|
|
Haematopoiesis in Sea lamprey
Kovář, Martin ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent)
Abychom zjistili, zda je systém krvetvorby skutečně společným znakem obratlovců, rozhodli jsme se prozkoumat krvetvorbu u fylogenticky nejstarších žijících zástupců obratlovců, tedy kruhoústých, jmenovitě u mihule mořské (Petromyzon marinus). U vyšších obratlovců pochází všechny krevní buňky z HSC. Předpokládáme, že je tomu tak i u kruhoústých, nikdo se ale o krvetvorbu u těchto organismů od sedmdesátých let zvlášť nezajímal. Vydali jsme se po cestě reverzní genetiky a hledali homology genů důležitých pro krvetvorbu vyšších obratlovců v transkriptomu mihule mořské s důrazem především na významné receptory a transkripční faktory, jelikož se dají využít jako markery různých krevních buněk a jejich progenitorů. Pomocí bioinformatických metod jsme v datech z NGS nové generace nalezli homology klíčových genů krvetvorby, které jsme dále využili pro klonování těchto sekvencí, měření jejich exprese a další práci s nimi. V naší laboratoři jsme si tedy vybrali mihuli mořskou jako modelový organismus, nejen kvůli unikátnímu fylogenetickému postavení, obzvlášť pro evo-devo studie, ale také kvůli absenci základních poznatků z oblasti krvetvorby. Klíčová slova: Petromyzom marinus, krvetvorba, HSC, evo-devo, hematopoéza
|
|
|
The mechanisms and regulation of lineage commitment in hematopoietic stem cell
Tichý, Marko ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Ondřej (oponent)
Hematopoetické kmenové buňky (hematopoietic stem cells, HSCs) mají rozhodující význam pro udržení vyvážené homeostázy v lidském těle. Jedná se o pluripotentní buňky, které můžeme nalézt ve fetálních játrech vyvíjejícího se plodu, odkud se krátce před narozením jedince šíří a přesouvají do svého cílového orgánu, kostní dřeně. Hematopoetické kmenové buňky mají schopnost se nejen sami obnovovat a rozšiřovat, ale jsou také prvním bodem větvení z kterého jsou vytvářeny multipotentníprogenitorové buňky a následně všechny typy krevních buněk v lidském těle, čímž se stanoví specifické a terminálně diferenciované linie krevních buněk. Tento proces je vysoce specifický, nezvratný a nazývá se liniová determinace. Řídící molekuly liniové determinace jsou vnitřní i vnější faktory, působící na kmenové buňky, jako jsou transkripční faktory, chromatin remodelační faktory, a cytokiny. Tyto faktory jsou nezbytné pro proliferaci, přežití, sebeobnovu a liniovou determinaci buněk, a pracují buď samostatně nebo v koordinaci. Udržují vyváženou homeostázu obnovy a diferenciace buněk. Cílem této práce je identifikovat mechanismy zodpovědné za liniovou determinaci hematopoetických kmenových buněk s ohledem na roli, kterou hrají klíčové regulační molekuly při rozhodování o osudu buněk.
|
|
|
Porovnání výsledků vyšetření krevního obrazu a diferenciálu leukocytů mezi jednotlivými analyzátory řady Sysmex
Opletalová, Monika ; Blažková, Hana (vedoucí práce) ; Bártů, Iva (oponent)
V bakalářské práci jsem se zaměřila na porovnání výsledků vyšetření krevních obrazů a diferenciálu leukocytů mezi jednotlivými analyzátory řady Sysmex. Přístroje XS - 1000i, XT - 4000i a XE - 5000 jsou automatické analyzátory pracující na principech průtokové fluorescenční cytometrie a impedančních metod za využití hydrodynamické fokusace. Tyto metody poskytují velmi přesnou a citlivou analýzu krevního obrazu a diferenciálu leukocytů. Teoretická část je zaměřena na vývoj krvetvorných buněk, možnosti stanovení krevních obrazů a diferenciálů leukocytů a seznámení se s principy, které dané analyzátory využívají. V experimentální části jsem popisovala složení jednotlivých analyzátorů, dále jejich měřící systémy (channels) a reagencie, které využívají ke stanovení buněk periferní krve. Výsledky vzorků 0 pacientů postupně změřených na všech třech analyzátorech jsem statisticky porovnala a sestrojila grafy průměrných hodnot jednotlivých parametrů. Cílem práce bylo shrnout hlavní výhody a nevýhody všech třech analyzátorů a určit zda jsou rozdíly ve výsledcích statisticky významné či ne. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Transplantace kostní dřeně příjemcům s regenerující krvetvorbou: účinnost transplantace a stav regenerující kostní dřeně
