|
|
Role klíčového pracovníka v Domově pro seniory
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Problematika stáří a stárnutí je velice aktuálním tématem. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána problematika stáří a stárnutí, jednotlivé potřeby a jejich specifika ve stáří, související legislativa, péče o seniory, Domov pro seniory Chvalkov, problematika individuálního plánování a role klíčového pracovníka. V empirické části bakalářské práce je popsána metodika výzkumného šetření, technika sběru dat, harmonogram výzkumu, charakteristika a způsob výběru výzkumného souboru, způsob zpracování dat a výsledky výzkumného šetření. V teoretické části je v první kapitole popsána problematika stáří a stárnutí, jsou vymezeny jednotlivé potřeby ve stáří a jejich specifika. Druhá kapitola se zabývá péčí o seniory, dělením péče i zákonnými normami. Jsou zde předloženy stěžejní zákonné normy s důrazem na Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách, a na Vyhlášku č. 505/2006 kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Ve třetí kapitole je představen Domov pro seniory Chvalkov, ve kterém probíhalo výzkumné šetření této bakalářské práce. Další kapitoly se zabývají problematikou klíčového pracovníka a individuálního plánování. Empirická část této bakalářské práce se zabývá získáním odpovědí na výzkumné otázky této bakalářské práce a splněním cíle práce. Cílem mé práce bylo zjistit, jaký význam má individuální plánování a role klíčového pracovníka v kvalitě poskytovaných sociálních služeb z pohledu uživatelů Domova pro seniory Chvalkov. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka: ?Jaký význam přikládají roli klíčového pracovníka senioři v domově pro seniory?? A tři dílčí výzkumné otázky: ?Jaký je postoj uživatelů v domově pro seniory k individuálnímu plánování? Jaký je postoj uživatelů v domově pro seniory k osobnosti klíčového pracovníka? Jaký je postoj uživatelů v domově pro seniory k důležitosti role klíčového pracovníka v souvislosti s individuálním plánováním?? K výzkumu v empirické části byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s předem určenými otevřenými otázkami. Vlastní výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, teprve poté probíhal hlavní výzkum. Jako výzkumný soubor byli zvoleni uživatelé sociálních služeb v Domově pro seniory Chvalkov. Respondenti byli vybráni pomocí prostého záměrného (účelového) výběru. Zkoumaný soubor byl vybrán ze základního souboru, klienti museli splňovat určitá kritéria. Museli být obyvateli Domova pro seniory Chvalkov nejméně jeden rok a museli být ochotní spolupracovat. Výzkumný soubor tvořili 4 respondenti. Pro analýzu získaných dat pomocí kvalitativního výzkumu byla poté použita metoda vytváření trsů. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že díky individuálnímu plánování uživatelé Domova pro seniory Chvalkov nejsou pouze pasivními příjemci sociálních služeb, ale pomocí klíčového pracovníka spolurozhodují o kvalitě svého života. Individuální plánování je podněcuje k převzetí aktivní role a zodpovědnosti za svůj život, jehož součástí se stává i jejich klíčový pracovník. Uživatelé hodnotí individuální plánování i roli klíčového pracovníka velice pozitivně. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že uživatelé Domova pro seniory Chvalkov, individuálnímu plánování a roli klíčového pracovníka přikládají velice vysoký význam v kvalitě poskytovaných sociálních služeb.
