Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Českokrumlovský památník Ptačí hrádek a kulturně-historické souvislosti jeho vzniku
MALCÁTOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zaměřuje na objekt nedokončeného památníku Karla I. Filipa ze Schwarzenbergu, který se nachází nedaleko zámecké zahrady v Českém Krumlově. Zabývá se urbanismem stavby a jejím popisem, je zde rovněž popsána její dnešní podoba. Dále se autorka věnuje stavební historii objektu, osobě stavitele památníku a též osobě maršála Karla ze Schwarzenbergu, kterému byl památník dedikován. Neméně důležitou součástí práce je vysvětlení stylu anglického parku a sentimentálních zahrad, jelikož toto téma dle autorky s tématem práce úzce souvisí. V závěru se autorka věnuje stavbám podobného typu v Čechách i v Evropě.
Analýza a potenciál efektivního rozvoje CHKO Brdy
ČEDÍKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá analýzou a potenciálem efektivního rozvoje chráněné krajinné oblasti Brdy. Snaží se rozšířit povědomí o nově vzniklé chráněné krajinné oblasti mezi veřejnost. Dílčí součástí práce je kvalitativní výzkumné šetření probíhající formou řízených strukturovaných rozhovorů s návštěvníky CHKO Brdy. Empirická část práce se zabývá analýzou názorů a zkušeností návštěvníků zkoumané oblasti. Jejím hlavním cílem je na základě výpovědí respondentů navrhnout základní opatření pro budoucí efektivní rozvoj vybraných složek cestovního ruchu v oblasti. V závěru jsou shrnuty veškeré poznatky a vyhodnoceny stanovené hypotézy výzkumu a v neposlední řadě také navrženy nové možnosti dalšího efektivního rozvoje této chráněné krajinné oblasti v souladu se zachováním současného krajinného rázu.
Využití a modelace reliéfu při krajinných úpravách na černínských panstvích
Šantrůčková, Markéta ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent) ; Semotanová, Eva (oponent)
Předkládaná práce se zabývá hodnocením terénních úprav a možností využití přirozeného reliéfu při zakládání krajinářských parků. Hodnocení je prováděno na základě studia dané problematiky v modelových lokalitách a následného zobecnění získaných poznatků. Krajinářské parky jsou nedílnou součástí krajinné sféry. V parcích se specifickým způsobem a neoddělitelně prolíná vliv přírodního prostředí a jeho antropogenních přeměn. Přírodní prostředí vstupuje do podoby krajinářských parků nejvýrazněji právě prostřednictvím různých forem reliéfu. Zároveň reliéf nebyl přijímán jen pasivně jako podklad pro založení parku, ale byl aktivně a s vynaložením nemalých nákladů a úsilí upravován. Výrazným specifikem terénních úprav v krajinářských parcích je skutečnost, že tyto úpravy, byť sebevýraznější, měly zůstat pozorovateli skryté a napodobovaly přírodní linie a tvary. Geografické výzkumné otázky v krajinářských parcích se soustřeďují na hledání odpovědí ohledně míry využití a přeměn přirozeného reliéfu a jeho vlivu na podobu a utváření parků. V předkládané práci byly využity metody vhodné ke komplexnímu poznání terénních úprav. Hlavní náplní práce byla analýza map v prostředí GIS, studium dobových dokumentů, rešerše literatury a podrobný terénní průzkum zaměřený na ověření získaných poznatků. Nejdůležitějším...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.