Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Trypanosomes transmitted by mosquitoes: occurrence in hosts, transmission, and specificity
Kulich Fialová, Magdaléna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Bernotienė, Rasa (oponent) ; Modrý, David (oponent)
7 Abstrakt Trypanosomy (Trypanosoma, Kinetoplastea) jsou dixenní krevní prvoci, kteří střídají v životním cyklu obratlovce a krev sající bezobratlé. Infekce obratlovců mohou probíhat bez zřejmých zdravotních komplikací, ale mohou způsobovat i závažná onemocnění ohrožující jak lidi, tak zvířata. Pozornost výzkumu se proto většinou obrací právě směrem k druhům trypanosom způsobujících lidská onemocnění jako Chagasova choroba a spavá nemoc, či nagana a surra u dobytka, a také k jejich přenašečům, kterými jsou mouchy tse tse a ploštice. Méně známý je fakt, že trypanosomy jsou přenášeny i komáry, konkrétně trypanosomy ptačí a s velkou pravděpodobností i savčí ze skupiny T. theileri. Nicméně role komárů v životním cyklu trypanosom je jen nedostatečně prozkoumána, a proto se tato disertace věnuje tomuto tématu. V rámci experimentální práce jsme prokázali, že komáři rodu Culex jsou vnímavými hostiteli a pravděpodobnými přenašeči dvou druhů ptačích trypanosom: T. thomasbancrofti a T. tertium n. sp. Naopak pro T. theileri nejsou komáři rodu Culex vhodnými hostiteli, těmi se ukázali být komáři rodu Aedes a překvapivě i flebotomové rodu Phlebotomus. Všechny tři zkoumané trypanosomy se vyvíjely v zadní části střeva komárů a byly nalézány i v jejich prediuretické tekutině. Tato lokalizace trypanosom napovídá, že kromě...
Prevalence and risk factors of malaria among children under 5 years and the prevention and treatment regimens in the Kitase community of Ghana
Amponsah, Ebo Owusu
Práce zkoumá prevalenci a rizikové faktory malárie u dětí do pěti let a režimy prevence a léčby v komunitě Kitase v Ghaně. Hlavní cíle stude jsou řešeny pomocí nemocničního průřezového designu zahrnujícího sběr primárních dat od matek s dětmi mladšími pěti let v obci Kitase, která se nachází v Akuapim South Municipal Assembly v Ghaně. Pro analýzu je použit statistický software STATA verze 16. Pro určení vztahu mezi výskytem malárie a charakteristikami domácností a prostředí, byly v práci využity metody testu chí-kvadrátu a logistické regrese. Výsledky ukázaly, že prevalence malárie mezi dětmi do pěti let byla 19,62 % s celkovým počtem 46,15 % dětí do pěti let s alespoň jedním výskytem malárie za poslední tři měsíce. Také vlastnictví (LLIN) bylo 77,31 % a jeho využití mezi 58,46 % matek. Charakteristiky prostředí, jako jsou keře, skládky odpadů, přítomnost stojaté vody a oblast výchovy kolem domů však zvyšují pravděpodobnost nákazy malárií o AOR na 1,885, 2,455, 2,197 a 2,060 v tomto pořadí. Studie proto doporučuje, aby zdravotnické úřady v Ghaně zajistily dodržování dobré hygieny v osadách.
Trypanosomy skupiny T. theileri u kopytníků v České republice
Brotánková, Anna ; Brzoňová, Jana (vedoucí práce) ; Juránková, Jana (oponent)
Skupina Trypanosoma theileri jsou krevní paraziti kopytníků. Potvrzenými vektory těchto protistů jsou ovádi, v případě T. melophagium ovčí kloši, ale detekovány byly tyto trypanosomy taktéž u jeleních klošů, komárů a flebotomů. Na základě předchozích detekcí jsme se v této práci zaměřili na zjištění role komárů v přenosu T. theileri a na zjištění prevalence u komárů na vybraných lokalitách v České republice, kde dosahovala až 6,4 %. Kromě komárů byla prevalence studována i u jeleních (4,0 %) a ovčích klošů (16,7 %). Experimentální infekce měly za cíl ověřit potenciál komárů a flebotomů jako přenašečů T. theileri. Během experimentů bylo využito jednoho druhu flebotoma Phlebotomus perniciosus a tří druhů komárů Culex pipiens molestus, Culex pipiens quinquefasciatus a Aedes vexans, ale také izoláty T. theileri či T. melophagium s různým původem. V práci se během těchto experimentů projevila různorodost, jak mezi druhy komárů, tak mezi použitými izoláty. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u kombinace Aedes aegypti s izoláty z komárů, kde prevalence dosahovala až 90,8 %. S úspěšnými infekcemi komárů byly následně prováděny experimenty s prediurezí, kdy byla ve vylučované tekutině detekována infekční stádia trypanosom. Fylogenetická analýza získaných sekvencí T. theileri z terénních odchytů hmyzu či...
