cz Abstrakt: Délky období s charakteristickými teplotami vzduchu byly odvozovány metodou lineární interpolace a metodou robustní lokálně vážené regrese. Výpočty byly provedeny pro 10 stanic na území ČR a pro výstupy regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO ve 4 uzlových bodech. Byly spočteny jak čtyřicetileté (1961-2000) resp. třicetileté (1961-1990) průměry délek období, tak desetileté průměry. Značná pozornost byla též věnována analýze vlastností použitých metod. Na většině stanic došlo v průběhu 20. století k prodloužení širšího i užšího vegetačního období a letního období. Výrazným rysem u desetiletých průměrů délek širšího a užšího vegetačního období bylo zkrácení v letech 1971-1980. Z porovnání výstupů regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO s daty naměřenými na stanicích vyplynulo, že třicetileté průměry délek období s charakteristickými teplotami vzduchu dokázaly oba modely dobře odhadnout zhruba v polovině případů, desetileté průměry u většiny stanic nedokázaly modely dobře odhadnout. Klíčová slova: robustní lokálně vážená regrese,...
|
|
|
Optimalizace lehkého šikmého střešního pláště k redukci letních tepelných zisků
Svobodová, Sylvia ; Rubina, Aleš (oponent) ; Sedlák,, Vladimír (oponent) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá problematikou přehřívání podkrovních místností během letního období. U převážné většiny rodinných a bytových domů, kde je využito podkroví pro obytné účely, je opláštění krovu řešeno střešním pláštěm tvořeným lehkou konstrukcí. Takový plášť není schopen dostatečně odolávat letním okrajovým podmínkám a to se projevuje na tepelných ziscích v interiéru. V této práci je pozornost soustředěna pouze na prostup tepla střešním pláštěm. Je zde hodnocen vliv jednotlivých konstrukčních opatření doporučovaných pro redukci tepelných zisků střešním pláštěm – barva krytiny; tepelně akumulační vlastnosti; reflexní povrchy v dutině pod krytinou a větraná vzduchová vrstva. Jsou sledovány teplotní a rychlostní profily ve větrané vzduchové dutině a hodnocena účinnost tohoto opatření. Při tvorbě dílčích analýz bylo využito simulačních softwarů – na principu metody konečných prvků a také pro dynamickou simulaci. Rovněž bylo provedeno dlouhodobé měření teplot na modelech střešních plášťů, krátkodobé měření povrchových teplot různých druhů krytin, laboratorní měření odrazivosti na vzorcích krytiny. Také je zde diskutován vliv krycích mřížek větracích otvorů, které byly testovány na ventilátorové dráze. V publikaci je věnován prostor pro vysvětlení obecných principů přirozeného proudění, mezních vrstev a teorii výpočtu součinitele přestupu tepla. Součástí práce je vyhotovený standard metodiky přesných výpočtů větraných střešních plášťů, který lze využít pro snadnou orientaci při tepelně technickém výpočtu střešního pláště. Z poznatků dílčích analýz a energetických bilancí je prokazatelný pozitivní vliv větrané vzduchové vrstvy na redukci tepelných zisků v podkrovní místnosti. Současné řešení hřebene zajišťuje pouze odvod vlhkosti ze skladby a pro účely odvětrání přebytečných tepelných zisků není zdaleka dostačující. To vedlo k návrhu inovativního řešení konstrukce hřebene, tak aby se podpořila výměna vzduchu v dutině, a tím zvýšilo přirozené odvádění tepla.
