|
|
Vývojová křivka kondicionality politiky rozšiřování EU - role principu "dobrého sousedství" v případě hraničních sporů
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
DP JANA LIPSKÁ Abstrakt Diplomová práce zkoumá politiku dobrého sousedství (princip good neighborhood) jako jednu z podmínek pro vstup (balkánských) zemí do EU. Jelikož se jedná o neukotvený koncept, měla by se práce věnovat jeho vývoji a možnosti vymáhání coby kondicionality. Právě jeho vymahatelnosti alespoň částečně dosáhla EU po rozšíření o Chorvatsko v roce 2013, respektive úpravou kondicionality v roce 2018, kdy se stalo podmínkou přijetí nového státu vyřešení jeho bilaterálních sporů. Práce objasňuje tuto změnu kondicionality a co k ní představitele EU vedlo. EU rovněž změnila svoji roli v těchto sporech. Z pozice aktivního mediátora se dostala do pasivní pozice, ze které především apeluje na zúčastněné strany sporu, aby jej řešily. EU tak dává najevo svoji roli coby normativní síly, k čemuž využívá právě kondicionalitu. Základním předpokladem je, že dříve se EU snažila více zasahovat a takové spory řešit, zároveň ale přijímala státy, které je vyřešené neměly. Z toho se Unie poučila a její politika se změnila v menší angažmá, ale větší důraz na vyřešení těchto sporů. Tato práce připomíná základní zlom, který k rozhodnutí unijních představitelů vedl, a tím byl vstup Chorvatska do EU i přes nevyřešený spor se sousedním Slovinskem. Práce vychází z předpokladu, že EU zjistila, že není efektivním...
|
|
|
Perspektiva členství Turecka v EU: Kondicionalita EU a její vliv na vnitropolitický vývoj v zemi
Urbaníková, Marcela
Turecko je součástí evropské integrace déle než půl století, během kterého se etablovalo do role silného ekonomického a strategického partnera dnešní EU. Cílem této práce je vyhodnotit, nakolik se ve sledovaném období (od roku 1999 do roku 2017) měnilo turecké vnitřní politické prostředí pod vlivem EU, jež v procesu přistoupení využívá svých mechanismů podmíněnosti. Zároveň je snahou zhodnotit, do jaké míry Turecko splňovalo, a v dnešní době splňuje, základní přístupová kritéria politické oblasti. Přibližování se k naplnění těchto podmínek, respektive jeho vzdalování, je mnohokrát zasazeno v kontextu jednotlivých událostí a to v období od získání kandidátského statusu až do současnosti. Značná pozornost je zaměřena právě na aktuální dění v zemi, jež silně otřásá vzájemným politickým dialogem. Teoretická část práce se věnuje politice rozšíření, podmínkám přístupu do EU se zaměřením na kodaňská kritéria politické oblasti i samotnému procesu přistoupení. Rovněž vymezuje termíny, které s politikou rozšíření úzce souvisí: europeizace a kondicionalita. Analytická část se zabývá vnitropolitickým vývojem a změnami v důsledku působení EU i naplňováním kodaňských kritérií. Závěrem je snahou zhodnotit fenomén tureckého procesu přistupování s důrazem na vnitropolitické změny způsobené vlivem EU a její transformační síly. Důraz je kladen také na vyhodnocení současné pozice Turecka v rámci přístupových rozhovorů s ohledem na aktuální dění. Zároveň jsou nastíněny možné alternativy budoucího směřování.
|
host ::
RSS.