Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Šíření kontaminantů v krasovém prostředí a stopovací zkoušky v krasu u Turnova
Malechová, Kateřina ; Slavík, Martin (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Krasové oblasti představují důležitý zdroj pitné vody, jsou však výrazně ohroženy kontaminací. Teoretická část práce se zaměřuje na jednotlivé druhy kontaminace, jejich zdroje a způsoby šíření v krasových oblastech. Kvůli vysoké rychlosti proudění vody v krasových oblastech dochází k rychlému transportu většiny kontaminantů a k rozšíření na velké vzdálenosti. Proto je nezbytné se aktivně věnovat problematice kontaminace krasového prostředí a cílit převážně na prevenci kontaminace a studium proudění vody. V praktické části byla provedena kvantitativní stopovací zkouška v krasové oblasti u Turnova s použitím NaCl jako stopovací látky. Měření potvrdilo vysokou rychlost proudění vody v řádu jednotek kilometrů za den a převahu advekce jakožto hlavního transportního procesu. Takové výsledky odpovídají předešlým výzkumům. Též bylo znovu potvrzeno spojení ponoru Šálení smyslů a pramenů Slapy a Bezednice, jejichž celková návratnost se pohybuje okolo 50 %. Z toho vyplývá, že voda ze Šálení smyslů proudí s největší pravděpodobností i do dalších, dosud neznámých míst. Nebyla prokázána komunikace s jeskyní Bartošova pec ani s prameny sloužícími pro odběr vody místního pivovaru, zůstává tedy otázkou, kam konkrétně proudí veškerá voda z ponoru Šálení smyslů. Klíčová slova: kras, krasové kanály, kontaminace,...
Vznik krasových kanálů a jeskyní v jizerském souvrství na Turnovsku
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je rozlišit mechanismy vytvářející otevřené kanály a jeskyně v jizerském souvrství u Turnova, zejména zjistit, zda klíčovou roli hraje rozpouštění, či zda se jedná o erozi slabě cementovaného pískovce nebo slínovce bez účasti rozpouštění. Důležitou částí práce je vysvětlení pojmu sebeorganizace proudění a pórozity. Pomocí zrychlené simulace rozpouštění vzorků hornin v kyselém prostředí, snímků z mikrosondy a použití DR (odporu při vrtání) jsem prokázal, že horniny jizerského souvrství v okolí Turnova jsou tvořeny karbonáty se zrny křemene. Tyto karbonáty se rozpouštějí a umožňují vznik krasových jevů. Pevnost horniny vylučuje přímé rozplavování, které se uplatňuje u vzniku jevů v lomu Střeleč. Z dvaceti zpracovaných vzorků vyplývá, že k rozpouštění hornin dochází v nejbližším okolí jeskyně Bartošova pec, v okolí ponoru poloslepého údolíčka v Podhorčí, pod Drábovnou, na lokalitách "Šetřilovsko" i "U Kačeny" a také v okolí jeskyně Semikraska. V lokalitách z Pojizeří, "Sudoměř - rybník" a "Sudoměř - Skalský potok", naopak k rozpouštění hornin nedochází, stejně jako ani v křemenných pískovcích teplického souvrství nad obcí Podhorčí a v okolí hradu Valdštejn
Vznik krasových kanálů a jeskyní v jizerském souvrství na Turnovsku
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je rozlišit mechanismy vytvářející otevřené kanály a jeskyně v jizerském souvrství u Turnova, zejména zjistit, zda klíčovou roli hraje rozpouštění, či zda se jedná o erozi slabě cementovaného pískovce nebo slínovce bez účasti rozpouštění. Důležitou částí práce je vysvětlení pojmu sebeorganizace proudění a pórozity. Pomocí zrychlené simulace rozpouštění vzorků hornin v kyselém prostředí, snímků z mikrosondy a použití DR (odporu při vrtání) jsem prokázal, že horniny jizerského souvrství v okolí Turnova jsou tvořeny karbonáty se zrny křemene. Tyto karbonáty se rozpouštějí a umožňují vznik krasových jevů. Pevnost horniny vylučuje přímé rozplavování, které se uplatňuje u vzniku jevů v lomu Střeleč. Z dvaceti zpracovaných vzorků vyplývá, že k rozpouštění hornin dochází v nejbližším okolí jeskyně Bartošova pec, v okolí ponoru poloslepého údolíčka v Podhorčí, pod Drábovnou, na lokalitách "Šetřilovsko" i "U Kačeny" a také v okolí jeskyně Semikraska. V lokalitách z Pojizeří, "Sudoměř - rybník" a "Sudoměř - Skalský potok", naopak k rozpouštění hornin nedochází, stejně jako ani v křemenných pískovcích teplického souvrství nad obcí Podhorčí a v okolí hradu Valdštejn

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.