Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přeštické kroniky ve vzájemné komparaci
DVOŘÁKOVÁ, Ivana
Cílem této práce bylo prostudovat městské, farní a školní kroniky města Přeštice, a to včetně jejich autorů. Práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole jsou stručně nastíněny dějiny města Přeštice. Důraz je kladen zejména na vývoj správy, farnosti a místních škol. Další kapitola pojednává o vývoji českého kronikářství. Jsou zde také popsány zákony, normy a nařízení, které formovaly organizaci kronikářství a obsahovou stránku kronik. Třetí kapitola se věnuje historii kronikářství v Přešticích. Představuje jednotlivé kroniky, jejich autory, a popisuje formu, kterou byly vedeny. Následuje jejich komparace s přihlédnutím k časovým obdobím mezi lety 1831-1840 a 1867-1993, kde je analyzováno jejich tematické protínání. Na závěr jsou shrnuta jednotlivá zjištění a nastíněn možný další směr bádání. K práci jsou navíc přiložena plná znění zákonů, norem a nařízení popsaných v druhé kapitole, tabulky s přehledem všech popsaných kronik a fotografie kronik a kronikářů.
Obraz byzantských vztahů s křižáky v Levantě v dílech Viléma z Tyru, Anny Komneny a Niketa Choniata
Poláček, Tomáš ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vztahů Komnenovské dynastie s Outremerem, tedy křižáky a křižáckými státy v oblasti Levanty z pohledu Byzantských historiků Anny Komneny a Niketa Choniata a latinského historika "západního" původu Viléma z Tyru. Práce je rozdělená do několika částí, v první části se zabývá vládami jednotlivých panovníků Komnenovské dynastie v daném období pro zasazení do historického kontextu doby, následuje kapitola o historiografických obrazech, která se týká děl jednotlivých autorů a nakonec práce analyzuje pohledy autorů na jednotlivé klíčové události vzájemných vztahů v rámci historiografických obrazů počínaje 1. křížovou výpravou a konče masakrem Latinů v Konstantinopoli a analyzuje pohledy na něj očima Niketa Choniata a Viléma z Tyru. Pokusí se zodpovědět na otázku, proč došlo k tak extrémnímu zhoršení vztahů i přes zjevně prolatinskou orientaci Komnenovských císařů. KLÍČOVÁ SLOVA křižáci; křižácké státy; Vilém z Tyru; Anna Komnena; Niketas Choniates; Byzanc; 1081-1183; kronikářství

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.