Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Základní srovnání druhového spektra hmyzu v ozimé pšenici a přilehlém kvetoucím pásu
Suchý, Viktor ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Pšenice ozimá patří k nosným plodinám jak ve světovém měřítku, tak i v České republice, kde zaujímala v roce 2015 38 % osevních ploch, při čemž celkový podíl obilnin tvořil téměř 60 %. Obilniny neposkytují nektar a nejsou ani vyhledávaným zdrojem pylu a jsou tudíž pro diverzitu hmyzu chudým prostředím. Nedostatek potravních zdrojů pro hmyz v zemědělské krajině, ke kterému přispívá také vysoký podíl obilnin, mají za cíl kompenzovat tzv. kvetoucí pásy. Kromě potenciálu podpořit biodiverzitu hmyzu v krajině by mohly rovněž do určité vzdálenosti podpořit výskyt užitečných druhů hmyzu v přilehlých plodinách a napomoci přirozené parazitaci nebo predaci škůdců. V roce 2014 byl na pozemku Výzkumné stanice v Praze - Uhříněvsi založen pokus s kvetoucím "nektarodárným biopásem" na podporu výskytu opylovačů a přirozených nepřátel. Na podzim roku 2014 byla vyseta ozimá pšenice a na jaře roku 2015 byla pšenice obseta z jedné strany kvetoucím pásem, který se skládal z 12 druhů rostlin. Sledování výskytu vybraných kategorii hmyzu probíhalo vždy za příznivých klimatických podmínek od začátku června do sklizně pšenice ozimé, která byla sklizena v druhé polovině července. Odchyt hmyzu probíhal 1x až 2x v týdnu za pomocí žlutých Mörickeho misek a smykem v intervalu 14 dnů. Mezi sledované kategorie hmyzu patřili predátoři (slunéčkovití, páteříčkovití, drabčíkovití), parazitoidi (blanokřídlí parazitoidi) a opylovači (pestřenkovití). Současně byla hodnocena intenzita kvetení, včetně plevelných druhů. Na čtyřech stálých místech o ploše 1m2 byly počítány otevřené květy. Data byla zpracována v programu MS Excel. Hypotéza práce byla potvrzena. Metodou smýkání bylo zjištěno vyšší zastoupení sledovaných kategorií přirozených nepřátel v kvetoucím pásu oproti porostu pšenice. Významně vyšší počet jedinců byl konstatován u blanokřídlých parazitoidů. Tato metoda se ukázala jako vhodná oproti Mörickeho miskám, které lákají hmyz z širšího okolí a nepoukazují na skutečný výskyt hmyzu v porostu.
Základní srovnání druhového spektra hmyzu v odrůdách ozimé řepky a přilehlém kvetoucím pásu
Souček, Jiří ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Brukev řepka olejka je bezesporu významnou plodinou v České republice. Pro pěstitele má nejen význam ekonomický, ale i význam dobré předplodiny. Z tohoto důvodu je oseta v ČR významná část orné půdy touto plodinou. Řepka je nároční na chemickou ochranu. Což z ní činí plodinu s nižší biodiverzitou populací hmyzu. Kvetoucí pásy by však mohly napomáhat navrácení těchto populací hmyzu. To by mohlo vést ke snížení stavů škůdců v řepce, neboť by se stávali potravou predátorů nebo hostiteli parazitoidů. Ve Výzkumné stanici v Uhříněvsi byl založen pokus s řepkou a přilehlým kvetoucím pásem. Sledované skupiny byly především predátoři (pestřenkovití, drabčíkovití, slunéčkovití, páteříčkovití) a blanokřídlí parazitoidi. Hypotéza, že se ve kvetoucím pásu bude vyskytovat bohatší druhové spektrum predátoru, nebyla prokázána, protože Moerickeho pasti nebyly vhodnou metodou pro sběr dat, což bylo potvrzeno transektovým sčítáním. U blanokřídlých parazitoidů měly žluté misky větší význam. Dokázaly, že s vyšším výskytem blýskáčků je i vyšší výskyt těchto parazitoidů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.