|
|
Vývoj územního plánování ve vybrané obci
SOUKUPOVÁ, Aneta
Tématem diplomové práce je vývoj územního plánování ve vybrané obci. Lokalitou pro zmapování vývoje byla obec Olešník. Kvalifikační práce je členěna na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. První část se zaměřuje na definici územního plánování, jeho cíle, úkoly či historii a zahrnuje také popis procesu územního plánování, vývoj legislativy, účastnící se subjekty a formy územního plánování. V druhé části je zpracován popis obce, výčet jednotlivých územních plánů či jejich změn v průběhu doby, včetně jejich porovnání a následného vyhodnocení. Na závěr jsou prací navrženy možné budoucí strategie, úpravy a změny stávajícího územního plánu obce Olešník.
|
|
|
Analýza propustnosti krajiny pro zvěř na příkladu dvou pilotních oblastí v Rakousku
Jurečka, Mořic
V krajině střední Evropy dochází k nárůstu antropogenní zástavby a liniové infrastruktury. Krajinná fragmentace má řadu negativních dopadů na životní prostředí. Pro zmírnění dopadů krajinné fragmentace byly prostřednictvím programů GIS navrženy trasy ekologických koridorů. Tato práce se zaměřuje na evaluaci navržených ekologických koridorů a analýzu potencionálních faktorů ovlivnění ve dvou pilotních oblastech v Rakousku. Na ekologických koridorech bylo zaznamenáno 18 druhů savců. Prostupnost území v pilotních oblastech je pro velké savce problematická. Práce naznačuje, že stupeň ekologické stability a přítomnost vegetace pozitivně ovlivňuje počet druhů savců na ekologických koridorech. Pro zajištění trvalé prostupnosti krajiny bude zapotřebí podpořit vegetační kryt a další zmírňující opatření v okolí koridorů.
|
|
|
Krajinné plánování a ochrana přírodních složek životního prostředí v českém právu
Palečková, Alena ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Krajinné plánování a ochrana přírodních složek životního prostředí v českém právu Abstrakt Tato rigorózní práce pojednává o právní úpravě krajinného plánování a ochraně přírodních složek životního prostředí v českém právním řádu. Rigorózní práce navazuje na autorčinu diplomovou práci nazvanou "Tvorba krajiny v právu". Termíny - tvorba krajiny a krajinné plánování - spolu úzce souvisí. Autorka se rozhodla téma krajinného plánování doplnit, jelikož toto téma nebylo možné v mezích diplomové práce zcela vyčerpat. Tato rigorózní práce diplomovou práci doplňuje a téma dále a podrobněji rozvíjí. Celá šíře tématu ovšem není ani touto rigorózní prací vyčerpána. Cílem této rigorózní práce je zanalyzovat právní úpravu krajinného plánování a ochranu přírodních složek životního prostředí v českém právním řádu. Konkrétně je pak jejím hlavním cílem provést analýzu toho, zda je vůbec právní úprava krajinného plánování a ochrana přírodních složek životního prostředí v českém právním řádu nějakým způsobem zakotvena a pokud ano, tak jakým způsobem. Rigorózní práce je členěna do pěti částí. V první části je provedena analýza právní definice krajiny. Práce se v první kapitole věnuje také dalším rozličným definicím krajiny v ostatních vědních oborech. V této části práce je též provedena typologie a kategorizace krajiny. O...
