|
| |
|
| |
|
|
Evaluation of nutritional quality of tropical and temperate forages
Komey, Agnes Josylyn
Úvod: trávy (Poaceae) a jeteloviny (Fabaceae) patří mezi obvyklé pícniny využívané v živočišné výrobě. Mohou být rozděleny na druhy mírného pásma (C3) a tropického pásma (C4). Pícniny s fotosyntetickou dráhou C3 (druhy mírného pásma) jsou výživnější než pícniny s fotosyntetickou dráhou C4 (druhy tropického pásma). Cíl: porovnat nutriční hodnotu pícnin mírného a tropického pásma Materiál a metody: byla shromážděna data od 4 tropických pícnin (jeteloviny; Stylosanthes guianensis a Centosema pascuorum, vs. trávy; Biachiara decumbens a Pennisetum purpureum) z 11 vědeckých publikací. Využité publikace musely obsahovat alespoň data zahrnující obsah hrubého proteinu, neutrálně detergentní vlákniny, acido detergentní vlákniny a sušiny. Vzorky píce byly analyzovány pomocí metod AOAC (1990 a 2011), Goering and Van Soes (1970), Silva and Queiroz (2002), Van-Soest et al. (1991). Vzorky pícnin mírného pásma byly získány z Výzkumné pícninářské stanice ve Vatíně (49o31’N, 15o58’E, 560 m.a.s.1) lokalizované v České republice. Hodnocena byla vojtěška setá (Medicago sativa) a jetel luční (Trifolium pratense). Hodnocenými druhy trav byly jílek vytrvalý (Lolium perenne) a srha laločnatá (Dactylis glomerata). Jeteloviny byly sklizeny před květem (butonizace) a trávy ve fáze metání. Vzorky od každého druhy byly analyzovány na obsah hrubého proteinu (CP), neutrálně detergentní vlákniny (NDF), acido detergentní vlákniny (ADF) a sušiny (DM). Data byla hodnocena analýzou variance (ANOVA) statistickým programem SPSS (verze 20). Rozdíly ve výživné hodnotě mezi druhy pícniny ve stejné skupině (tropické trávy/jeteloviny a trávy/jeteloviny mírného pásma) byly analyzovány t-testem nezávislých vzorků (SPSS). Rozdíly v obsahu živin mezi pícninami mírného pásma a tropickými pícninami byla analyzovány metodou ANOVA a Tukeyova testu. Úroveň statistické významnosti byla pro všechny analýzy stanovena na P≤ 0,05. Výsledky: byly zjištěny průkazné rozdíly v obsahu živin mezi hodnocenými jetelovinami. Obsah CP u C. pascuorum byl průkazně vyšší než u S. guianensis; 14,83a ± 0,84 vs 11,32b±0,84 (P= 0,02 podle Tukeyova testu). Průkazný rozdíl byl rovněž mezi travami. Obsah ADF u Brachiara decumbens byl průkazně vyšší (40,68a ± 1,06) ve srovnání s Dactylis glomerata (32,39b ± 2,25), (P=0,011 podle Tukeyova testu). Závěr: Výsledky práce ukazují na vyšší nutriční hodnotu pícnin mírného pásma než tropických pícnin.
|
|
|
Analýza pěstování jetelovin ve zvoleném podniku a návrhy na zlepšení
KASÍK, Jakub
Bakalářská práce se zabývá pěstováním hlavních jetelovin v České republice, jimiž jsou vojtěška setá (Medicago sativa L.) a jetel luční (Trifolium pratense L.). V první části práce je uveden význam, charakteristika, nároky na prostředí, agrotechnická opatření a kvalita píce uvedených jetelovin. Výhodou vojtěšky je její vytrvalost a suchovzdornost, stále zamokření jí škodí více než sucho. Oproti tomu jetel luční má menší nároky na teplo a lépe snáší přechodné zamokření než nedostatek vláhy. Z důvodu pomalého počátečního růstu jsou jeteloviny často zakládány do krycích plodin, které kompenzují výnos píce v roce založení a zároveň potlačují plevele. Jako nejvhodnější krycí plodina se jeví úponkový hrách nebo jeho směska s ostatními plodinami, v praxi se však nejčastěji používají obilniny. Druhá část je zaměřena na vlastní sledování a hodnocení pícních porostů jetele lučního a vojtěšky seté v rámci Zemědělského družstva Čížová hospodařícím v Jihočeském kraji (bramborářská oblast). Na provozních plochách byl sledován způsob založení, počet rostlin na 1 m2 a výnos nově zakládaných porostů jetele lučního. Hodnoceny byly také porosty jetele lučního a vojtěšky seté v 1. užitkovém roce. Nejvyšších výnosů suché hmoty dosahovala vojtěška (8,8 t.ha-1), jetel měl lehce nižší výnos (8,2 t.ha-1). Na celkovém výnosu suché hmoty ze zakládaných porostů jetele měla krycí plodina podíl 60 %. Bylo zjištěno, že při hustotě porostu 170 rostlin u vojtěšky a 160 rostlin u jetele by se v porostu neměly vyskytovat žádné plevele.
