|
|
Alpha-gal - dvě strany jedné mince
ŠABATKOVÁ, Klára
Klíšťata jsou zajímavými ektoparazity pro svou schopnost ovlivňovat hostitelovo obranné reakce. Tato schopnost klíštěcích slin je často zneužívána patogeny, kteří tak zvyšují svůj přenos. Mnoho výzkumů se proto zaměřuje na identifikaci molekul slin klíšťat a jejich možné medicínské využití. Tato práce se zaměřuje na přirozeně vysoké hladiny anti-Gal protilátek v lidském séru a jejich interakci s alpha-gal epitopy exprimovanými na povrchu patogenů a savčích buněk. Tento epitop byl také nalezen v klíštěcích slinách a v některých lécích.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Měření aktivace signálních drah v myší makrofágové linii IC-21 a primárních dendritických buňkách po infekci virem klíšťové encefalitidy.
Kožantová, Jana ; Lieskovská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Klíšťová encefalitida je závažným onemocněním centrální nervové soustavy. Je způsobena virem klíšťové encefalitidy, který je přenášen klíšťaty. Česká republika patří mezi země s největším výskytem této nemoci. Virus klíšťové encefalitidy je schopen se replikovat v několika buněčných typech. V práci jsme se zaměřili na makrofágovou linii IC-21 a dendritické buňky, protože jsou to jedny z prvních buněk přicházejících do kontaktu s virem a zároveň napomáhají šíření viru v hostiteli v počáteční fázi infekce. Dosud není znám specifický receptor pro vstup viru do buňky, ani které signální dráhy aktivuje. Proto jsme se rozhodli prozkoumat aktivaci vybraných signálních drah po infekci virem klíšťové encefalitidy a ovlivnění této aktivace klíštěcími slinami. K tomuto účelu byly využity metody duální luciferázové eseje, imunosendvičové eseje a western blotu. Ze získaných výsledků vyplývá, že ve virem infikovaných buňkách IC-21 se aktivuje fosfatidyl-inositolová dráha, NF-κB, signální molekula Erk1/2 a další. Testování vlivu klíštěcích slin ukázalo, že jejich účinkem dochází k signifikantnímu snížení aktivity signálních molekul NF-κB, AP-1 a CREB.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.