|
|
Intervence všeobecných sester při akutních stavech v otorinolaryngologii
LAIBRTOVÁ, Markéta
Tato diplomová práce se zabývá akutními stavy v otorinolaryngologii (ORL), a to především krvácením, dušností, a intervencemi všeobecných sester, které jsou u pacientů s těmito stavy prováděny na ORL standardním oddělení, ORL JIP a ARO. Teoretická část se věnuje popisu akutních stavů v oblasti ucha, nosu a krku obecně. Následně se zaměřuje na dušnost v ORL, jaké jsou její příčiny, příznaky, léčba a pokud je to nutné, jaké jsou možnosti zajištění dýchacích cest. Následně je v souvislosti s dušností popisována ošetřovatelská péče. Další kapitola se zaměřuje na akutní stav, jímž je krvácení. Je zde popisováno, z jakých oblastí může pacient krvácet, jaké jsou příčiny krvácení, jeho příznaky a léčba. Poslední kapitola se zaměřuje na popis poskytované ošetřovatelské péče u pacientů s krvácením. V empirické části byly stanoveny dva cíle: Zjistit, jaké intervence jsou prováděny u pacientů sakutními stavy votorinolaryngologii. Zmapovat, zda jsou sestry dostatečně připraveny poskytnout péči pacientům s akutním stavem v ORL. K dosažení výzkumných cílů bylo využito kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s 24 všeobecnými sestrami z ORL standardního oddělení, ORL JIP a ARO. Získané informace byly následně zpracovány otevřeným kódováním, metodou tužka-papír. Z výsledků vyplývá, že poskytované intervence jsou u jednotlivých akutních stavů podobné. Liší se pouze v některých intervencích. Při krvácení z dutiny nosní, ústní, ale i operační rány, jsou pacientům poskytovány velice podobné intervence. Důležité je informování lékaře o vzniku akutního stavu s následnou spoluprací a plněním jeho ordinací. Prováděné intervence jsou zaměřeny především na péči o krvácení, podávání léků či krevních derivátů a na monitoraci fyziologických funkcí. V případě vzniku akutní dušnosti je opět informován lékař a dále je postupováno dle jeho ordinací. Provedené intervence jsou zaměřené na monitoraci fyziologických funkcí, na podávání léků a v případě potřeby na zajištění dýchacích cest. V případě nutnosti zajištění dýchacích cest, jsou intervence zaměřeny na péči o pacienty s tracheostomií. Při zjišťování připravenosti sester bylo zjištěno, že sestry jsou dle svého názoru na akutní stavy v ORL připraveny.
|
|
| |
|
|
Znalosti z poskytování první pomoci u příslušníků Policie České republiky v Jihočeském kraji
HOMOLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma "Znalosti první pomoci u příslušníků Policie České republiky v Jihočeském kraji" se zaměřuje na první pomoc a na jednotlivé složky integrovaného záchranného systému. Na začátku teoretické části se zaměřím na historii první pomoci a na její současné postupy. Dále se zmíním o poskytování první pomoci u vybraných stavů, kde se zaměřím na situace, které nás mohou bezprostředně ohrozit na životě, kam jsem zařadila bezvědomí, dušení a krvácení. Na životě nás dále může ohrozit i poranění končetin, proto jsem si vybrala zlomeninu. V druhé části práce popisuji jednotlivé složky integrovaného záchranného systému, jejich účel a činnosti. Posledním bodem je vzdělávání policistů České republiky, které probíhá na středních školách zakončených maturitní zkouškou nebo na vyšších policejních školách. Dále je vzdělávání poskytováno pomocí kvalifikačních kurzů, seminářů a přednášek, které zajišťuje Ministerstvo vnitra. V rámci praktické části byly stanoveny dva cíle a tři výzkumné otázky, na které jsem si odpověděla vyhodnocením rozdaných dotazníků. Cílem práce bylo posoudit současný stav základních znalostí a dovedností Policie České republiky týkající se první pomoci, a zda na hloubku těchto znalostí má vliv věk či délka pracovní praxe respondentů. Dotazník byl zaměřen na základní znalosti týkající se první pomoci, které by měla mít každá ze složek IZS. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 50 respondentů z vybraných pracovišť Jihočeského kraje. Následné výsledky byly pro lepší přehled graficky znázorněny. Výzkumem bylo zjištěno, že až na pár výjimek je současný stav základních znalostí v problematice první pomoci na dobré úrovni, které by ale měly být v určitých oblastech prohloubeny.