|
|
|
Územní systém ekologické stability, evidence a analýza nově založených prvků ÚSES v konkrétním území
Hofman, Milan ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Problematika ekologických sítí je široce diskutovaným tématem řešeným na lokální i celoevropské úrovni. V Československu v 80. letech minulého století začala na Geografickém ústavu ČSAV vznikat koncepce Územního systému ekologické stability, který můžeme považovat v přeneseném smyslu za hlavní součást poměrně širokého pojmu ekologické sítě. Pochopení teoretických základů a vymezení termínu ekologických síti nebo samotného Územního systému ekologické stability je nezbytné pro správnou aplikaci této koncepce v praxi. Proto je hlavní částí této práce rešerše literatury zabývající se shrnutím hlavní literatury této mezioborové problematiky. Již téměř 30 let vznikají nové skladebné prvky ÚSES, jejichž evidence a hodnocení by měly být nedílnou součástí tvorby. Na Pozemkovém úřadě v Kutné Hoře bylo zjištěno vyprojektování 16 realizací lokálního ÚSES. Terénní rekognoskací sedmi z nich, se zaměřením na dřevinnou vegetaci, byl zjištěn současný stav těchto společenstev. Hodnocení současného stavu a případná další péče závisí na individuálních podmínkách jednotlivých stanovišť. Po více jak dvaceti letech od realizace je ve skladebných prvcích stále vyžadována péče o dřevinné porosty.
|
|
|
Krajinné plánování a ochrana přírodních složek životního prostředí v českém právu
Palečková, Alena ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Krajinné plánování a ochrana přírodních složek životního prostředí v českém právu Abstrakt Tato rigorózní práce pojednává o právní úpravě krajinného plánování a ochraně přírodních složek životního prostředí v českém právním řádu. Rigorózní práce navazuje na autorčinu diplomovou práci nazvanou "Tvorba krajiny v právu". Termíny - tvorba krajiny a krajinné plánování - spolu úzce souvisí. Autorka se rozhodla téma krajinného plánování doplnit, jelikož toto téma nebylo možné v mezích diplomové práce zcela vyčerpat. Tato rigorózní práce diplomovou práci doplňuje a téma dále a podrobněji rozvíjí. Celá šíře tématu ovšem není ani touto rigorózní prací vyčerpána. Cílem této rigorózní práce je zanalyzovat právní úpravu krajinného plánování a ochranu přírodních složek životního prostředí v českém právním řádu. Konkrétně je pak jejím hlavním cílem provést analýzu toho, zda je vůbec právní úprava krajinného plánování a ochrana přírodních složek životního prostředí v českém právním řádu nějakým způsobem zakotvena a pokud ano, tak jakým způsobem. Rigorózní práce je členěna do pěti částí. V první části je provedena analýza právní definice krajiny. Práce se v první kapitole věnuje také dalším rozličným definicím krajiny v ostatních vědních oborech. V této části práce je též provedena typologie a kategorizace krajiny. O...
|
|
|
Zhodnocení efektivity návrhu jednotlivých prvků plánu společných zařízení
SMRŽOVÁ, Edita
Tato diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení efektivity konkrétních prvků plánu společných zařízení. Pro svou práci jsem zvolila suchou nádrž v katastrálním území Košice u Soběslavi, cestní síť v tomtéž katastrálním území a dále zelený pás v nedalekém katastrálním území Myslkovice. V práci se věnuji popisu jednotlivých prvků a území, na kterých se nacházejí. Dále stanovení jejich ceny podle vyhlášky cenou zjištěnou a zhodnocení jejich přidané hodnoty pro okolní krajinu a pro společnost.
|
|
|
Česká urbanistická tvorba 1938-1948: regionalismus a činnost Zemského studijního a plánovacího ústavu v Brně.
Pražanová, Eva ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Halík, Pavel (oponent) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Předmětem předkládané práce je poznání činnosti Zemského studijního a plánovacího ústavu v Brně a vykreslení regionalistických tendencí v českém urbanismu v čtyřicátých let. Časový rámec textu vytyčuje doba aktivní existence brněnského ústavu (1938-1948), v tehdejší době naší nejprogresivnější instituce v oboru regionálního plánování, jejíž práce nebyla dosud dostatečně popsána. Hlavními iniciátory a autory koncepce ústavu byli Bohuslav Fuchs, Jindřich Kumpošt a Josef Mrkos, později se k nim připojila i výrazná osobnost českého regionálního plánování - Emanuel Hruška. Práce přibližuje urbanistickou tvorbu zvoleného období jako plynule navazující součást předchozího vývoje, která byla násilně přerušena až v roce 1948. Pro pochopení pohnutek regionálního plánování práce nastiňuje hlavní dobové myšlenkové koncepce přítomné v uvažování regionálních plánovačů: dobovou kritiku liberalismu, holismus, technokratismus a přehodnocování tzv. vědecké fáze funkcionalismu, spojené s řešením otázky potřeby psychických funkcí v architektuře. Po uvedení do problematiky regionálního plánování ve světě a tehdejším Československu na počátku čtyřicátých let následuje představení historie, konceptu a fungování brněnského ústavu, doplněné analýzami jeho hlavních projektů. Další část se snaží uvést práci brněnského ústavu...
