|
|
Comparative development & evolution of adenohypophysis in basal fishes
Brezarová, Dominika ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
fýza je hlavní endokrinní žlázou v hlavě obratlovců s mnoho důležitými funkcemi jako jsou produkce hormonů a kontrola sekrece u ostatních žláz a se spoustou kontroverzností oblasti jejího vývoje a původu. Adenohypofýza (ADH), jež je přední částí hypofýzy, vzniká rostrálně položené plakody, která následně migruje k neurohypofýzou, již je evaginací ventrálního hypothalamu. Díky jejímu původu ektodermální plakody je ADH často brána jako součást obratlovčí nové hlavy. Nedávno se ale ukázalo, že u teleos ních ryb je zde příspěvek endodermu do jejího vývoj, což potvrzuje tvrzení o původů této žlázy už u před obratlovců z prastaré faryngální struktury. této práci ván vývoj ADH u tří druhů bazálních ryb (bichirů, jeseterů a kostlínů) pravděpodobně představující vývojové paterny kraniogeneze u raných obratlovců. U všech tří ryb je jak raný vývoj, tak pozdější migrace ADH úzce spjata s faryngální doménou v rostrální části hlavy. U jeseteřích embryí ADH migruje mezi mozkem a touto faryngální doménou které dále separuje ADH a formující se ústa. U bichirů se ADH později otevírá směrem do úst a kostlín má faryngální žlázu která má sekreční funkci směrem do úst, jež může př pozůstatek proto hypofýzy. Tato práce podporuje evoluční scénář, že obratlovčí ADH vznikla modifikacemi starobylé faryngální žlázy možnou exokrinní...
|
|
|
Variabilita a vývojové změny obličeje člověka ve věku 3-15 let: longitudinální a transverzální přístup
Moštková, Miroslava ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
- 1 - Abstrakt Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení věkových rozdílů v morfologii obličeje jedinců od 3 do 15 let na základě využití 3D faciálních modelů a transverzálního přístupu. Z důvodu nesprávného využití transverzálních dat k hodnocení růstu se druhá část diplomové práce zabývala porovnáním transverzálního a longitudinálního přístupu výzkumu. Longitudinální sledování vývojových změn obličeje lze považovat za reálný růst. Transverzální databáze obsahovala 397 3D faciálních modelů chlapců a 442 3D faciálních modelů dívek. Došlo k využití tří dříve publikovaných longitudinálních databází, které byly rozděleny do následujících věkových intervalů: 3 - 6 let (12 chlapců, 14 dívek), 6 - 12 let (15 chlapců, 18 dívek), 12 - 15 let (23 chlapců, 22 dívek). K analýze 3D faciálních modelů byly použity metody geometrické morfometrie (Coherent point drift - Dense correspondance analýza, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). K vizualizaci výsledků bylo využito superprojekčních barevných map, map signifikancí a jejich proložení. Při využití ročních po sobě jdoucích věkových intervalů u transverzálního souboru nebylo možné sledovat návaznost rozdílů v morfologii obličeje mezi věkovými kategoriemi, které lze sledovat u reálného růstu. Díky využití širších intervalů došlo ke zvýšení vizuální podobnosti...
|
|
|
Variabilita a vývojové změny obličeje člověka ve věku 3-15 let: longitudinální a transverzální přístup
Moštková, Miroslava ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
- 1 - Abstrakt Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení věkových rozdílů v morfologii obličeje jedinců od 3 do 15 let na základě využití 3D faciálních modelů a transverzálního přístupu. Z důvodu nesprávného využití transverzálních dat k hodnocení růstu se druhá část diplomové práce zabývala porovnáním transverzálního a longitudinálního přístupu výzkumu. Longitudinální sledování vývojových změn obličeje lze považovat za reálný růst. Transverzální databáze obsahovala 397 3D faciálních modelů chlapců a 442 3D faciálních modelů dívek. Došlo k využití tří dříve publikovaných longitudinálních databází, které byly rozděleny do následujících věkových intervalů: 3 - 6 let (12 chlapců, 14 dívek), 6 - 12 let (15 chlapců, 18 dívek), 12 - 15 let (23 chlapců, 22 dívek). K analýze 3D faciálních modelů byly použity metody geometrické morfometrie (Coherent point drift - Dense correspondance analýza, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). K vizualizaci výsledků bylo využito superprojekčních barevných map, map signifikancí a jejich proložení. Při využití ročních po sobě jdoucích věkových intervalů u transverzálního souboru nebylo možné sledovat návaznost rozdílů v morfologii obličeje mezi věkovými kategoriemi, které lze sledovat u reálného růstu. Díky využití širších intervalů došlo ke zvýšení vizuální podobnosti...
|
host ::
RSS.