Forgáčová, Katarína ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Vávrová, Jiřina (oponent) ; Hofer, Michal (oponent)
(Czech) Kmenové buňky krvetvorné tkáně (dále kmenové buňky) mají schopnost sebeobnovy i schopnost diferenciace. Kmenové buňky, které přežijí poškození krvetvorné tkáně, nebo které jsou transplantovány jedinci s poškozenou nebo zcela zničenou krvetvornou tkání, mohou krvetvorbu obnovit a udržovat ji po dlouhou dobu. V této práci jsme studovali důsledek poškození krvetvorné tkáně různými dávkami ionizujícího záření na účinnost přihojení intravenózně transplantovaných krvetvorbu obnovujících dárcových buněk, buněk progenitorových (STRCs) a buněk kmenových (LTRCs). Použili jsme kongenní linie pokusných myší, lišící se antigeny CD45.1 a CD45.2 přítomnými na krevních buňkách, k vypracování citlivé metody, která umožňuje určit množství kmenových buněk v poškozené krvetvorné tkáni. Spočívá ve stanovení úrovně chimerismu v krvi a v kostní dřeni, který je výsledkem transplantace známého množství kostní dřeně od kongenního dárce pokusným myším s poškozenou krvetvornou tkání. Metodu jsme použili ke sledování regenerace populací buněk obnovujících poškozenou krvetvorbu, včetně buněk kmenových, po subletálním ozáření myší dávkou 6 Gy nebo po jejich ozáření dávkou letální (9 Gy) spojenou s transplantací syngenní kostní dřeně. Současně jsme, v případě subletálního ozáření, vyšetřili schopnost regenerující kostní...
|
|
|
Role mikroRNA u lymfomů s důrazem na roli miR-155
Hušková, Hana ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou nekódující RNA, dlouhé 19-25 nukleotidů, které ovlivňují genovou expresi inhibicí translace nebo degradací cílové mRNA. Účastní se regulace důležitých buněčných procesů jako je proliferace, apoptosa a diferenciace. K deregulaci miRNA dochází u onemocnění krvetvorby. Velká pozornost je věnována zejména funkci miRNA v karcinogenezi. Tato práce poskytuje úvod k roli miRNA v normální krvetvorbě a shrnuje poznatky získané o roli miRNA u nádorů bílých krvinek, lymfomů. Důraz je kladen zejména na roli miRNA miR-155. Klíčová slova mikroRNA, krvetvorba, lymfomy, miR-155
|
|
|
Origins of vertebrate hematiopoiesis
Svoboda, Ondřej ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Divoký, Vladimír (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
(CZECH) Krvetvorba je závislá na schopnostech sebeobnovy a diferenciace krvetvorných kmenových buněk (HSCs). Tyto procesy jsou řízeny pomocí nejrůznějších mimo-buněčných a vnitro- buněčných signálů. Obecně je krvetvorba obratlovců velmi dobře konzervována. To však neplatí pro diferenciaci savčích a nesavčích erytrocytů a trombocytů. Během evoluce savců došlo k výrazným změnám během zrání těchto buněk. Savčí erytrocyty ztrácejí během diferenciace jádro a trombocyty vznikají odštěpováním z mnohojaderných megakaryocytů. Zdá se, že tyto změny přinesly celou řadu výhod, které primárně zvyšují biologickou fitness savčích buněk. Otázkou však zůstává evoluční původ těchto buněk, který jsme se rozhodli studovat na modelovém organizmu Dánia pruhovaného (zebřička). Nejprve však bylo nutné ustanovit podmínky kultivace rybích buněk ex vivo v tekutých a v polotuhých médiích. Připravili a charakterizovali jsme panel rybích cytokinů. Protože genom kostnatých ryb prošel během evoluce jednou duplikací navíc, mnoho genů nacházíme ve formě dvou paralogů. To se týká rovněž některých námi připravených cytokinů, např. Gcsf, Epo, Scf. Součástí této práce je charakterizace těchto paralogů. Naše výsledky ukazují, že rybí Gcsf je schopen kromě diferenciace myeloidních buněk se podílet také na sebeobnově a expanzi HSC....
|
host ::
RSS.