|
|
Vliv poškození lesa pastvou na aridizaci krajiny v severním Mongolsku
Hudzieczek, Jaroslav
Tématem předkládané práce je studium a posouzení vlivu nadměrné lesní pastvy na schopnost přirozené obnovy lesa s následným negativním dopadem na prohloubení aridizace a desertifikace krajiny severního Mongolska. Výzkum byl soustředěn na lokality Goricho, Barun Bayan a Dzun Bayan v národním parku Khan Khentii Strictly Protected Area a na oblast v blízkosti jezera Khowsgol Nur. Na všech čtyřech studijních plochách bylo zjištěno výrazné poškození náletu modřínu od hospodářských zvířat a v menší míře od divoké zvěře. Zmlazované druhy dřevin byly Larix sibirica, Betula spp. a Pinus sibirica. Zkoumané lesní porosty na lokalitě Goricho vykazují vysokou mortalitu, přičemž jejich přirozená obnova je silně redukovaná nadměrnou lesní pastvou. Lokality Barun Bayan a Dzun Bayan jsou vzhledem ke své odlehlosti poškozovány v menší míře než lokalita Goricho. Přirozené zmlazení na lokalitě Khowsgol Nur je vystaveno silnému pastevnímu tlaku zejména od koz a ovcí, zmlazení je zde silně poškozeno, v případě Larix sibirica se jednalo o jedinou zkoumanou lokalitu, kde poškození jedinci převažovaly nad jedinci zdravými. Vzhledem k velkému poškození náletu na lokalitách Goricho a Khowsgol Nur je snížená schopnost porostu se přirozeně obnovovat a jsou tak silně ohroženy desertifikací. Toto dokládají výrazné příznaky vodní a větrné eroze. Proces desertifikace, který patří mezi plánované a prioritní řešené projekty rozvojové pomoci v Mongolsku, je v současné době velmi aktuální i v jiných aridních částech světa, což je hlavní důvod, proč je současný výzkum realizován. Aridizace a rozšiřování pouště podél severního Mongolska je dokumentována významnými příznaky vodní a větrné eroze, zvýšení roční teploty v kontextu s nižšími úhrny srážek.
|
|
| |
|
|
Historie a současnost dubových porostů v Evropě
Kloučková, Dominika ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Janda, Pavel (oponent)
Cílem této práce bylo pomocí vědeckých publikací zhodnotit historický vliv člověka na rozšíření evropských dubových porostů v minulosti a naleznout současné limity, které ovlivňují schopnost obnovy dubu. Evropský historický les je charakterizovaný výmladkovým způsobem hospodářství, jehož počátky se datují již do období neolitu. Nízký les představoval vegetativní obnovu, ve sdruženém lese byly ponechány výstavky generativního původu, často dubů. Oba tvary měly v evropských zemích velmi dlouhou tradici. Lidé využívaly výmladnosti a rychlé regenerace dubu zejména ke stavebním účelům a potřebě palivového dříví. Žaludy zajistily zdroj potravy pro chov prasat. Současné metody výzkumu dovolují například na základě šířky letokruhů či analýzy pylu zhodnotit vliv tohoto aktivního řízení na dubové porosty a nastínit strukturu pravěkých lesů. Ukázalo se, že periodické kácení má pozitivní vliv na přírůst dubových výstavků a otevřenou krajinu s bohatou druhovou rozmanitostí, která představuje obraz pravěkého lesa, udržoval vždy zejména člověk zakládáním lesních požárů. Od poloviny 20. století se postupně přechází na vysoký tvar lesa, který upřednostňuje generativní způsob obnovy a vznikají tak monokultury často jehličnatých stromů. Dub je v současnosti zdravotně ohroženou dřevinou a jeho obnovu negativně ovlivňuje okus zvěří, vliv prudkých klimatických změn, buřeň, patogenní houby rodu Phytophthora, Padlí dubové (Microsphaera alphitoides), Tracheomykózní onemocní či larvy Píďalky podzimní (Operophtera Brumata) a Obaleče dubového (Tortrix viridana). V neposlední řadě je to nevhodně zvolené hospodářství, které nevychází z bohaté historie této dřeviny a nerespektuje jeho charakteristické, přirozené vlastnosti.
|
|
|
Pastva a pastevní systémy v pravěké Evropě
BELAVÁ, Barbora
Bakalářská práce se věnuje pastvě a pasteveckým strategiím na území pravěké Evropy. Shrnuje poznatky o spektru chovaných druhů hospodářských zvířat a typech pastevecké krajiny na základě archeozoologických a archeobotanických dat. Zabývá se také zdroji potravy, zejména získáváním letniny.
|
host ::
RSS.