|
|
Vyhodnocení fenologických fází dospělého bukového porostu na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří
Střecha, Jaroslav
Na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří v Bílých Karpatech probíhá snímkování fenologickými kamerami uvnitř dospělého bukového porostu z meteorologického stožáru spolu se sběrem meteorologických dat od roku 1960. Fenologie zaznamenává pravidelně se opakující změny na rostlinách, tzv. fenofáze v návaznosti na vnějším prostředí a především počasí. Lesní ekosystémy proto fungují jako významný bioindikátor klimatických změn. Z fenologického pozorování v letech 2018–2020 byly vyhodnoceny fenofáze buku dvěma způsoby. Vizuálním vyhodnocením a pomocí analýzy vegetačního indexu ze snímku fenologických kamer. Obrazové analýzy zaznamenají fenologickou fázi dříve než pozorovatel. Došlo ke zvýšení průměrné roční teploty, což mělo za následek prodloužení vegetačního období. Vegetační léto se prodloužilo až o 82. dní. Tento trend klimatických změn spolu s výskytem let s nedostatkem srážek bude mít negativní vliv na vitalitu buku a lesních ekosystémů.
|
|
| |
|
|
Dopady pěstování palmy olejné na ekosystémy lesů ve vybraných zemích
Perutka, Jonáš
Bakalářská práce popisuje současný stav problematiky dopadů pěstování palmy olejné na lesní ekosystémy, se zaměřením na dva vybrané reprezentativní státy, jimiž jsou Indonésie a Malajsie. První část práce popisuje základní informace o palmě olejné, jejím pěstování a historii. Dále je zde vymezen makroregion jihovýchodní Asie a momentální stav jeho lesů a biodiverzity. V poslední řadě je definován vztah makroregionu k palmě olejné a obecné dopady zmíněného pěstování na zdejší lesní ekosystémy. V druhé části jsou zanalyzovány jednotlivé dopady pěstování palmy olejné na lesní ekosystémy vybraných států a jsou zde jmenovány iniciativy, jež se těmto dopadům snaží zabránit. Následné porovnání zjištěných výsledků má za úkol ukázat čí lesy ovlivňuje zmíněné pěstování více. Poslední část práce přináší možné návrhy a doporučení ke zlepšení udržitelného pěstování ve vybraných státech a ochraně jejich lesů.
|
|
|
Lesní noviny - opora pro environmentální výchovu v předškolním vzdělávání
HOSENSEIDLOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na environmentální výchovu v předškolním vzdělávání a jejím hlavním cílem je představení výukového projektu, na téma lesní ekosystém. Environmentální projekt je ve formátu monotematického čísla novin s názvem ,,Lesní noviny", který cílí na problematiku lesního ekosystému a obsahuje ucelené vzdělávací činnosti pro podporu výuky environmentální výchovy v mateřských školách. Teoretická část se věnuje pojmu environmentální výchovy, její charakteristice, metodických prvkům a možnosti využití lesní pedagogiky. Praktická část je v rámci provedeného polosturukturovaného rozhovoru věnována evaluaci práce s Lesními novinami přímo v praxi v mateřské škole a v rodinném prostředí, kde se vyskytují děti předškolního věku. Na základě získaného kladného hodnocení vypracovaného projektu, bude práce na projektu pokračovat a v řešení je další vydání Lesních novin.
|
|
|
Sekvestrace uhlíku lesními ekosystémy v měnícím se klimatu.