|
|
|
Význam pečovatelské služby pro seniory a jejich rodinu
ŠPAČKOVÁ, Ivana
Pečovatelská služba je jako terénní nebo ambulantní služba poskytována osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a rovněž je využívána rodinami s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Tato služba je zaměřena na individuální podporu života člověka v jeho přirozeném prostředí. Teoretickou část jsem rozdělila do pěti kapitol. První kapitola se zabývá stářím a stárnutím, protože v této době nastávají změny v celkové struktuře organismu, které ovlivňují jeho funkce a promítají se v podobě zvýšené zranitelnosti, omezeného výkonu a poklesu schopností jedince. Ve druhé kapitole se zabývám změnami ve stáří, které se týkají především oblasti tělesné, psychické a sociální. Ve třetí kapitole popisuji současnou situaci v poskytování sociálních služeb. Tyto služby jsou definovány podle zákona č.108/2006 Sb. především jako prostředek k zajištění co největší psychické a fyzické soběstačnosti jedince, kterému se snaží umožnit zapojení do běžného života, důstojné prostředí a zacházení. Čtvrtá kapitola se zabývá konceptem poskytování pečovatelské služby v České republice. Poslední pátá kapitola se zabývá individuálním plánováním, které je jedním z nejvýznamnějších nástrojů zajištění a zvyšování kvality poskytovaných sociálních služeb a je také ukotveno v zákoně č.108/2006Sb. o sociálních službách. Praktická část mé bakalářské práce byla zpracována technikou kvalitativního výzkumu, konkrétně metodou dotazování pomocí polostandardizovaného rozhovoru s předem určenými otevřenými otázkami a analýzou osobní dokumentace. Základní výzkumný soubor tvořili vybraní uživatelé a pracovníci pečovatelské služby Ledax o.p.s. Cílem tohoto výzkumu bylo zjištění faktorů, které jsou vnímány uživateli pečovatelské služby jako nejvýznamnější. Ze zkoumání vyplynulo, že k využívání péče je přivedl především zhoršený zdravotní stav a vysoký věk. Z mého výzkumu dále vyplynulo, že uživatelé vnímají svého klíčového pracovníka spíše jako důvěrníka, nebojí se svěřit se svými pocity či problémy a udávají, že má vždy dostatek času je vyslechnout. Naopak je tomu u samotných pracovníků, kteří svou roli vidí pouze na pozici pomocníka, navíc díky velkému pracovnímu vytížení postrádají dostatek času na uživatele. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se s tímto problémem mnohdy setkávám, jelikož pečovatelky mají na starosti více uživatelů a péče se nezajišťuje soustředěně na jednom místě. Řešením této situace by bylo snížení počtu uživatelů na jednu pečovatelku, avšak tím by byl nucen poskytovatel rozšířit počet svých zaměstnanců, v současné době je však omezen finančními a i provozními limity dané organizace. Důležité je zdůraznit, že pokud má být péče a podpora u uživatele zajištěna na profesionální úrovni, tak by měl klíčový pracovník být tím, kdo koordinuje péči u uživatele, je jeho důvěrníkem a průvodcem nelehkým životním obdobím. I přesto, že se ukazují rozdíly v pohledu na faktor osobnosti pečovatele, tak se domnívám, že vnímání pečovatele z pohledu uživatele jako důvěrníka je také určitou zárukou efektivního provádění individuálního plánování v organizaci daného poskytovatele.
|
|
|
Aktivizační činnosti v domovech pro seniory na Táborsku
HOFMANNOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá aktivizací v domovech pro seniory na Táborsku. Teoretická východiska seznamují s pojmy stáří a stárnutí, změnami v životě seniora, se specifikací komunikace se seniorem a v neposlední řadě s významem aktivizace ve stáří. Popisuje také individuální plánování v pobytových sociálních zařízeních, roli klíčového pracovníka a význam individuálního plánování. Na závěr jsou představeny formy možné aktivizace seniorů. Praktická část mapuje ve vybraných domovech pro seniory plánované a realizované aktivity určené jejich uživatelům. Dále se také zaměřuje na odborné kompetence pracovníků, kteří se podílejí se na koordinaci a realizaci volnočasových aktivit.
