Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Structuralism for the 21st Century
Nohejl, Jakub ; Jakšík, Petr (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
The thesis analyses the ideas of Dutch structuralism in the 1960s and 1970s, and the reasons for its early end. Through an analysis of its historical development, it discovers the background of its origin in the humanities and its later application in the architectural environment. By evaluating the current social situation and showing projects that build on the original ideas of structuralism, the thesis finds arguments supporting the possibilities of its further use. The final proposal reflects the desire to create an open architectural system that can react to the constantly changing needs of users, while supporting the dialogue of individuals in creating one undefined whole. The image of the final architectural work allows more freedom for users and their influence on the final form of the environment. Unlike conventional architecture, there are no attempts at unification or iconicity, but rather the promotion of diversity, including contradictions and conflicts that create a multitude of unique and not pre-defined situations.
The Paradoxical Worlds of F. Scott Fitzgerald
ŠANDEROVÁ, Milada
Cílem této diplomové práce je analyzova svět románů F. Scott Fitzgeralda This Side of Paradise, Tender is the Night a nedokončeného románu The Last Tycoon jako svět založený na systému zásadních kontradikcí a binárních opozic. Tento fakt v textech působí značná napětí, ale na druhé straně dokazuje jejich komplexnost. Předmětem interpretace je fungování společnosti jako celku, ale i analýza postav a jejich vzájemné vztahy, stejně jako konkrétní vlastnosti, často vystavěné na opozicích.
Teorie krajního voluntarismu se zřetelem na pozdější autory
LASTOMIRSKÁ, Jana
Práce se zabývá krajním voluntarismem a jeho vlivem na pozdější autory. Nejdříve je v práci vysvětlena Schopenhauerova koncepce metafyzické vůle. Zde je vůle nahlédnuta především jako forma objektivace, přičemž nejbližší objektivací se zde podává tělo, chápané jako objekt. V další části práce je tato vůle sledována ve filosofii Ladislava Klímy a jeho myšlence egodeismu. U Klímy však metafyzická vůle ztrácí svojí transcendující schopnost a je nahlédnuta z čistě subjektivního hlediska. V poslední části práce je zmíněn Friedrich Nietzsche, jehož teorie vůle k moci a smrti Boha, mohla být inspirací pro Klímovu myšlenku egodeismu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.