|
|
|
Vliv organického a minerálního hnojení na zlepšení degradovaných travních porostů v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem
Rakova, Tatiana
Cílem práce bylo zjistit vliv minerálního a organického hnojení na změnu kvality píce a na změnu botanického složení a výnosu píce na chudém stanovišti v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem. V Kladrubech n.L. na podzim v roce 2014 na pozemku č. 9502 byl založen maloparcelkový pokus, který má za cíl ověřit vliv hnojení na botanické složení a produkci píce trvalého travního porostu s nízkými výnosy píce. Aplikace hnojiv byla provedena na podzim 2014 a podzim 2015 na parcelách o rozměrech 4,0 x 4,0 se třemi variantami ve třech opakováních. Po aplikaci hnojiv bylo vyhodnoceno botanické složení porostů a produkce píce na ploše 1 m2 uprostřed parcely před 1. sklizní v roce 2015 a 2016. Produkce píce byla hodnocena současně s botanickým hodnocením porostů. Po usušení píce a jejím pomletí na laboratorním mlýnku byla hodnocen kvalita píce. Podle výsledků hnojení kompostem pozitivně ovlivnilo výnos píce v roce 2016 až 10,2 t/ha i hodnoty kvality píce. V travním porostu na hnojených minerálním hnojením a kompostem parcelách dominovala lipnice luční, hnojení kompostem také podporuje výskyt dvouděložných bylin. Minerální hnojení podporuje spíše výskyt a růst trav.
|
|
|
Vliv odstupňovaných dávek živin na produkci a kvalitu píce travního porostu
Říha, Tomáš
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv odstupňovaných dávek na porostové změny, produkci a kvalitu polopřirozeného travního porostu. Pokus byl řešen na pokusné ploše v Kameničkách (Kraj Vysočina) v letech 2015 – 2017. Intenzita hnojení byla hodnocena ve variantách: nehnojeno, P30K60 kg.ha-1, N90P30K60 kg.ha-1, N180P30K60 kg.ha-1 v třísečném využití. Hodnotícími znaky bylo zastoupení agrobotanických skupin, podíl hodnotných druhů, primárná produkce píce a kvalita travního porostu s obsahem organických živin v píci. Hnojení dusíkem (N180P30K60) mělo průkazný vliv na zastoupení trav (P<0,05). Jeteloviny a byliny byly dávkami dusíku potlačeny (P<0,05). Na dávky P30K60 nejlépe reagují jeteloviny. Hnojení dusíkem zvýšilo podíl hodnotných druhů trav v porostu (P<0,05), zejména Alopecurus pratensis L., Poa pratensis L. a Festuca rubra agg. Dávka N90P30K60 také zvýšila podíl Bistorta major S. F. Gray. Sanguisorba officinalis L. nejlépe reagovala na dávky P30K60. Méně hodnotné druhy byly hnojením potlačeny. Hnojení zvyšovalo výnos sušiny i zelené píce (P<0,05). Dávkou N180P30K60 se zvýšil výnos sušiny o 50 % a zelené píce o 55,7 % oproti nehnojené variantě (P<0,05). Porosty nehnojené měly nejnižší hodnoty kvality EGQ (31,2), hnojením se kvalita porostu zvyšuje na úkor druhové diverzity. Po dávce N180P30K60 měla píce nejvyšší hodnoty NL (158,04 g.kg-1) a WSC (46,48 g.kg-1). Koncentrace NEL byla v optimálním rozmezí 5,34 – 5,47 MJ.kg-1. Všechny hnojené varianty vykazovaly vyšší obsah vlákniny v píci, nejvíce obsah ovlivnila dávka N180P30K60 (254,31 g.kg-1). Vyšší hodnoty popelovin značily znečištění píce zeminou během sklizně.
|
|
|
Senzorické hodnocení kvality objemné píce z travních porostů při různých způsobech konzervace
KODADOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se v první části zabývá charakteristikou význačných jetelovin a trav, jejich významu při pěstování objemné píce. Popisuje způsoby sklizně a konzervace biomasy z travních porostů. Senzorickou, nutriční a technologickou jakost objemné píce. Faktory, které ji ovlivňují a její význam ve výživě hospodářských zvířat. Dále se zabývá technologickými postupy při výrobě sena a senáží z travních porostů, příčinami jejich zhoršené kvality a vlivem na jejich příjem hospodářskými zvířaty. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na vlastní sledování a senzorické hodnocení kvality konzervované píce při různých způsobech konzervace seno v balících, seno a senáž v senážních jámách na pozemcích Zemědělského družstva Opařany.
