Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obnova nelesní vegetace v bývalém vojenském prostoru Milovice
KOSTOHRYZOVÁ, Anna
Tato studie se zabývala obnovou nelesní vegetace v bývalém vojenském prostoru Milovice. Byla zaměřena na asistovanou obnovu za použití přenosu biomasy na nedávno disturbovanou plochu v podobě opuštěného pole a na brzkou spontánní sukcesi. Dále se práce zabývala spontánní sukcesí na plochách vzniklých komfortním chováním velkých herbivorů.
Epizoochorní šíření cévnatých rostlin velkými savci
Mádrová, Terezie ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Vlasta, Tomáš (oponent)
Epizoochorní šíření je spolu s endozoochorním šířením jedním ze dvou základních typů zoochorie, tedy disperze semen zvířaty. Epizoochorie je definována jako šíření semen na povrchu zvířat, například v srsti savců, v peří ptáků nebo i na lidském oděvu, zahrneme-li člověka mezi disperzní vektory. Jsou rostlinné druhy, které se v průběhu evoluce na přenos epizoochorií adaptovaly. U nich můžeme pozorovat morfologické přizpůsobení, jako jsou háčky, různé výrůstky či lepivý povrch. To, jak budou tyto adaptace efektivní, však závisí i na druhu přenašeče, kterým mohou být jak savci (např. kopytníci či šelmy), tak ptáci nebo plazi. Epizoochorie má také vliv na diverzitu společenstva, je mechanismem, který dokáže semena šířit na velké vzdálenosti a zajišťovat tak proměnlivost druhů v prostředí. Dnes je také efektivním způsobem disperze ve fragmentované krajině, kdy se rostliny spolu s živočichy přemisťují mezi vegetačními fragmenty. Se změnami v krajině souvisí také rewilding, ochranářský postup navracení klíčových druhů do krajiny, obnovující tak přerušené přírodní procesy. Klíčová slova: epizoochorie, disperze semen, velcí herbivoři, morfologie semen, rewilding
Vliv pastvy velkých herbivorů na společenstva brouků stepních trávníků
AMBROŽOVÁ, Lucie
Tato práce je zaměřena na význam pastvy velkých herbivorů pro společenstva členovců v temperátních stepích. Studovaná lokalita se nachází v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice, regionálním centru biodiverzity, kde byla zavedena pastva divokých koní a praturů jako způsob aktivního managementu v ochraně přírody. Cílem předkládané práce bylo zhodnotit význam struktury vegetace a přítomnosti pastvy na společenstva brouků zachycených ve dvou výškách pasti, dále otestovat nárazové pasti jako metodu monitoringu členovců na bezlesí, založit kontinuální monitorovací program zaměřený na členovce a navrhnout vhodné modelové skupiny pro hodnocení habitatových změn.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.