|
|
Indigenous Peoples' Land Rights in Latin America
Černota, Nela ; Lipovský, Milan (oponent)
Právo domorodých národů v Latinské Americe k půdě Pro mnohé domorodé národy a jejich kultury je typický jejich kolektivní, duchovní vztah k půdě, který přechází z generace na generaci. Domorodé národy na svých územích mnohdy závisí nejen ekonomicky, ale také svou kulturně. Právě s půdou však souvisí také rozsáhlé porušování jejich lidských práv. Tradiční území domorodých národů jsou často zabírána a ekosystémy, které k těmto územím patří, jsou narušovány. To vede k zásahu do tradičního způsobu života těchto národů a k vymizení jejich původních kultur. Od osmdesátých let minulého století však domorodé národy postupně posilují své postavení, a to i na mezinárodněprávní úrovni. V roce 1989 byla přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 169, Úmluva o domorodých a kmenových národech v nezávislých zemích. Tato Úmluva zakotvila podstatně vyšší standardy ochrany práv domorodých národů k jejich územím. Zejména opustila patriarchální přístup starší Úmluvy, která se tomuto tématu věnuje - Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 107, Úmluvy o ochraně a integraci domorodého a ostatního kmenového a polokmenového obyvatelstva v nezávislých zemích. Úmluva č. 169 navíc označuje domorodé národy za "národy" a nikoli za "obyvatelstvo", jak tomu bylo u její starší verze. Tato Úmluva tak otevřela dveře dalším...
|
|
|
Komparace na téma: Hospodářství klášterů Obazine a Plasy ve středověku (12.-13. století)
Müllerová, Gabriela ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato práce se zaměřuje na hospodářství cisterciáckého řádu od jeho založení do konce XIII. století. Jedná se o dvě souběžné analýzy klášterů Obazine (Francie) a Plasy (Čechy), které jsou v závěrečné části výzkumu komparovány. Studie nejdříve uvádí fundaci klášterů do historického kontextu dané země a regionu. Posléze se zaměřuje na proces získávání majetku a pokouší se odhalit společné a odlišné znaky v budování hospodářských dvorů a způsobu hospodaření. Práce však může odkrýt skutečný stav jen do té míry, do které jí to historické prameny dovolí. Základním pramenným zdrojem je kopiář Obazinu a listiny dochované z Plas v Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Dále studie čerpá informace z různé cizojazyčné i domácí literatury.
|
|
|
Indigenous Peoples' Land Rights in Latin America
Černota, Nela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Právo domorodých národů v Latinské Americe k půdě Pro mnohé domorodé národy a jejich kultury je typický jejich kolektivní, duchovní vztah k půdě, který přechází z generace na generaci. Domorodé národy na svých územích mnohdy závisí nejen ekonomicky, ale také svou kulturně. Právě s půdou však souvisí také rozsáhlé porušování jejich lidských práv. Tradiční území domorodých národů jsou často zabírána a ekosystémy, které k těmto územím patří, jsou narušovány. To vede k zásahu do tradičního způsobu života těchto národů a k vymizení jejich původních kultur. Od osmdesátých let minulého století však domorodé národy postupně posilují své postavení, a to i na mezinárodněprávní úrovni. V roce 1989 byla přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 169, Úmluva o domorodých a kmenových národech v nezávislých zemích. Tato Úmluva zakotvila podstatně vyšší standardy ochrany práv domorodých národů k jejich územím. Zejména opustila patriarchální přístup starší Úmluvy, která se tomuto tématu věnuje - Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 107, Úmluvy o ochraně a integraci domorodého a ostatního kmenového a polokmenového obyvatelstva v nezávislých zemích. Úmluva č. 169 navíc označuje domorodé národy za "národy" a nikoli za "obyvatelstvo", jak tomu bylo u její starší verze. Tato Úmluva tak otevřela dveře dalším...
|
|
|
Komparace na téma: Hospodářství klášterů Obazine a Plasy ve středověku (12.-13. století)
Müllerová, Gabriela ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato práce se zaměřuje na hospodářství cisterciáckého řádu od jeho založení do konce XIII. století. Jedná se o dvě souběžné analýzy klášterů Obazine (Francie) a Plasy (Čechy), které jsou v závěrečné části výzkumu komparovány. Studie nejdříve uvádí fundaci klášterů do historického kontextu dané země a regionu. Posléze se zaměřuje na proces získávání majetku a pokouší se odhalit společné a odlišné znaky v budování hospodářských dvorů a způsobu hospodaření. Práce však může odkrýt skutečný stav jen do té míry, do které jí to historické prameny dovolí. Základním pramenným zdrojem je kopiář Obazinu a listiny dochované z Plas v Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Dále studie čerpá informace z různé cizojazyčné i domácí literatury.
|
host ::
RSS.