Hlaváčková, Lucie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Studium globálního cyklu uhlíku je v popředí zájmu vědců, protože pochopení jednotlivých sinků uhlíku a vazeb mezi nimi může nastínit řešení problémů spojených se zvyšující se koncentrací CO2 v ovzduší v budoucnosti. Práce je zaměřena na roli lesních ekosystémů v tomto cyklu. Lesy pokrývají skoro třetinu povrchu pevniny a prostřednictvím fotosyntézy váží velkou část uhlíku do své biomasy. Síla sinku lesního porostu se však může lišit v závislosti na typu biomu, stáří porostu a na aktuálních klimatických podmínkách. Lesní biomy můžeme obecně rozdělit podle zeměpisné šířky na biom tropického, temperátního a boreálního lesa. V tomto pořadí klesá i jejich velikost zásob uhlíku. Ostatní parametry, jako čistá primární produkce a respirace, se liší v závislosti na konkrétním ekosystému. Tropické deštné lesy jsou velkou zásobárnou uhlíku, ovšem jejich značné kácení způsobuje také obrovské uvolňování emisí C zpět do atmosféry. Boreální lesy nejsou tak významným sinkem uhlíku, ale mají velký vliv na tamní klima. Jisté spekulace také vyvstávají v případě starých lesů. Je možné najít autory, kteří tvrdí, že starý les již není sinkem uhlíku a jejich celková uhlíková bilance je tedy neutrální. Mnoho prací však toto vyvrací a dokazuje sice nižší poutání uhlíku v porovnání s dospělými či mladými lesy, ale celkovou...
|
|
|
Struktura, vývoj a funkce mikrobiálních společenstev v odumřelém dřevě
Bernardová, Natálie ; Brabcová, Vendula (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Mrtvé dřevo představuje jeden z nejvýznamnějších rezervoárů uhlíku v lesních ekosystémech. V přirozených lesích je jeho objem vyšší, počítaný na řádově stovky m3 ha-1 , zatímco v hospodářských lesích je jeho objem stanovován pouze v desítkách m3 ha-1 . Na rozdíl od rostlinného opadu nebo půdy, je mrtvé dřevo v prostoru nerovnoměrně rozloženo a má specifické fyzikálně-chemické vlastnosti: vysoký obsah těžce rozložitelných polymerů, nízké množství dusíku a je nepropustné. Tyto vlastnosti negativně ovlivňují rychlost rozkladu, zvláště v jeho počátečních fázích. Díky těmto vlastnostem dochází k jeho velmi pomalému rozkladu mikroorganismy, kumuluje se, a proto představuje hlavní rezervoár živin. Tato diplomová práce je zaměřena na popis struktury, vývoje a funkce houbového společenstva v mrtvém dřevě rozkládajícího se v přirozeném bezzásahovém lese a analýzu některých funkčních vlastností hub podílejících se na rozkladu dřeva. Současně byly popsány změny ve fyzikálně-chemických vlastnostech dřeva jako je pH, obsah uhlíku a dusíku v jednotlivých druzích studovaných stromů, ve 4 věkových třídách - stádiích rozkladu. Pro charakterizaci houbového společenstva na základě ITS2 byla použita metoda sekvenace nové generace (NGS) na platformě Illumina MiSeq. Pro analýzu funkčních vlastností byly houby z tlejících...
|
|
|
Interakce mezi vybranými fyzikálními a chemickými půdními vlastnostmi v krajinném měřítku: detailní studie lokality Rudice na základě cíleného postižení prostorové heterogenity půdy v krajině
Vichta, Tomáš
V této bakalářské práci jsou hodnoceny vybrané interagující fyzikální a chemické vlastnosti půd dvou základních ekosystémů (lesní ekosystém a ekosystém trvalého travního porostu) a jejich ekotonu. Konkrétně, ze zjišťovaných půdních vlastností, byla stanovena půdní reakce aktivní, půdní reakce potenciální výměnná, uhlík oxidovatelný, celkový dusík, maximální kapilární vodní kapacita a minimální vzdušná kapacita. Pro průzkum byla zvolena heterogenní výzkumná plocha Rudice na ŠLP Ml Křtiny, oblast Drahanská vrchovina. V práci byla využita získaná data z jara 2016 (duben), která byla poté srovnána s daty z podzimu 2016 (říjen), přičemž i následně mezi sebou, a to z fyzikálně-chemického hlediska. Bylo zjištěno, že mezi některými půdními vlastnostmi došlo ke změně hodnot v rámci dvou vzorkovacích termínů a také bylo prokázáno i určitých korelačních vztahů mezi vybranými půdními vlastnostmi v ekosystému TTP.