|
|
|
Analýza realizovaných společných zařízení v pozemkových úpravách ve vybraných k.ú. okresu Tábor
SEKALOVÁ, Martina
Cílem této práce bylo analyzovat realizovaná společná zařízení v pozemkových úpravách ve vybraných k.ú. okresu Tábor. Pro tento účel byla zvolena tři vhodná katastrální území, ve kterých proběhly v současnosti již ukončené KPÚ. Jedná se o katastrální území Sudoměřice u Tábora, katastrální území Prudice a katastrální území Libějice. Stanoveného cíle bylo dosaženo pomocí detailního rozboru navržených opatření v PSZ a jeho komparace se stavem realizačním. Posouzeny byly jednotlivé složky PSZ, jejich skutečný stav z hlediska navržené rekonstrukce či nové výstavby a opomíjené nedostatky. Výsledky byly zpracovány do ucelených tabulek a grafů, informujících o stavu navržených a skutečně realizovaných prvků, a dle kterých bylo zjištěno, že míra realizace nedosahuje žádoucích výsledků. V závěru práce bylo provedeno vyhodnocení získaných výsledků a vypracování souboru návrhů a opatření, která povedou k dosažení příznivého stavu území.
|
|
|
Problematika krajinného plánování na území Českokrumlovska a okresu Freyung- Grafenau
ŠVARCOVÁ, Klára
Cílem práce je komparace využití krajinných plánů pro strategické a územní plánování obcí v území Český Krumlov a Freyung-Grafenau, za pomoci environmentálních a historicko-sociálních indikátorů. Hlavní otázkou práce je, nakolik jsou využívány, zohledněny a respektovány zásady krajinného plánu pro daná území z environmentálního a kulturně-historického hlediska pro strategickou vizi a konkrétní územní plány v dotčených obcích. V empirické části půjde o konstrukci dotazníku pro stakeholdry územního plánování v české a německé verzi s operacionalizací environmentálních a kulturních indikátorů krajinného plánu. Obecná hypotéza je formulována tak, že budou významné rozdíly v respektování krajinného plánu v obcích okresu Český Krumlov a Freyung-Grafenau a to ve prospěch německého okresu. Tato hypotéza se opírá o delší nepřerušenou dobu vývoje sousedního německého území a většímu respektování legislativy, stejně jako o silnější legislativu ve prospěch krajinného plánu.
|
|
|
Součinnost územního plánu a komplexní pozemkové úpravy při návrhu společných zařízení
DVOŘÁKOVÁ, Hana
V diplomové práci je řešena součinnost územního plánu a komplexní pozemkové úpravy pro tři různá katastrální území " Krtely, Malovičky a Podeřiště. Tyto katastrální území spadají pod správu obce Malovice. Komplexní pozemková úprava a územní plán v nich byly zahájeny v různém pořadí a v různých letech. Územní plán byl společný pro všechna katastrální území, poslední aktualizovaný v roce 2009. Ovšem komplexní pozemková úprava byla zahájena pro katastrální území Krtely v roce 1992, pro Malovičky v roce 2005 a pro Podeřiště v roce 2007. Navíc každý projekt zpracovala jiná projekční kancelář. Výsledkem diplomové práce jsou tedy tři posouzení součinnosti při různých podmínkách a také posouzení kvality zpracování jednotlivých projektů.
|
host ::
RSS.