|
|
Vliv půdních vlastností na genezi vegetačních typů spontánně regenerovaných a lesnicky rekultivovaných ploch ve vápencovém lomu Mokrá
Cihlářová, Hana
Vliv půdních vlastností na vývoj vegetace během raných stádií spontánní sukcese a lesnické rekultivace byl studován na území lomu Mokrá (Jihomoravský kraj). Samovolně obnovované plochy byly zkoumány zejména z hlediska dominantního výskytu expanzivního druhu třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), která se vyznačuje schopností zablokovat sukcesní pochody. U lesnických rekultivací byl výzkum zaměřen na srovnání půdních vlastností chřadnoucích a prosperujících výsadeb. V obou případech byly jako hlavní půdní charakteristiky studovány: vzdušný a vodní režim, textura, pH, obsah oxidovatelného uhlíku (Cox), celkového dusíku (Nt) a obsahy hlavních makroživin (Ca, Mg, P, K). Ze statistického zpracování získaných dat vyplynulo, že vzdušný a vodní režim půdy, půdní textura, obsah Cox a Nt jsou statisticky významné pro plochy s dominantním výskytem třtiny křovištní. Třtina křovištní měla tendenci dominovat na půdách jemnozrnných a těžkých s vyšším obsahem Cox a Nt. U lesnicky rekultivovaných ploch byl statisticky významný obsah písku, jílu a přístupného draslíku, avšak žádná z půdních vlastností nemohla být označena jako příčina chřadnutí či prosperity výsadeb.
|
|
| |
|
| |
|
|
Taxonomické zhodnocení Pinus contorta subsp. Latifolia (Engelm.) na výsypkových stanovištích a možnosti jejího využití
Vanc, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Konstantin, Konstantin (oponent)
Borovice pokroucená je cizokrajný druh borovice pocházející z oblasti severní Ameriky (Kanada, Spojené státy americké, Spojené státy mexické), kde se vyskytuje podél pobřeží Tichého oceánu. Jedná se o velmi kompatibilní druh, protože přes celou plejádu geomorfologických stanovišť si vytvořila celkem pět poddruhů, přičemž se na území České republiky vyskytují tři z nich. Jsou to: borovice pokroucená pravá (Pinus contorta subsp. contorta), borovice pokroucená širokolistá (Pinus contorta subsp. latifolia) a borovice pokroucená murrayova (Pinus contorta subsp. murrayana). Výskyt Pinus contorta byl, zaznamenám v devíti krajích, dvaceti okresech a dvaceti třech obcí s rozšířenou působností. Celková porostní plocha byla zjištěna na 128,66 hektarech. Při shledání, že Pinus contorta je v našich podmínkách označována za exotickou rostlinu. Jakožto je za nepůvodní krajinu brána krajina, která se nachází post-těžební oblasti. Použití borovice pokroucené bylo tím pádem považováno za vhodné. Nekulturní krajina společně s nepůvodníma dřevina se postarala o to, že se z nekulturní krajiny stává krajina bohatá na rozmanitosti. Samozřejmě borovice pokroucená, není jediným druhem, který se o to celé postaral. Její vhodnost byla vybrána z důvodu její nenáročnosti na půdní, hydrické a klimatické podmínky a to včetně mrazových kotlin ve výškách 2 500 m nad mořem. Což se v České republice ani nedá využít, protože je naším nejvyšším místem 1 602 m nad mořem. Snaha byla zmapovat borovici pokroucenou na celém území České republiky, kde by bylo jasně vidět, ve kterém lesním porostu na kterém správním území se borovice pokroucená vyskytuje. Tady bylo spoléháno na vstřícnosti správců datových informací, kterými pro naše účely byly považovány Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, kde nám bylo poskytnuto prakticky všechno, co nám tato instituce byla schopna poskytnout. Další institucí, kde nám bylo poskytnuto také vše, byla Správa vojenských lesů a statků. Bohužel státní podnik Lesy České republiky, jakožto primárním majoritním vlastníkem lesů na území České republiky, nebyla ochota poskytnutí požadovaných informací pro danou problematiku týkající se borovice pokroucené, pouze Lesní správa Děčín poskytla potřebné informace. Vzhledem k tomu, že tato práce byla původně koncipována na Pinus contorta subsp. latifolia, během práce došlo k závěru, že Pinus contorta subsp. latifolia je segmentačně se vyskytující geografický poddruh, že nebylo možné jednoznačné identifikace z dat, které jsme měli k dispozici tak se tato práce zabývá
5
borovicí pokroucenou na druhové úrovni a výsledné mapové výstupy ve výsledkách práce byly zpracovávány v prostředí geografických informačních systémů, kde se podařilo dostat až na úroveň porostní plochy (ha) na jednotlivých územích obcí s rozšířenou působností.
|
|
|
Vyhodnocení úspěšnosti lesnické rekultivace po těžbě černého uhlí v okolí Orlové
Cagašová, Kateřina
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení úspěšnosti lesnické rekultivace na vybraných územích v okolí města Orlové a navrhnout případná opatření, díky kterým by mohl být zlepšen přístup vzhledem k realizacím technických a následně i biologických rekultivací v rámci sanace území poznamenaných hlubinnou těžbou uhlí. Vyhodnocení úspěšnosti rekultivace probíhalo s důrazem na vyhodnocení přípravy stanoviště před výsadbou, použité dřeviny, péči o kultury a porosty, ztráty, délku nadzemní části, tloušťku kmene, tvar kmene a koruny, vitalitu a poškození. Následná opatření byla navrhována s ohledem na charakter stanoviště a podmínky, které podmiňují vlastní perspektivní růst dřeviny. Práce čerpala z dostupných materiálů a dokumentací, které vznikaly od počátku plánování samotných rekultivací. Další údaje byly doplněny měřením potřebných dendrometrických veličin na samotných dřevinách a analýzou stanoviště. Na základě vyhodnocení jednotlivých průzkumů stanovišť byl popsán současný stav porostů, zhodnocena jejich kvalita a navržena opatření pro následnou péči. V rámci této práce bylo rovněž poukázáno na nevhodné kroky včetně zastoupení ne vždy vhodných druhů dřevin ve vztahu k poskytovaným podmínkám růstu na stanovišti tvořeném z různě mocných návozů hlušiny a ornice u některých rekultivačních akcí. Závěrem bylo zhodnocení realizovaných technických zásahů ve vztahu k druhové skladbě dřevin a jejich následné výsadbě, včetně návrhu směřujících ke zkvalitnění výsadeb a dosažení kvalitního cílového porostu.
|
|
| |
host ::
RSS.