|
|
A case study comparing discursive strategies employed by a child at both pre and early school years as they seek to make sense of the world that surrounds them
ŠIMKOVÁ, Marie
Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat narativní interakci mezi dítětem (Natálkou) a dospělou osobou s ohledem na diskurzivní strategie v kontextu představivosti a kreativity. Ve své práci jsem použila metodu konverzační analýzy, kterou jsem následně aplikovala na transkripční přepisy audio nahrávek, jež byly pořízeny během dvou časových obdobích: v roce 2018 a na přelomu roku 2020 při interakci mezi Natálkou a mnou. Analýza dat odhalila, že v repertoáru dítěte byly přítomny následující praktiky: (1) spojování dvou či více epizod ve vyprávění, (2) kladení otázek, (3) oddělování jednotlivých témat a (4) použití dalších diskurzivních elementů, konkrétně humoru, zveličování či nadsázky a vyjednávacích taktik. První část práce se podrobně věnuje diskurzivním praktikám a vysvětluje rozdíly mezi představivostí a kreativitou. Tato případová studie následně mapuje jakým způsobem se v průběhu dvou let vyvinulo použití zkoumaných strategií a charakterizuje, jak tyto změny reflektují kognitivní vývoj dítěte.
|
|
|
UNDERSTANDING THE CHARACTER OF SHERLOCK HOLMES AS IT EMERGES THROUGH HIS COMMUNICATIVE INTERACTIONS IN THE BRITISH TV SERIES SHERLOCK BBC (2010)
ČEŠKOVÁ, Karolína
Tato práce si klade za cíl uvést postavu Sherlocka Holmese skrze jeho verbální interakci v britském televizním seriálu Sherlock BBC (2010). Zaměřuje se na mluvenou interakci jako na jeden z hlavních prostředků utváření charakterového pojetí postav, jehož zkoumání poskytuje náhled na postavu Sherlocka Holmese a její vývoj v televizním žánru. Protože práce analyzuje verbální interakci fiktivní postavy, je uveden fenomén fiktivní konverzace. Tyto teoretické předpoklady jsou pak spolu s postupy konverzační analýzy využity pro zkoumání charakteristických znaků a porozumění postavy Sherlocka Holmese ve vybraných epizodách televizního seriálu Sherlock BBC (2010). Při vyhodnocování verbálních interakcí jsem identifikovala a vymezila klasické rysy salientních neřestí postavy Sherlocka Holmese, určených komparativní analýzou původní prózy a rané televizní adaptace, kterou doplňuji nově vypozorovanými tendencemi moderního zpracování, ve kterém se postava Sherlocka Holmese ocitá v centru Londýna 21. století. Analýzou daných episod seriálu byly zjištěny tři klíčové aspekty utvářející fiktivní postavu Sherlocka Holmese, které vycházely z původních Doyleových příběhů.
|
|
|
Function of Pragmatic Markers in Political Interviews Based on Pragmatic and Sociolinguistic Research
MÁLKOVÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřena na frekvenci výskytu a komunikativní funkci pragmatických markerů v žánru politického interview jako prostředku posílení interakce mezi moderátorem a osobou, která je dotazována. Anylýze jsou podrobena tři politická interview, jejichž zdrojem je internet. Práce je založena na pragmatickém a sociolingvistickém výzkumu. V první kapitole je představena terminologie, která je nutná pro pochopení celé studie. Dále se práce zabývá jednotlivými interview a jejich mluvčími. Pozornost je zaměřena na původ mluvčích a jejich život, který může ovlivnit výskyt, frekvenci a funkci markerů. Práce sleduje různé interpretace termínu {\clqq}pragmatický marker``. Následuje rozbor jednotlivých markerů z kvantitativního a kvalitativního hlediska. Výskyt, frekvence a funkce pragmatických markerů v tomto žánru je shrnuta v závěru práce.
