|
|
Rizika a limity laparoskopie v léčbě gynekologických zhoubných nádorů
Charvát, Martin ; Robová, Helena (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent)
Souhrn V práci jsou vyhodnoceny výsledky experimentálního protokolu fertilitu zachovávajícího postupu léčby u časných stadií cervikálních karcinomů (LAP I protokol). Detekce sentinelových uzlin a experimentální exstirpace aferentních kanálů využívající laparoskopii a její technické aspekty jsou analyzovány na prospektivním souboru 85 žen. Onkologické výsledky i časná a pozdní morbidita ukazují, že při dodržení indikačních zásad a námi zavedených operačních postupů lze řešení považovat za bezpečné s minimální morbiditou. V druhé části jsou analyzovány výsledky 148 žen s nádory děložního hrdla do 2 cm s invazí do poloviny stromatu u žen již neplánujících těhotenství (LAP II protokol). Onkologické výsledky jsou u námi definované skupiny velice dobré a zcela srovnatelné se "standardním" postupem modifikované radikální nebo radikální hysterektomie typ B nebo C, při nižší morbiditě. V samostatné části jsou analyzovány možnosti využití laparoskopie u karcinomů endometria včetně možnosti využití detekce sentinelových uzlin a technických aspektů využití laparoskopie u obézních žen. V současnosti největší kontroverzí je využití laparoskopie u zhoubných nádorů ovarií. Škola onkogynekologické skupiny FN Motol preferuje otevřený přístup a do práce jsme vybrali soubor pokročilých ovariálních nádorů, kde předoperační...
|
|
|
Náročnost práce perioperační sestry
VELÁTOVÁ, Simona
Bakalářská práce má dvě části. První část vysvětluje pojem perioperační sestra a její kompetence, které určuje vyhláška č. 55/2011 Sb. O činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Dále navazující kapitoly pojednávají o pracovním prostředí perioperačních sester, zásadách práce perioperačních sester, přípravě operačního sálu, o ošetřování a přípravě nástrojů a technickém vybavení. První část teoretické části uzavírá kapitola, která vysvětluje termín perioperační péče. Druhá část se zaměřuje na vzdělávání perioperačních sester. Informuje o historii, podmínkách a možnostech specializačního vzdělávání perioperačních sester. Poslední část se zabývá celoživotním vzděláváním. Prvním cílem bylo zmapovat rozsah činností perioperačních sester při vybraných operacích. Druhým cílem bylo zjistit rozdíly v činnostech perioperačních sester při klasických a laparoskopických operacích. Posledním cílem bylo zjistit možnosti dalšího vzdělávání perioperačních sester. Výzkum byl prováděn formou kvalitativního šetření. Výzkumná data byla získána technikou nestandardizovaných hloubkových rozhovorů. Do výzkumu byly zařazeny perioperační sestry třech operačních sálů Nemocnice České Budějovice a. s., a to chirurgického, urologického a gynekologického. Odpovědi byly zaznamenávány písemně na záznamové archy a po té doslovně přepsány. Vyhodnocení a analýza rozhovorů byla provedena kategorizací. Kategorie byly ještě doplněny podkategoriemi. Z výsledků výzkumného šetření zaměřeného na činnosti perioperačních sester vyplývá, že práce perioperačních sester zahrnuje mnoho činností, které musí perioperační sestry dodržovat a plnit. Činnosti zahrnují výkony perioperačních sester před operací, během a po operaci. Navazují plynule jedna na druhou a mají daný sled. Instrumentářka a obíhající sestra většinu činností vykonávají společně. Bylo zjištěno, že mezi nejčastější činnost perioperačních sester patří kontrola. Kontrola pacienta, kontrola nástrojů, kontrola přístrojů, ale kontrolní chirurgický list na pracovištích zatím nepoužívají. Při laparoskopických operacích velké rozdíly v činnostech perioperační sestry neuvádí. Přibývají jen činnosti spojené s rozmístěním, kontrolou a obsluhou přístrojů. Prostorové uspořádání si musí zajistit tak, aby byla dodržena bezpečnost pacienta i personálu. Obsluha a ovládání přístrojů klade na perioperační sestry velké nároky na erudovanost po technické stránce Z výzkumného šetření, které se týká možností dalšího vzdělávání perioperačních sester vyplynulo, že perioperační sestry upřednostňují specializační vzdělávání. Jako další způsob k obnovování znalostí uvádějí účast na seminářích. V jiných aktivitách kroky nepodnikají. Účelem bakalářské práce bylo popsat činnosti, které vykonávají perioperační sestry při jejich každodenních činnostech a zjistit jakým způsobem si doplňují a získávají nové informace a poznatky. Perioperační sestry zabezpečují chod operačních sálů, je od nich vyžadována znalost techniky a operačních postupů a bezchybné ovládání různých druhů instrumentária. Odborné znalosti přispívají ke klidnému průběhu a kvalitnímu výsledku operace. Toto vše pro ně znamená neustálou kontrolu, vzdělávání a rozšiřování znalostí. Bakalářská práce poukazuje na to, že je potřeba investice do vzdělávání od zaměstnavatele, ale i větší aktivita ze strany perioperačních sester při celoživotním vzdělávání. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné využít jako materiál k vytvoření přednášky pro perioperační sestry.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.