Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Češi a Slováci v zemi helvetského kříže: československé krajanské spolky ve Švýcarsku ve druhé polovině 20. století
Dörner, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a činností krajanských organizací Čechů a Slováků ve Švýcarsku v průběhu 20. století sdružených ve Svazu československých spolků ve Švýcarsku. První spolky, které neměly dlouhého trvání, byly zakládány v 60. letech 19. století. Vznik stabilnějších organizací datujeme až s počátkem 20. století, kdy vznikly spolky Českoslovanská Beseda Slovan v Ženevě a Českoslovanská Beseda Svatopluk Čech v Curychu. Největší rozvoj těchto organizací nastal až po příchodu velké emigrační vlny vyvolané vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Právě toto období mezi roky 1968-1990 je hlavním předmětem zkoumání. Práce je členěna do čtyř kapitol. První z nich vytyčuje základní pojmy a zasazuje existenci krajanských organizací ve Švýcarsku do širšího kontextu. Zabývá se přitom nejpodstatnějšími emigračními vlnami z území našeho státu s důrazem na emigranty, kteří zamířili do Švýcarska. Druhá část práce se již zaobírá samotným vývojem krajanského hnutí ve Švýcarsku před přelomovým rokem 1968. Kapitola je přitom dále členěna na části podle zásadních mezníků vývoje krajanských organizací, tj. konstituování prvních spolků, vzniku Ústředního svazu českých spolků ve Švýcarsku, angažmá krajanů a jejich organizací v prvním a druhém zahraničním odboji, situace po únorovém převratu a...
Spolek akademiků Úhlava
TURKOVÁ NOVÁKOVÁ, Šárka
Diplomová práce Spolek akademiků Úhlava představuje na základě bádání v dochovaném fondu "Úhlava 1883-1933". Spolek Úhlava svou činnost soustředil na celé okolí Klatov. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola nastiňuje dobový kontext a situaci ve městě Klatovy, ve které byl spolek založen. Druhá a třetí kapitola se věnuje spolčování v širším kontextu, spolčování na Klatovsku a knihovnictví na Klatovsku. Stěžejní kapitola o spolku samotném obsahuje historii spolku, organizaci spolku, členstvo a knihovny založené spolkem. Poslední kapitola se zabývá hospodařením spolku, které bylo podstatnou záležitostí pro fungování celého spolku. Diplomová práce je doplněna mapkou se založenými knihovnami spolku.
Češi a Slováci v zemi helvetského kříže: československé krajanské spolky ve Švýcarsku ve druhé polovině 20. století
Dörner, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a činností krajanských organizací Čechů a Slováků ve Švýcarsku v průběhu 20. století sdružených ve Svazu československých spolků ve Švýcarsku. První spolky, které neměly dlouhého trvání, byly zakládány v 60. letech 19. století. Vznik stabilnějších organizací datujeme až s počátkem 20. století, kdy vznikly spolky Českoslovanská Beseda Slovan v Ženevě a Českoslovanská Beseda Svatopluk Čech v Curychu. Největší rozvoj těchto organizací nastal až po příchodu velké emigrační vlny vyvolané vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Právě toto období mezi roky 1968-1990 je hlavním předmětem zkoumání. Práce je členěna do čtyř kapitol. První z nich vytyčuje základní pojmy a zasazuje existenci krajanských organizací ve Švýcarsku do širšího kontextu. Zabývá se přitom nejpodstatnějšími emigračními vlnami z území našeho státu s důrazem na emigranty, kteří zamířili do Švýcarska. Druhá část práce se již zaobírá samotným vývojem krajanského hnutí ve Švýcarsku před přelomovým rokem 1968. Kapitola je přitom dále členěna na části podle zásadních mezníků vývoje krajanských organizací, tj. konstituování prvních spolků, vzniku Ústředního svazu českých spolků ve Švýcarsku, angažmá krajanů a jejich organizací v prvním a druhém zahraničním odboji, situace po únorovém převratu a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.