Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv predátora na ostražitost sýkor navštěvujících krmítko
Tichá, Irena ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V této práci jsem vyhodnocovala parametry ostražitosti dvou druhů sýkor ovlivněné přítomností predátora v zimním období. Při preferenčních krmítkových experimentech měly sýkory na výběr dvě krmítka, v jejichž blízkosti byla instalována atrapa predátora. Použila jsem atrapu krahujce, nekompletní a zakrytá torza krahujce a neškodného holuba. Je známo, že sýkory jsou schopny vyhodnotit nebezpečnost předložené atrapy, a dle posouzeného rizika se odváží k případné návštěvě jednoho z krmítek. Nasnadě tedy byla otázka, zda přítomné atrapy ovlivňují chování na krmítku a v případě že ano, jak ho ovlivňují. Zjistila jsem, že sýkory v přítomnosti nebezpečných atrap zvyšují svoji ostražitost. Sledované druhy se na krmítkách chovají rozdílně. Chování na krmítku ovlivňoval i celkový počet ptáků navštívivších krmítko a také atrapa umístěná na alternativním krmítku.
Vliv predátora na ostražitost sýkor navštěvujících krmítko
Tichá, Irena ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V této práci jsem vyhodnocovala parametry ostražitosti dvou druhů sýkor ovlivněné přítomností predátora v zimním období. Při preferenčních krmítkových experimentech měly sýkory na výběr dvě krmítka, v jejichž blízkosti byla instalována atrapa predátora. Použila jsem atrapu krahujce, nekompletní a zakrytá torza krahujce a neškodného holuba. Je známo, že sýkory jsou schopny vyhodnotit nebezpečnost předložené atrapy, a dle posouzeného rizika se odváží k případné návštěvě jednoho z krmítek. Nasnadě tedy byla otázka, zda přítomné atrapy ovlivňují chování na krmítku a v případě že ano, jak ho ovlivňují. Zjistila jsem, že sýkory v přítomnosti nebezpečných atrap zvyšují svoji ostražitost. Sledované druhy se na krmítkách chovají rozdílně. Chování na krmítku ovlivňoval i celkový počet ptáků navštívivších krmítko a také atrapa umístěná na alternativním krmítku.
Využití "Amodal completion" při rozpoznávání predátorů: vliv na riskování
Sedláčková, Kristýna ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Schopnost "amodal competion" umožňuje živočichům (ptákům, savcům, ale i rybám) vnímat částečně zakryté předměty jako celistvé. Většina prací věnovaných tomuto fenoménu probíhala v laboratorních podmínkách a byla založena na operantním podmiňování či filiálním imprintingu. Tato práce sledovala chování netrénovaných jedinců v jejich přirozeném prostředí. Pomocí preferenčních krmítkových experimentů byly testovány reakce tří druhů sýkor (sýkora koňadra, Parus major; sýkora modřinka, Cyanistes caeruleus; sýkora babka, Poecile palustris) na atrapy umístěné na pokusném a alternativním krmítku. Těmi byly kompletní atrapa krahujce a holuba a atrapa krahujce, jejíž dolní či horní polovina byla amputována či částečně zakryta vegetací (celkově 15 kombinací atrap). Sýkory rozpoznaly predátora ve všech nekompletních atrapách krahujce. Schopnost využití "amodal completion" při kategorizaci jednotlivých variant atrap krahujce doložily sýkora koňadra a sýkora modřinka, když atrapě s ukrytou dolní polovinou přisuzovaly vyšší míru nebezpečí než atrapě s amputovanou dolní polovinou. Sýkora koňadra pak znovu potvrdila využití této schopnosti, když atrapě s ukrytou dolní polovinou přisuzovala stejnou míru nebezpečí jako kompletní atrapě krahujce. V ostatních případech nebyl v reakci na zakryté a amputované varianty...
Role znaků a geonů v rozpoznávání predátorů netrénovanými ptáky: krmítkové experimenty
NOVÁKOVÁ, Nela
Mechanismy toho, jak ptáci rozpoznávají predátory, nejsou ještě dobře prozkoumány. Existují dvě hlavní hypotézy: recognition by components a particulate feature theory. Otestovali jsme tyto dvě hypotézy v dvoukrmítkovém pokusu v přírodních podmínkách na volně žijících netrénovaných ptácích. Hodnotili jsme reakce sýkory koňadry (Parus major), sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus),sýkory babky (Poecile palustris), sýkory lužní (Poecile montanus)a brhlíka lesního (Sitta europaea) na chiméru krahujce obecného (Accipiter nisus) ve spojení s kontrolou kompletního krahujce a holuba (Columba livia f. domestica). Naše výsledky ukázaly, že ptáci vnímají chiméru krahujce jako kompletního krahujce. Tudíž se naše výsledky přiklánějí spíše k particulate feature theory.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.