|
|
Kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem
Vaníček, Michal ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Žižka, Jan (oponent)
4 Abstrakt Kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem náleží k nejvýznamnějším, ale zároveň i k nejpozoruhodnějším středověkým sakrálním památkám v Čechách. Výjimečný je především typ kostela, tedy patrová románská kaple, která nemá ve své formě na našem území jiného zastoupení. Neméně významná je pak mimořádně kvalitní sochařská výzdoba portálu kostela, která úrovní svého provedení dosahuje evropského měřítka a která je navíc zasazena do původně otevřené románské předsíně, která na našem území rovněž nemá obdobu. Od doby prvního odborného bádání Jana Erazima Wocela před více jak sto sedmdesáti lety byla sepsána řada studií a článků, které každá následující generace historiků a historiků umění obohatila řadou hypotéz a tezí o vzniku kostela a jeho uměleckého programu. Řada nepřesností a domněnek se povedla vyvrátit systematickým zpracováním písemných a stavebně historických pramenů, které se podařilo získat při opravě kostela v prvním desetiletí tohoto století. Přesto zde stále zůstává řada nadále otevřených otázek, na které nejsme schopni odpovědět. Románský kostel v Záboří nad Labem byl postaven pravděpodobně okolo roku 1142, tedy roku, ve kterém byl založen nedaleký sedlecký klášter. Za iniciátora stavby je tradičně považován velmož Miroslav z Cimburka, zakladatel právě blízkého kláštera v Sedlci. První...
|
|
|
Latinské nápisy města Českých Budějovic
FROJDOVÁ, Marie
Práce se zaměřuje na rozbor latinských nápisů na katastrálním území Českých Budějovic. Latinské nápisy v Českých Budějovicích pochází převážně ze 17. a 18. století a jsou spojené se sakrálními předměty, budovami a sochami. Nápisy v nebo na budovách často obsahují chronogram, ze kterého zjistíme rok výstavby nebo přestavby (např. na kostele svaté Anny je letopočet přestavby kláštera, na radnici, na vinotéce, kostele sv. Mikuláše). Chronogram najdeme i na náhrobcích, kde z textu zjistíme rok úmrtí nebo zhotovení náhrobku pro zemřelého (kostel Obětování Panny Marie). Velmi často se s chronogramem potkáváme u nápisů pod sochami od Josefa Dietricha. U Mariánského sousoší byl zjištěn rozdíl v textu, který byl navrhnutý městskou radou (1715 podpis smlouvy) a skutečným textem (1716 zhotovení sousoší). Při tvorbě chronogramu se mění text a při překladu je nutno domýšlet, co je správné. Zvláštní jsou nápisy psané v beuronském slohu (kostel Panny Marie Růžencové, Kostel Jana Nepomuckého a kostel Božského srdce Páně). Nápisy obsahují texty z bible, také z Vulgaty, zkratky, znaky, a proto se obtížně překládají. Nejčastěji jsou citovány kapitoly z knihy Sírachovec, která obsahuje poučná moudra. Latinské nápisy také oslavují dárce (Kalvárie Terezie Aichlerová), panovníky (radnice Karel VI) nebo původce díla (Kostel Panny Marie Růžencové Klement Petr). Nápisy ze současnosti se váží k budovám, na kterých jsou napsány (archiv písmo, univerzita vzdělání).
|
host ::
RSS.