|
|
|
Střídání replik v institucionálním prostředí
Vaníčková, Klára ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Mrázková, Kamila (oponent)
(česky) Práce se zabývá zaváděním nového tématu do rozhovoru při pracovních schůzkách Studentské rady Studentského fondu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (SR). Konverzační analýza a jako pomocná metoda nemotivovaný výzkum byly využity k rozebrání 19 příkladů z prostředí SR a ověřily tak předpoklad - mluvčí se během zasedání chovají podle pravidel vytyčených v oficiálních dokumentech organizace. V rozhovoru postupují systematicky, nová témata zavádí předsedající schůze, který uděluje slovo ostatním zasedajícím. Zavádění mimořádných témat je podmíněno situačně: Pokud nastane výrazný situační jev, stává se dominantním v rozhovoru, ale po jeho vyřešení se mluvčí vracejí zpět na základě znovuzavedení původního tématu předsedajícím.
|
|
|
Interkulturní masmediální komunikace a hledání dokonalého jazyka
Tesařová, Kristýna ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
(abstrakt) Cílem této diplomové práce je kvalitativní analýza výseku mediální dialogické sítě utvořené okolo chemického útoku, který se odehrál 21. srpna 2013 v Sýrii. Přestože hlavní sociální aktéři následného mezinárodního konfliktu, představitelé Spojených států amerických a Sýrie, prezident Obama, ministr zahraničí Kerry a prezident Asad na druhé straně, se nikdy tváří v tvář nesetkali, masová média jejich reakce usouvztažnila v koherentní dialog mezi západní a východní civilizací a oni to přijali jako součást mezikulturního vyjednávání významů a interpretací reality v rámci globálního masmediálního diskurzu. Metodologické aparáty konverzační analýzy a členské kategorizační analýzy poskytují nástroj k sledování sekvenčních a kategorizačních aspektů dynamického intertextuálního procesu specifikace a respecifikace klíčových kulturních a politických hodnot přímo v kontextu. Díky pojmu strukturované bezprostřednost bylo možné v analýze zohlednit také sekvenční uspořádání antecedentů události v historickém kontinuu. Analýza je založena na tradici etnometodologického výzkumu sociální interakce v masových médiích a inspirována články J. Nekvapila a I. Leudara, které se věnovaly analýze interkulturního dialogu bývalého amerického prezidenta Bushe a vůdce teroristické organizace Al-Káida (a dalších...
|
|
|
Krajní formulace ve výzkumném interview
Zaepernicková, Eliška ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Havlík, Martin (oponent)
Předkládaná práce na základě více než 10 výzkumných interview analyzuje formu a důležitost krajních formulací. Krajní formulace, tj. formulace obsahující výrazy jako "nic", "všechno" nebo "nikdo", které prezentují určitý jev nebo okolnost z hlediska jejich minimálních a maximálních vlastností, mohou představovat komplikaci při analýze výzkumných rozhovorů. Tato práce rozšiřuje existující definici krajních formulací o nové poznatky, např. o bipolaritu krajních formulací. Vedle toho je také blíže analyzována forma krajních formulací, a to za pomoci etnometodologické konverzační analýzy, analýzy diskurzu, teorie konverzačních maxim a konceptu hedges. Tyto se v analyzovaných datech často spoluvyskytují s různými klasifikátory, které buďto umírňují (usměrňovače) nebo zesilují (intenzifikátory) jejich extrémní platnost. Zároveň také předkládaná práce rozšiřuje výzkum krajních formulací o interdisciplinární přístup, který využívá poznatků z psychologie a rétoriky. Realizovaný výzkum je navíc doplněn i o akustickou analýzu sémanticky extrémních formulací, jejíž výsledky ukazují, že krajní formulace bývají často zvukově zdůrazňovány. Klíčová slova: krajní formulace, konverzační analýza, analýza diskurzu, interview, čeština
|
|
|
Komplimenty v soukromé neformální komunikaci
Dvořáková, Klára ; Filippová, Eva (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná diplomová práce je věnována analýze komunikačních funkcí a verbálních i neverbálních prostředků komplimentů v češtině, které zaznívají v soukromé neformální komunikaci. Jako materiál pro analýzu posloužily audiovizuální a zvukové záznamy komunikace mezi rodinnými příslušníky a přáteli. Pro identifikaci komunikačních funkcí komplimentů byla zvolena metoda konverzační analýzy. Na základě umístění komplimentů v globální organizaci rozhovoru, akcí, které komplimenty plní nebo doprovázejí, a jazykových charakteristik komplimentů byla vytvořena jejich funkční klasifikace. Další část práce je věnována analýze verbálních a neverbálních prostředků užívaných při skládání komplimentů. Identifikujeme struktury a lexikální jednotky užívané při produkci komplimentů a také nejvýraznější neverbální prostředky. Pro účely komplexního popisu komplimentových sekvencí jsou analyzovány také reakce na komplimenty.