|
|
|
Ošetřování těžce poraněného v obtížných podmínkách
ŠKVRNA, Karel
Téma této bakalářské práce je Ošetřování těžce poraněného v obtížných podmínkách. Teoretická část práce je zaměřena především na doporučené postupy Guidelines TECC (Tactical Emergency Casualty Care), což jsou původně armádní Guidelines, ale v této verzi upravené pro civilní prostředí. Prvním cílem práce bylo zmapovat, jak se nové postupy v poskytování přednemocniční neodkladné péče a změněné Guidelines uplatňují v praxi a jaké jsou pro to i materiální podmínky. Druhým cílem bylo vytvořit metodický pokyn, který by bylo možné uplatnit v praxi. Pro výzkumnou část byl použit kvalitativní výzkum ve formě řízených polostrukturovaných rozhovorů, doplněných o tři testové otázky. Rozhovorů bylo celkem dvanáct. Respondenty byli zdravotničtí záchranáři z Jihočeského a Plzeňského kraje. Z výsledků je patrné, že nové doporučené postupy - Guidelines 2015, přebírají některé postupy a pomůcky z vojenského prostředí. V praxi ale zatím tyto nové postupy a pomůcky nejsou příliš využívány. V rámci praktické části práce byl vytvořen metodický pokyn pro těžké popáleniny, který by bylo možné využít v praxi.
|
|
|
Znalosti učitelů a studentů základních a středních škol v poskytování první pomoci
KNOSOVÁ, Marie
Téma této bakalářské práce je Znalosti učitelů a studentů základních a středních škol v poskytování první pomoci. V teoretické části je popsána definice první pomoci a její rozdělení. Dále se kapitoly zaměřují na zákonné ukotvení první pomoci, organizaci Zdravotnické záchranné služby a dostupné pomůcky k poskytnutí první pomoci. Následuje popsání vybraných základních stavů a jejich první pomoc. Další dvě kapitoly se zabývají vzděláváním učitelů a studentů základních a středních škol v oblasti první pomoci. Poslední kapitola popisuje možnost spolupráce s Českým červeným křížem a Zdravotnickou záchrannou službou, kteří poskytují školení první pomoci pro školy i veřejnost. Praktická část probíhala pomocí kvalitativního výzkumu. Byly použity polostrukturované rozhovory s učiteli a žáky či studenty základních a středních škol v kraji Vysočina. Na základní škole byl rozhovor veden se žáky devátých tříd a jejich učiteli. Na střední škole byl rozhovor veden se studenty třetích ročníků a jejich učiteli. Rozhovory obsahovaly 22 otázek, které byly zaměřeny na znalosti první pomoci a také problematiku vzdělávání v první pomoci. Rozhovory jsou přepsané v praktické části a odpovědi jsou pro přehlednost zpracované v tabulkách. Z vypracovaného výzkumného šetření vyplývá, že znalosti učitelů a studentů základních a středních škol v oblasti první pomoci nejsou dostatečné a bylo by vhodné zařadit kurzy první pomoci do každého ročníku, a také kurzy pro učitele.
|
|
|
Život ohrožující krvácení v přednemocniční neodkladné péči
KLOUDA, Martin
Bakalářská práce na téma: "Život ohrožující krvácení v přednemocniční neodkladné péči" je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se z počátku věnuje krvi a krevnímu oběhu. Dále je uvedeno rozdělení krvácení podle typu, množství, příčiny a místa, kam krev vytéká. Následně je uvedeno, jak organismus fyziologicky zastavuje krvácení a patofyziologie velké krevní ztráty, kde je uveden hemoragický šok a syndrom multiorgánové disfunkce. Jako poslední je v teoretické části uvedena terapie život ohrožujícího krvácení z pohledu laických zachránců, zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči a následně v rámci neodkladné nemocniční péče. V praktické části byl stanoven cíl 1 - zmapovat úroveň teoretických znalostí zdravotnických záchranářů při léčbě život ohrožujícího krvácení v přednemocniční neodkladné péči. Na základě tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka 1 - jakým způsobem jsou zdravotničtí záchranáři obeznámeni s doporučenými postupy při léčbě život ohrožujícího krvácení v přednemocniční neodkladné péči? Součástí praktické části je 6 polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři vykonávajícími svou profesi na Zdravotnické záchranné službě v Českých Budějovicích, které obsahovaly 16 otázek rozdělených pro přehlednost získaných informací do 11 kategorií. Výsledek praktické části poukázal na nedostatečnou připravenost teoretických znalostí zdravotnických záchranářů a neznalost jejich kompetencí bez indikace lékaře, uvedených ve vyhlášce č. 55/2011 Sb., §17. Závěr práce obsahuje návrhy na zlepšení této skutečnosti.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.