|
|
Rozhodování individuálních pracovněprávních sporů
Bohačík, Stanislav ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Rozhodování individuálních pracovněprávních sporů Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku rozhodování individuálních pracovněprávních sporů. Cílem autora je poskytnout základní vhled do této problematiky, včetně historického exkurzu a prezentace vybrané zahraniční úpravy a vlastních návrhů řešení. První kapitola se zabývá vymezením a možnými hledisky dělení pracovněprávních sporů. V druhé kapitole je poskytnout historický exkurz do rozhodovací praxe individuálních sporů v období Rakousko-Uherska, první republiky, protektorátu a v poválečném období. Od živnostenských soudů starého a nového typu, přes specializované československé pracovní soudy až po zánik pracovního soudnictví v důsledku přijetí zákona o zlidovění soudnictví. Třetí kapitola je věnována období turbulentních změn v rozhodování pracovněprávních sporů po vítězném únoru 1948 a v průběhu normalizace. Autor popisuje jednotlivé způsoby řešení individuálních sporů, rozebírá jejich nástroje a vysvětluje rozdíly aplikovaných institutů. Čtvrtá kapitola je věnována současné mezinárodní, evropské a české právní úpravě rozhodování individuálních pracovněprávních sporů, se zaměřením na jejich soudní řešení. Autor se zde blíže věnuje přísedícímu jako laickému prvku v rozhodování pracovněprávních sporů, zkoumá jeho roli, systémové ukotvení a...
|
|
|
Podíl laického prvku na rozhodování v trestním řízení
Reterová, Sylvie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Podíl laického prvku na rozhodování v trestním řízení Klíčová slova: laický prvek, Komise pro podmíněné propuštění (parole), ministerstvo spravedlnosti, probační a mediační služba, přísedící, soudci z lidu, trestní řízení Tato práce zkoumá problematiku existence laického prvku a jeho účasti na rozhodování ve věcech trestního řízení. Cílem práce je představit a analyzovat jednak institut, který se v české justici vyskytuje již od poloviny 19. století, tedy tzv. soudci z lidu, a jednak institut nový, v rámci něhož laičtí zástupci posuzují žádosti o podmíněné propouštění odsouzených vězňů. Pozornost se soustředí také na záměr ministerstva spravedlnosti na zavedení občanských poradních komisí, jež by měly v budoucnu samy rozhodovat o podmíněném propouštění vězňů. Tematicky je práce rozdělena do tří kapitol. První kapitola poskytuje historický výklad o vzniku institutu soudců z lidu, přičemž pozornost je věnována zejména důvodům, které tehdejší zákonodárce vedly k ukotvení tohoto civilního prvku. Druhá kapitola pak pojednává o současnému stavu, fungování a přínosu přísedících. Důraz je kladen na legislativní úpravu účasti laiků na rozhodování v trestním řízení a poté na opodstatněnost a důležitost jejich podílu na výkonu moci soudní v trestních věcech. Třetí kapitola již patří dvěma novým formám účasti...
|
host ::
RSS.