|
|
|
TEORETICKÉ A METODOLOGICKÉ PROBLÉMY SOCIOLINGVISTICKÉ ANALÝZY KONVERZAČNÍCH MARKERŮ: BOLUDO V ARGENTINSKÉ ŠPANĚLŠTINĚ
ŠMÍDOVÁ, Markéta
Předmětem práce je identifikovat a popsat teoretické a metodologické problémy související se studiem konverzačních ukazatelů (markerů) i se sběrem autentických dat pro jejich analýzu a ilustrovat celý výzkumný proces na příkladu typického argentinského konverzačního markeru boludo. Teoretické východisko lokalizujeme na průsečíku paradigmat konverzační analýzy, analýzy diskurzu a sociolingvistiky a na omniprezentním podkladu pragmatiky a snažíme se vyhodnotit přínos tohoto interdisciplinárního přístupu pro studium konverzačních markerů. Po metodologické stránce si práce klade za cíl ukázat, jaká úskalí přináší sociolingvistický výzkum konverzačních markerů jako ustálených jednotek charakteristických pro spontánní, tedy externě nijak nemanipulovanou konverzaci, ve srovnání s variačním výzkumem jednotek ostatních rovin. Objasňujeme též to, proč je při studiu sociálně indexovaných interakčních ukazatelů žádoucí, aby jejich povaha byla vyhodnocena nejen z kvalitativního a funkčního hlediska, ale také kvantitativně s ohledem na vybrané sociální proměnné, jež se zdají být pro rekurentní užití daného markeru relevantní. Vyústěním rozvahy nad metodologickými problémy je pokus o návrh modelu výzkumného přístupu, který je následován v praxi. Jádro výzkumu tvoří analýza argentinského markeru boludo, jenž je nahlížen z pragmatické, funkčně-poziční, interakčně-sociolingvistické a variačně-sociolingvistické perspektivy. Posléze je porovnán s dalším argentinským konverzačním ukazatelem che, neboť je některými autory diskutována jejich vzájemná zastupitelnost. Analýza autentických konverzačních dat získaných in situ je na závěr doplněna o introspekci rodilých mluvčích.
|
|
|
How children tell stories - the process of storytelling
ŠIMKOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat strukturu a vývoj vypravování. Nedílnou součástí vypravování je také kreativita a představivost, protože hrají důležitou při rozvoji každého příběhu. Kreativita se projevuje tvorbou nových slov, které se v českém jazyce nevyskytují, zatímco představivost dovoluje Natálce zahrnout do děje takzvané tmavé motivy jako je například rozdrcení krys. Ve své práci jsem použila metodu konverzační analýzy, kterou jsem následně aplikovala na transkripční přepisy audio nahrávek, jež byly pořízeny při interakci mezi mnou a Natálkou.
|
|
|
COMMUNICATION OF CHILDREN AT PLAY: ANALYSIS OF AUTHENTIC DATA RECORDED IN THREE IRISH FAMILIES
BOLINOVÁ, Tereza
Předmětem bakalářské práce je komunikace tří pětiletých dětí při hře. Zvuková data pro analýzu byla pořízena u tří příbuzných rodin, poté byla přepsána do písemné podoby a analyzována. První část práce představuje téma a mluvčí, následuje přiblížení postupu práce s daty. Pro výzkum jsou využity postupy konverzační analýzy, díky níž lze do hloubky zkoumat řeč a komunikaci. Třetí část obsahuje samotnou analýzu řeči a interakce dětí. V závěru jsou shrnuty výsledky pozorování, a srovnání postupů jejich komunikace. Cílem práce je zmapovat časté jevy v komunikaci dětí, a nastínit způsob jejich myšlení. Tyto výsledky by mohly napomoci při jednání s dětmi a podpořit vzájemné pochopení a zaujetí vhodných postupů v komunikaci.
|
host ::
RSS.