|
|
|
Projekt zalesnění kalamitních holin na území LS LČR Vítkov
Valíček, Jakub
Cílem diplomové práce je zpracovat komplexní projekt obnovy kalamitní holiny na revíru Odry a rekonstrukce smrčiny na revíru Heřmánky. Revíry se nachází pod správou státního podniku Lesy České republiky, konkrétněji pod Lesní správou Vítkov. Projekt obsahuje analýzu příčin chřadnutí a odumírání porostů na vybraném území, stav porostů, holin, kultur, přípravu stanoviště, volbu dřevinné skladby a způsoby obnovy, ochranná a obranná opatření do doby zajištění kultur, přímé ekonomické náklady.
|
|
|
The use and processing of TLS data for purposes of forestry and forest ecology
Trochta, Jan
Využití pozemního laserového skenování v lesnictví se zdá být velmi slibnou technologií přinášející nové poznatky o lesním ekosystému stejně jako přesné informace pro vlastníky a správce lesa. S novou technologií přichází také nové způsoby sběru dat, jejich zpracování a prezentace výsledků. Tato disertační práce přibližuje možné metodologické postupy, které lze uplatnit pro lepší sběr dat v lesním prostředí s minimalizací ztrát způsobených překážkami (terén, kmeny stromů) a zároveň určit velikost synergického efektu, který přináší další sken z určité vzdálenosti. Následující sekce se zaobírá samotným zpracováním dat v nově vytvořené softwarové aplikaci 3D Forest a srovnáním základních stromový parametrů s běžnými metodami. Poslední část je věnována jednomu z prvních pokusů odhalit množství biomasy skrývající se pod zemí pomocí pozemního skenování.
|
|
|
Radiocesium v rostlinách brusnice borůvky
Šoukalová, Červinkov
Radiocesium 137Cs vstoupilo do životního prostředí následkem zkoušek nukleárních zbraní a nehodami jaderných zařízení, které nastaly v průběhu nedávné minulosti. S ohledem na poločas přeměny je radiocesium stále přítomno a detekováno ve složkách životního prostředí České republiky, zvláště pak v lesních ekosystémech. Obsah a přenos radiocesia v rámci jednotlivých biotických částí lesního ekosystému byl studován za pomoci rostliny brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus L.), která vyniká schopností efektivně akumulovat radiocesium. V průběhu předešlých let byl proveden odběr více než 350 vzorků vegetativních a generativních částí brusnice borůvky a půdních vzorků ze zájmových horských oblastí, které vykázaly významnou kontaminaci radiocesiem dosahující průměrné plošné aktivity 4007 Bq.m-2 pro Jesenickou oblast, 2807 Bq.m-2 pro Orlické hory a 1783 Bq.m-2 pro Krkonoše. V závislosti na půdních vlastnostech odběrné lokality byl stanoven agregovaný faktor přenosu (TF-AG) v rozsahu 4,42E-03 až 3,25E-01 m2.kg-1. Hodnoty agregovaného faktoru přenosu prokázaly mírnou nicméně statisticky vysoce signifikantní negativní korelaci s obsahem jílovitých částic. Byla také zaznamenána slabá nicméně statisticky významná pozitivní korelace faktoru přenosu a celkového obsahu humusu a mírná ale statisticky signifikantní negativní korelace faktoru přenosu a aktivní půdní reakce. Korelace nadmořské výšky a agregovaného faktoru přenosu prokázána nebyla. Multivariační analýza pomocí generalizovaného lineárního modelu (GLM) nicméně prokázala, že pouze obsah jílovitých částic a aktivní půdní reakce mají vysoce signifikantní vliv na agregovaný faktor přenosu. Vliv dalších testovaných faktorů nebyl detekován. Analýza translokace radiocesia v rostlinném těle brusnice borůvky prokázala výrazné sezónní kolísání radiocesia v průběhu roku. Procentuální zastoupení radiocesia v rostlinných částech brusnice borůvky bylo determinováno následovně. Nejnižší obsah radiocesia vykázaly stonky borůvky, poté plody, dále listy a nejvyšší obsah radiocesia demonstrovaly kořeny borůvky. Bylo také prokázáno, že konzumace bylinných borůvkových čajů a čerstvých plodů borůvky nepředstavuje žádné ohrožení zdraví české populace a zcela minoritně přispívá k celkové přípustné roční ekvivalentní dávce populace.
|
host ::
RSS.