|
|
Příprava směsných koloidů huminových kyselin s biopolymery
Ondruch, Pavel ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnost využití nových aplikačně výhodných forem směsných koloidů chitosanu a huminových kyselin. V experimentální části byly na základě literární rešerše navrženy a optimalizovány vhodné postupy přípravy hydrogelových a xerogelových směsných forem těchto polymerních materiálů. Při jejich charakterizaci byla hlavní pozornost věnována stanovení obsahu vody a botnacích charakteristik a také jejich mechanickým vlastnostem. Vývoj materiálu byl směřován k průmyslovému nebo zemědělskému využití jeho sorpčních schopností, případně schopnosti imobilizace polutantů v zemědělství a ochraně životního prostředí. Další výhodu představuje možnost řízeného uvolňování HK, využitelná převážně v agrochemii.
|
|
|
Vliv krystaloidů a koloidů na krevní srážlivost s využitím metody rotační tromboelatometrie (ROTEM)
Binterová, Silvie ; Durila, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaněk, Tomáš (oponent) ; Bláha, Jan (oponent)
Souhrn Tekutinová terapie krystaloidními a koloidními roztoky patří k základní perioperační péči. K dispozici jsou různé druhy nebalancovaných a balancovaných roztoků. Avšak v současnosti je stále diskutované téma, jaký typ roztoků by měl být preferován s ohledem na jejich nežádoucí účinek na koagulaci. Cílem mé disertační práce bylo zhodnotit negativní vliv balancovaných krystaloidů a koloidů na krevní srážlivost pomocí rotační tromboelastometrie. V první části práce byl posouzen nežádoucí efekt balancovaného krystaloidu, hydroxyethyl škrobu a želatiny po navození diluce krve in vitro. Metodou rotační tromboelastometrie byly hodnoceny parametry testů EXTEM a FIBTEM. V druhé části práce byl hodnocen negativní vliv inufzních roztoků po navození diluce in vivo. Krevní vzorky byly získány od pacientů podstupujících artroskopii kolenního kloubu před a po podání 500 ml krystaloidu nebo hydroxyethyl škrobu nebo želatiny. Rotační trombolestometrií jsme provedli testy EXTEM a FIBTEM. Na základě výsledků provedených prací, hydroxyethyl škrob vykazuje největší koagulopatický efekt, mírněji působí želatina, nejmenší hemostatický vliv má krystaloid. Dle uvedených výsledků lze doporučit balancované krystaloidy jako nejvhodnější roztoky k perioperační tekutinové terapii pro jejich minimální hypokoagulační účinek.
|
|
|
Vliv krystaloidů a koloidů na krevní srážlivost s využitím metody rotační tromboelatometrie (ROTEM)
Binterová, Silvie ; Durila, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaněk, Tomáš (oponent) ; Bláha, Jan (oponent)
Souhrn Tekutinová terapie krystaloidními a koloidními roztoky patří k základní perioperační péči. K dispozici jsou různé druhy nebalancovaných a balancovaných roztoků. Avšak v současnosti je stále diskutované téma, jaký typ roztoků by měl být preferován s ohledem na jejich nežádoucí účinek na koagulaci. Cílem mé disertační práce bylo zhodnotit negativní vliv balancovaných krystaloidů a koloidů na krevní srážlivost pomocí rotační tromboelastometrie. V první části práce byl posouzen nežádoucí efekt balancovaného krystaloidu, hydroxyethyl škrobu a želatiny po navození diluce krve in vitro. Metodou rotační tromboelastometrie byly hodnoceny parametry testů EXTEM a FIBTEM. V druhé části práce byl hodnocen negativní vliv inufzních roztoků po navození diluce in vivo. Krevní vzorky byly získány od pacientů podstupujících artroskopii kolenního kloubu před a po podání 500 ml krystaloidu nebo hydroxyethyl škrobu nebo želatiny. Rotační trombolestometrií jsme provedli testy EXTEM a FIBTEM. Na základě výsledků provedených prací, hydroxyethyl škrob vykazuje největší koagulopatický efekt, mírněji působí želatina, nejmenší hemostatický vliv má krystaloid. Dle uvedených výsledků lze doporučit balancované krystaloidy jako nejvhodnější roztoky k perioperační tekutinové terapii pro jejich minimální hypokoagulační účinek.