|
|
|
Vliv tepelného stresu na kvalitu ejakulátu kanců
Přibilová, Magdalena
Cílem práce bylo zjistit vliv tepelného stresu na vybrané parametry vyprodukovaného ejakulátu kanci plemene duroc na inseminační stanici kanců ve Velkém Meziříčí (N 49°23.46667', E 15°52.70135') v období květen až září. Pro pokus bylo vybráno 20 kanců plemene duroc, kteří byli rozděleni do dvou skupin. Skupina A (kontrolní; n = 10) měla průměrné hodnoty ejakulátu a skupina B (pokusná; n = 10), která vykazovala dlouhodobé problémy s kvalitou vyprodukovaného ejakulátu. Sledovanými parametry ejakulátu byl objem ejakulátu (ml), koncentrace spermií (tis./ml), celkový počet spermií v ejakulátu (mld. ks), motilita (%) spermií a počet morfologicky abnormálních spermií v ejakulátu (%). Ve stáji byla monitorována teplota (°C) a relativní vlhkost (%). Z výsledků vyplývá, že objem ejakulátu se u obou sledovaných skupin zvyšoval a to u skupiny A ze 198 ml na 252 ml a u skupiny B z 203 ml na 241 ml. Koncentrace spermií se u skupiny A snížila (z 499 000/ml na 436 000/ml), zatímco koncentrace spermií skupiny B se udržovala na stejné hranici po celou dobu experimentu. Motilita spermií u skupiny A na konci experimentu vzrostla (ze 71.4 % na 74.0 %), zatímco motilita u skupiny B se intenzivně snížila (z 67.3 % na 62.2 %). Snížení motility u skupiny B bylo statisticky průkazné (P < 0,05). Vliv teploty prostředí v našem případě neměl výrazný vliv na kance s průměrnými hodnotami ejakulátu (skupina A), ale byla zaznamenána statistická průkaznost ve zhoršování motility spermií (P < 0,05) a počtu morfologicky abnormálních spermií (P < 0,05) u skupiny kanců, kteří vykazovali dlouhodobě podprůměrné hodnoty kvality ejakulátu (skupina B). U obou sledovaných skupin pak došlo ke snížení koncentrace spermií, což mohlo být zapříčiněno nárůstem objemu ejakulátu v letních měsících. Z výsledků je patrné, že teploty nad 26 °C prohlubují u kanců problémy s kvalitou vyprodukovaného ejakulátu. Výše uvedená teplota může být chápána jako hranice pro tepelný stres u plemenných kanců.
|
|
|
Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu
Holtanová, Eva
Název práce: Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu Autor: Eva Černochová Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. e-mail vedoucího: jaroslava.kalvova@mff.cuni.cz Abstrakt: Délky období s charakteristickými teplotami vzduchu byly odvozovány metodou lineární interpolace a metodou robustní lokálně vážené regrese. Výpočty byly provedeny pro 10 stanic na území ČR a pro výstupy regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO ve 4 uzlových bodech. Byly spočteny jak čtyřicetileté (1961-2000) resp. třicetileté (1961-1990) průměry délek období, tak desetileté průměry. Značná pozornost byla též věnována analýze vlastností použitých metod. Na většině stanic došlo v průběhu 20. století k prodloužení širšího i užšího vegetačního období a letního období. Výrazným rysem u desetiletých průměrů délek širšího a užšího vegetačního období bylo zkrácení v letech 1971-1980. Z porovnání výstupů regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO s daty naměřenými na stanicích vyplynulo, že třicetileté průměry délek období s charakteristickými teplotami vzduchu dokázaly oba modely dobře odhadnout zhruba v polovině případů, desetileté průměry u většiny stanic nedokázaly modely dobře odhadnout. Klíčová slova: robustní lokálně vážená regrese,...
|
|
|
Změny délek odobí s charakteristickými teplotami vzduchu
Černochová, Eva ; Metelka, Ladislav (oponent) ; Kalvová, Jaroslava (vedoucí práce)
Název práce: Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu Autor: Eva Černochová Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. e-mail vedoucího: jaroslava.kalvova@mff.cuni.cz Abstrakt: Délky období s charakteristickými teplotami vzduchu byly odvozovány metodou lineární interpolace a metodou robustní lokálně vážené regrese. Výpočty byly provedeny pro 10 stanic na území ČR a pro výstupy regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO ve 4 uzlových bodech. Byly spočteny jak čtyřicetileté (1961-2000) resp. třicetileté (1961-1990) průměry délek období, tak desetileté průměry. Značná pozornost byla též věnována analýze vlastností použitých metod. Na většině stanic došlo v průběhu 20. století k prodloužení širšího i užšího vegetačního období a letního období. Výrazným rysem u desetiletých průměrů délek širšího a užšího vegetačního období bylo zkrácení v letech 1971-1980. Z porovnání výstupů regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO s daty naměřenými na stanicích vyplynulo, že třicetileté průměry délek období s charakteristickými teplotami vzduchu dokázaly oba modely dobře odhadnout zhruba v polovině případů, desetileté průměry u většiny stanic nedokázaly modely dobře odhadnout. Klíčová slova: robustní lokálně vážená regrese,...
|
host ::
RSS.