Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Selekční kritéria k upevnění varroatolerance včely medonosné
Rod, Jan
Hlavním úkolem této práce je shrnout poznatky v oblasti tlumení varroózy a porovnat dnes využívané metody a přípravky. Dále popsat varroatolerantní vlastnosti včel, jejich vzájemné vztahy a význam pro šlechtění varroatolerantních včelstev. V práci je též popsán vztah varroózy s virovými onemocněními včel a možné následky tohoto vztahu pro populaci včely medonosné. Teoretické poznatky jsou doplněny experimenty s novými metodami aplikace kyseliny šťavelové. Tyto experimenty zjišťovaly její účinnost v kontrole růstu populace kleštíka a její vliv na včelí plod. Dále se pak testovala varroasenzitivní hygiena včelstev. Výsledky ukazují, že metodika pro výběr varroatolerantních včelstev potřebuje další vývoj a kolapsy lze omezit jen při současné aplikaci varroacidů.
Selekční kritéria k upevnění varroatolerance včely medonosné
Volná, Jitka
Bakalářská práce se zaměřuje varroatoleranci včely medonosné. Teoretická část práce se věnuje kompilaci zjištěných poznatků v oblasti varroatolerance včely medonosné z dosud publikovaných vědeckých prací. Praktická část práce se zaměřuje na vyhodnocení dat získaných ze zimního a poléčebného spadu kleštíka včelího z let 2011 až 2015, hygienického chování z let 2002 až 2003 a 2007 až 2015 na včelnici AF Mendelu a varroasenzitivní hygieny. Zjištěné výsledky potvrzují, že sledování spadu, selekce na zvýšení hygienického chování včel i sledování reprodukce kleštíka včelího v buňkách plástu má svůj význam pro zvyšování varroatolerance včely medonosné. V dalším období je nutné se touto problematikou dále zabývat a zpřesnit metodiku testování reprodukce kleštíka včelího pro českou populaci včelstev.
Nové trendy v prevenci a zdolávání varoózy
LUKÁŠKOVÁ, Jana
Varroa destructor, též také označovaný jako kleštík včelí, je parazitický roztoč včely východní a včely medonosné, který způsobuje onemocnění varroózu. Kleštík se šíří jako nežádoucí pasažér na těle včel i trubců, kteří zalétávají do cizích úlů a stávají se tak hlavními přenašeči parazita. V České republice se s tímto parazitem bojuje od jeho objevení z počátku 80. let 20. století a to různými způsoby, které nařizuje Státní veterinární správa České republiky a také způsoby, které během let objevili samotní včelaři. Cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou v současné době používané diagnostické postupy při zjišťování varoózy ve včelstvech, způsoby potlačení invaze kleštíka včelího a metody léčení včelstev napadené varoózou. Jaké metody se osvědčily jako nejúčinější a jaké nové metody se od doby výskytu kleštíka včelího na území České republiky vyvinuly. Svůj praktický výzkum jsem prováděla na včelstvech včelařské organizace Trhové Sviny a to v roce 2015 a 2016. Během praktické části byl sledován výskyt kleštíka včelího, následné ošetření včelstev a způsoby ošetření. Na základě výsledků vyšetření kontrolních vzorků zimní měli Státní veterinární správou pro Jihočeský kraj bylo zjišťováno, zda byla prováděná opatření účinná. Ve své práci jsem došla k závěru, že je velmi důležité jednotné ošetřování včelstev a detekování výskytu kleštíka včelího, nejen u včelařských sdružení, ale i u neregistrovaných včelařů. Vzhledem k tomu, že alternativní způsoby léčby varroózy, či cílený chov včelstev na varroatoleranci není v podmínkách České republiky reálný, především pro velké množtví včelstev, není jiné alternativy než plně dodržovat nařízení Veterinární správy a být při prevenci a léčbě varroózy důsledný.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.