Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Alometrická diverzita a plasticita buněčných morfologií krásivek (Desmidiales, Zygnematophyceae)
Mezník, Daniel Heliodor ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Pokud se proporce dvou znaků organismu během růstu mění, nazýváme jejich vztah alometrickým. Prvníčást této prácekvantifikujealometrický vztah obvodu a obsahu polobuněk jednobuněčných řas z 11 druhů rodu Euastrum. Tyto řasyjsou typickésvou členitou morfologií, která bývá vysvětlována jako adaptace pro zvýšení buněčného povrchu, skrze který řasy přijímají živiny. Mou otázkou bylo, zda větší jedinci v populacimají komplexnějšítvar, a tím pádem delšíobvod polobuňky. Pracovaljsem s mikrofotografiemi desítek dospělých polobuněk získaných ze zafixovaných přírodních populací. U všech zkoumaných druhů jsem zjistil výrazný nárůst komplexity tvaru. Stejný trend jsem pozoroval i na mezidruhové úrovni. Výsledky jsem porovnávals existujícími studiemi na příbuzném rodu Micrasterias. V druhé části práce jsem se zabýval alometrickými vztahy během ontogeneze polobuněk řas z rodů Euastrum i Micrasterias. Pomocí geometrické morfometriky jsem analyzoval rostoucí klonální kultury. Konkrétně jsem porovnával relativní pozice 11 strukturně homologních landmarků na různě starých polobuňkách. Jednalo se o první obdobný experiment na těchto modelových organismech. Pro každý ze čtyř zahrnutých druhů jsem popsal ontogenetické změny poloh landmarků a z nich následně vytvořil alometrický prostor, který druhy seřadil podle...
Geometrická morfometrika schránek rozsivek.
Hubáčková, Kateřina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje rešeršní a praktickou část. V literární rešerši se zabývám biologií rozsivek (Bacillariophyceae) s důrazem na problematické oblasti výzkumu. Podrobněji jsou probírány zejména morfologie specifické křemičité schránky a její morfogeneze, životní cyklus, který je charakteristický zejména vegetativní fází, při níž dochází kvůli rigidní buněčné stěně ke zmenšování buněk, a pojetí taxonomie těchto organismů, které je značně komplikované kvůli neujasněnému druhovému konceptu. Další část rešerše je věnována geometrické morfometrice, což je rychle se rozvíjející metoda, která přináší zcela nové možnosti pro uchopení a kvantifikaci biologického tvaru. V praktické části této práce prezentuji výsledky experimentu, který je úvodní studií k práci diplomové a má za cíl osvojit si nástroje geometrické morfometriky a prezentovat možnosti této metody. Tématem je morfologická variabilita tří kmenů penátních rozsivek, kultivovaných za standardních podmínek, studovaná pomocí landmarkových metod. Kladu si otázku, zda malé buňky těsně před sexuálním rozmnožováním, které prošly dlouhou fází vegetativního dělení, mají odlišnou morfologickou disparitu než velké buňky, vzniklé obnovením z auxospory po sexuálním rozmnožování.
Geometrická morfometrika schránek rozsivek.
Hubáčková, Kateřina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje rešeršní a praktickou část. V literární rešerši se zabývám biologií rozsivek (Bacillariophyceae) s důrazem na problematické oblasti výzkumu. Podrobněji jsou probírány zejména morfologie specifické křemičité schránky a její morfogeneze, životní cyklus, který je charakteristický zejména vegetativní fází, při níž dochází kvůli rigidní buněčné stěně ke zmenšování buněk, a pojetí taxonomie těchto organismů, které je značně komplikované kvůli neujasněnému druhovému konceptu. Další část rešerše je věnována geometrické morfometrice, což je rychle se rozvíjející metoda, která přináší zcela nové možnosti pro uchopení a kvantifikaci biologického tvaru. V praktické části této práce prezentuji výsledky experimentu, který je úvodní studií k práci diplomové a má za cíl osvojit si nástroje geometrické morfometriky a prezentovat možnosti této metody. Tématem je morfologická variabilita tří kmenů penátních rozsivek, kultivovaných za standardních podmínek, studovaná pomocí landmarkových metod. Kladu si otázku, zda malé buňky těsně před sexuálním rozmnožováním, které prošly dlouhou fází vegetativního dělení, mají odlišnou morfologickou disparitu než velké buňky, vzniklé obnovením z auxospory po sexuálním rozmnožování.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.