|
|
|
Vazba kontaminantů na koloidy ve vodách z důlní a hutní oblasti
Walter, Dominik ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Faimon, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá studiem koloidních částic a jejich schopností vázat stopové prvky v povrchových a podzemních vodách v důlní a hutní oblasti Příbramska. Pro studium koloidů byla zvolena kombinace metod kaskádové filtrace a ultrafiltrace s tangenciálním tokem, pomocí které byly ze zkoumaných vzorků vod postupně oddělovány jednotlivé koloidní frakce. K tomuto účelu byly použity filtry o nominální velikosti pórů 0,8 μm, 0,45 μm, 0,1 μm, 100 kDa, a 5 kDa. Vzorky vod byly po každém stupni filtrace analyzovány pomocí ICP-OES, ICP-MS a HPLC, měřeny byly také fyzikálně chemické vlastnosti vzorků vod (pH, Eh, elektrická vodivost). U vybraných vzorků byla provedena analýza rozpuštěného organického uhlíku (DOC) a analýza pevné fáze zachycené na použitých filtrech. Získaná data byla použita k termodynamickému modelování v programu PHREEQC-2. Výsledky ukazují, že hlavní a stopové prvky lze podle jejich zastoupení v jednotlivých velikostních frakcích přibližně rozdělit do několika skupin. Většina prvků se ve zkoumaných vodách vyskytuje dominantně jako zcela rozpuštěné látky (< 5 kDa), koloidy tvoří většinou nejvýše 5-20 % a to téměř výhradně ve frakci 5 kDa - 100 kDa. U prvků jako As, Co, Cr, Si, Sb a U byl pozorován postupný pokles koncentrace ve všech frakcích pouze při nízké hodnotě iontové síly 1,2...
|
|
|
Příprava směsných koloidů huminových kyselin s biopolymery
Ondruch, Pavel ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnost využití nových aplikačně výhodných forem směsných koloidů chitosanu a huminových kyselin. V experimentální části byly na základě literární rešerše navrženy a optimalizovány vhodné postupy přípravy hydrogelových a xerogelových směsných forem těchto polymerních materiálů. Při jejich charakterizaci byla hlavní pozornost věnována stanovení obsahu vody a botnacích charakteristik a také jejich mechanickým vlastnostem. Vývoj materiálu byl směřován k průmyslovému nebo zemědělskému využití jeho sorpčních schopností, případně schopnosti imobilizace polutantů v zemědělství a ochraně životního prostředí. Další výhodu představuje možnost řízeného uvolňování HK, využitelná převážně v agrochemii.
|
|
|
Čiřidla ve vinařské technologii
Marko, Valéria
Bakalářská práce byla vypracována na Mendelově univerzitě v Brně, Zahradnické fakultě v Lednici, Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů v letech 2013-2014. Práce hodnotí současný pohled na proces čiření ve vinařské technologii a způsoby použití čiřicích prostředků v moštu a víně. Dále práce popisuje povolená čiřidla podle právních předpisů v ČR a Evropské unii. Součástí práce je zhodnocení nabídky čiřidel na tuzemském trhu včetně jejich aplikace. Pro objektivní zhodnocení použití čiřicích preparátů a jejich nabídky, byl proveden průzkum mezi vinaři. Z výsledků průzkumu je možné zhodnotit, která čiřidla jsou nejvíce používaná pro ošetření vína a moštu. Výsledky reálně potvrzují, že čiření má svoje místo v technologickém procesu výroby vína.
|
host ::
RSS.