Trypanosomy skupiny T. theileri u kopytníků v České republice
Brotánková, Anna ; Brzoňová, Jana (vedoucí práce) ; Juránková, Jana (oponent)
Skupina Trypanosoma theileri jsou krevní paraziti kopytníků. Potvrzenými vektory těchto protistů jsou ovádi, v případě T. melophagium ovčí kloši, ale detekovány byly tyto trypanosomy taktéž u jeleních klošů, komárů a flebotomů. Na základě předchozích detekcí jsme se v této práci zaměřili na zjištění role komárů v přenosu T. theileri a na zjištění prevalence u komárů na vybraných lokalitách v České republice, kde dosahovala až 6,4 %. Kromě komárů byla prevalence studována i u jeleních (4,0 %) a ovčích klošů (16,7 %). Experimentální infekce měly za cíl ověřit potenciál komárů a flebotomů jako přenašečů T. theileri. Během experimentů bylo využito jednoho druhu flebotoma Phlebotomus perniciosus a tří druhů komárů Culex pipiens molestus, Culex pipiens quinquefasciatus a Aedes vexans, ale také izoláty T. theileri či T. melophagium s různým původem. V práci se během těchto experimentů projevila různorodost, jak mezi druhy komárů, tak mezi použitými izoláty. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u kombinace Aedes aegypti s izoláty z komárů, kde prevalence dosahovala až 90,8 %. S úspěšnými infekcemi komárů byly následně prováděny experimenty s prediurezí, kdy byla ve vylučované tekutině detekována infekční stádia trypanosom. Fylogenetická analýza získaných sekvencí T. theileri z terénních odchytů hmyzu či...
Indukce autogenie biologicky aktivními látkami u druhu \kur{Culex quinquefasciatus Say}
ŠEFČÍK, David
Hlavním cílem této studie bylo určit, které faktory by mohly indukovat autogenii a porovnat rozdíly mezi autogenními a anautogenními populacemi komárů. Veškeré pokusy probíhaly na druhu \kur{Culex quinquefasciatus Say}. Studované byly vlivy teploty a potravy na indukci autogenie. Autogenní samice obvykle nemusí přijímat krev během prvního ovariálního cyklu. Naše výsledky potvrdily, že autogenie může být indukována teplotou a potravou s rozdílnou nutriční hodnotou.
Komáři jako hostitelé a přenašeči prvoků se zaměřením na ptáky
Fialová, Magdaléna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Komáři patří k významným zástupcům hmyzu, kterým je věnována pozornost zejména z důvodu schopnosti přenosu patogenů (viry, bakterie, prvoci, červi) v mnoha případech způsobujících závažná onemocnění. Hostiteli těchto patogenů jsou nejrůznější živočichové včetně ptáků. V této práci jsem se zaměřila na prvoky přenášené komárem na ptáky, jimiž jsou Plasmodium a Trypanosoma. V případě trypanosom je komár jedním z více možných přenašečů a do dnešní doby jsou pojmenovány dvě trypanosomy, které na ptáky přenáší, konkrétně Trypanosoma culicavium a Trypanosoma thomasbancrofti. V případě rodu Plasmodium je komár jediným přenašečem a výčet druhů parazitů rodu Plasmodium, které na ptáky přenáší je mnohem bohatší. Klíčová slova: přenašeč, komár, hostitel, pták, Trypanosoma, Plasmodium, infekce
Sledování rozdílů mezi autogeními a anautogeními populacemi komára Culex pipiens quinquefasciatus Say
DIVOKÁ, Petra
Cílem předložené práce bylo přispět k objasnění rozdílů ve vývoji pohlavních orgánů u samic autogeních a anautogeních populací komára Culex pipiens quinquefasciatus Say. Současně se testoval účinek agonisty ekdysonu na vývoj a plodnost tohoto druhu. Získané výsledky ukázaly, že u anautogení populace je průběh vitellogeneze závislý na sání krve. U autogeních populací během prvního gonotrofického cyklu není nezbytné přijímat krev. Testovaná látka v subletálních dávkách indukovala vitellogenezi s následným vykladením autogení snůšky. Aplikace vyšších dávek naopak vykazovala účinky sterilizační. Získané výsledky signalizují vhodnost využití této látky k regulaci přemnožených komářích populací, zejména v oblastech výskytu jimi přenosných chorob.
Histologické a histochemické metody při studiu vývoje samčích pohlavních orgánů
VÁVROVÁ, Martina
Předložená práce se věnuje srovnávacímu studiu využitelnosti fixačních činidel a barvících metod pro studium histologie a histochemie samců komárů Culex pipiens s.l. Studie probíhala u samců druhu Culex pipiens quinquefasciatus Say, který je významným přenašečem filariozy. Histologické či histochemické studie struktury celých zadečků nebo vypreparovaných varlat se prováděly na materiálu fixovaném fixačními činidly {--} Carnoy a Boiun, modifikace Dubosque-Brasil. Fixovaná tkáň se zalévala do paraplastu nebo pryskyřice. Histologické řezy se dělaly pomocí automatického mikrotomu Leica a polotenké řezy pomocí ultramikrotomu Reichert. Řezové preparáty se barvily Mayerovým nebo Harrisovým hematoxylinem nebo barvící metodou dle Malloryho. Polotenké řezy z materiálů zalitých do pryskyřice se barvily toluidinovou modří. Fixační činidlo Bouin, modifikace Dubosque-Brasil se ukázalo jako vhodnější než Carnoy a to jak pro přípravu parafinových řezů tak i pro zhotovení polotenkých řezů z tkání zalitých do pryskyřice. Další výhodou této fixáže je, že fixovaná tkáň se v ní dá uchovávat neomezeně dlouhou dobu aniž by došlo k přefixování tkáně jako je tomu v případě fixáže Carnoy. Pro přehledné histologické preparáty je z použitých metod zřejmě nejvhodnější Malloryho barvení, poskytuje lepší orientaci v barvené tkáni díky celé škále barev - růžové až červené barvení buněčných jader, modré zbarvení vaziva a sekretů. V případě barvení samčích pohlavních orgánů se zdají být jednotlivá použitá barvení (Mallory, Harrisův a Mayerův hematoxylin) srovnatelná. Zalévání do pryskyřice ve spojení s barvením toluidinovou modří (též histochemický průkaz pro sacharidy) se ukázalo jako vhodné pro znázornění jemnějších struktur, v samčích pohlavních orgánech byly zřetelně odlišeny jednotlivé vývojové fáze samčích pohlavních buněk.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.