|
|
|
Vliv hnojení na kvalitativní a kvantitativní charakteristiky polopřirozeného travního porostu
Šplíchal, Zdeněk
Téma práce se zabývá problematikou vlivu hnojení na kvalitativní a kvantitativní charakteristiky polopřirozeného travního porostu. Cílem je posoudit vliv hnojení, pořadí seče (1. seč, 2.seč a případně 3. seč) a využití porostů (dvousečné a třísečné) v letech 2011 a 2012 na obsah organických živin (dusíkaté látky, vláknina, vodorozpustné sacharidy, stravitelné dusíkaté látky), popeloviny, druhovou diverzitu a výnosy polopřirozeného travního porostu. Intenzita hnojení je hodnocena se stupni: nehnojeno, hnojeno 30P+60K, hnojeno 45N+PK, hnojeno 90N+PK, hnojeno 135N+PK a hnojeno 180N+PK. Polopřirozený travní porost se vyskytuje na mezohygrofytním stanovišti v oblasti Žďárských vrchů. Nejnižší (P<0,05) výnosy byly zjištěny u nehnojené varianty a naopak nejvyšší výnosy byly zjištěny u varianty hnojení 180N+PK. Mezi jednotlivými sečemi a mezi roky 2011 a 2012 byly největší rozdíly (P<0,05) v obsahu dusíkatých látek a stravitelných dusíkatých látek. Hillův index diverzity vykazoval vyšších hodnot u třísečných porostů oproti dvousečným. Mezi variantami hnojení došlo k nejvyšším hodnotám u varianty PK. Hnojení pozitivně ovlivnilo (P<0,05) zastoupení psárky louční (Alopecurus pratensis L.) a lipnice luční v porostu (Poa pratensis L.). Naopak hnojením byl potlačen pryskyřník prudký (Ranunculus acris L.), ostřice (Carex spp.), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum L.) a jiné méně hodnotné druhy. Podíl jetelovin se zvýšil po aplikaci PK, ale s přidáním dusíku byly jeteloviny potlačeny.
|
|
|
Vliv různých způsobů obhospodařování na porostovou skladbu a produkci biomasy travního porostu
ŠOBROVÁ, Martina
Diplomová práce shrnuje výsledky získané na základě studia dlouhodobých parcelových pokusů TTP založených na školním pozemku ZF JU v letech 2010 - 2013. Trvalé travní porosty byly obhospodařovány různými způsoby (kosení, mulčování, ponechání ladem) a intenzitou využívání (sklízené 1 3x ročně, hnojení). Práce byla zaměřena na vyhodnocení změn porostové skladby, produkce biomasy a sušiny u kosených variant, vyhodnocena byla také biodiverzita a pícninářská hodnota travního porostu. Před každou sklizní (sečí nebo mulčováním) byla zhodnocena porostová skladba experimentálního travního porostu na ploše 20 m2. Pokryvnost druhů jednotlivých agrobotanických skupin byla odhadnuta metodou redukované projektivní dominance (% D). Sklizená biomasa travního porostu byla zvážena a z odebraného vzorku každé kosené varianty pokusu byla zjištěna sušina. Druhová pestrost byla vyjádřena počtem druhů a druhová diverzita formou Simpsonova indexu. Dále byla vypočtena pícninářská hodnota zahrnující kvalitu a produktivitu porostu.
|
|
|
Analýza pastevních porostů ve vybraném zemědělském podniku a návrh vhodného systému a intenzity pastvy.
TICHÁ, Pavlína
Diplomová práce se v první části zabývá významem trvalých travních porostů, zakládáním a obnovou pastevních porostů, dále rozdělením agrobotanických skupin, homogenitou pastevních porostů a ošetřováním a hnojením travních porostů. Druhá část je zaměřena na chov skotu, užitkové vlastnosti a cíle v chovných stádech. Zabývá se přiblížením masného plemene Aberdeen Argus, které je chováno na sledovaných lokalitách. Dále organizací pastvy a rozdělením pastevních systémů. Třetí část obsahuje observační sledování trvalých travních porostů, kdy v zemědělském podniku byly vybrány pastevní plochy a pozorovány vlivy různých systémů pastvy na pastevní porost.Byly zjišťovány pícninářské charakteristiky porostu a byl navrhnut vhodný systém pastvy a systém využívání a ošetřování pastevních porostů. Sledování značně zkomplikovaly nadměrné srážky (povodně) v první třetině pastevního období.
|
host ::
RSS.