|
|
|
Individuální plánování s uživateli chráněného bydlení Proutek v Jindřichově Hradci
HORŇÁČKOVÁ, Marta
V současné době je problematika individuálního plánování s uživateli sociálních služeb velice diskutované téma, které je chápáno jako základní kámen v poskytování kvalitní sociální služby. Je ukotveno v zákoně č.108/2006 Sb., o sociálních službách, kde je uložena povinnost plánovat průběh služby s uživatelem a to s ohledem na jeho potřeby a přání, tak aby byl s naplňováním a uskutečňováním individuálních plánů spokojen. Individuální plánování patří také do důležitých standardů kvality, které je potřeba splňovat, aby byla služba poskytována kvalitně, efektivně a v souladu s posláním a cíli organizace a přitom respektovala individuální potřeby uživatele. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem je prováděno individuální plánování s uživateli chráněného bydlení Proutek v Jindřichově Hradci, jehož klientelou jsou lidé s mentálním postižením. Za účelem naplnění cíle popíši v teoretické části práce co je individuální plánování, jaká má specifika, metody a postupy v sociální práci s mentálně postiženými uživateli, zdůrazním předpoklady pro úspěšné plánování s klienty s mentálním postižením. Zaměřím se i na osobu pracovníka, který provádí individuální plánování, jak je proškolen, jakými zásadami by se měl během plánování řídit, aby byla zajištěna již výše zmiňovaná kvalita služby dle standardů. V praktické části se konkrétně zaměřím na uplatňování důležitých předpokladů pro kvalitní individuálního plánování pro uživatele s mentálním postižením v chráněném bydlení. Formou polořízených rozhovorů se čtyřmi asistenty, kteří realizují individuální plánování v bydlení, budu zjišťovat způsob realizace plánování ve službě, dále hodnotit pozitiva případě negativa, která při individuálním plánování s touto specifickou skupinou uživatelů mohou nastat. Výstupem mé bakalářské práce je zhodnocení realizace individuálního plánování ve službě. Srovnání práce asistentů a poukazování na dobrou praxi v poskytování kvalitního individuálního plánování s uživateli s mentálním postižením a to se zaměřením na aplikaci zásadních předpokladů plánování využitelných i pro jiná zařízení s podobným typem služby.
|
|
|
Význam klíčového pracovníka pro klienty Domova Libníč
HELLEROVÁ, Irena
Bakalářská práce se zabývá významem klíčového pracovníka pro klienty s onemocněním schizofrenie, kteří využívají pobytových služeb v Domově se zvláštním režimem Libníč. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V první části je teoreticky zpracováno témaindividuálního plánování, klíčového pracovníka, klienta. Dále je tato část věnována schizofrenii a komunikaci s lidmi s psychickým onemocněním. V praktické části se zjišťuje pomocí rozhovorů praktický význam klíčového pracovníka pro klienty v Domově Libníč.
|
|
|
Vytvoření ošetřovatelské dokumentace a její využití v Domově pro seniory Chýnov
CHAMROVÁ, Anna
Ošetřovatelská dokumentace se stává v současnosti důležitou složkou zdravotnické dokumentace. Je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu i v domovech pro seniory. Teoretická část bakalářské práce {\clqq}Vytvoření ošetřovatelské dokumentace a její využití v Domově pro seniory Chýnov`` obsahuje kapitoly týkající se ošetřovatelského procesu a ošetřovatelské dokumentace. Dále se v této části zabýváme charakteristikou Domova pro seniory Chýnov a specifickými problémy a potřebami geriatrických klientů, především klientů s Alzheimerovou demencí. Cílem mé práce je vytvořit ošetřovatelskou dokumentaci v Domově pro seniory Chýnov, aplikovat ji v tomto zařízení a v neposlední řadě zjistit, zda použití této dokumentace má vliv na holistický přístup sester ke klientovi. Ve výzkumné části práce byla v první fázi vytvořena nová dokumentace a aplikována v Domově pro seniory Chýnov. Respondenti měli možnost s dokumentací pracovat v měsíci lednu a únoru roku 2010. V druhé fázi jsme se snažili zmapovat názory respondentů na vytvořenou dokumentaci. Před začátkem výzkumu byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Přijmou sestry, pracující v Domově pro seniory Chýnov nově vytvořenou dokumentaci jako součást zdravotnické dokumentace? Výzkumná otázka 2: Nebudou se sestry pracující v Domově pro seniory Chýnov odvolávat na časovou náročnost při práci s vytvořenou dokumentací? Výzkumná otázka 3: Ovlivnila vytvořená dokumentace komunikaci mezi ošetřujícím personálem? Výzkumná otázka 4: Přispěje nově vytvořená dokumentace ke změně pohledu sester na pacienty v duchu holistické filosofie? Pro naplnění uvedených cílů byl proveden kvalitativní výzkum metodou dotazování s využitím polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 7 respondentů (všeobecných sester) pracujících v tomto zařízení.Na základě výsledků výzkumu se domníváme, že cíle práce byly splněny. Výzkum ukázal, že nově vytvořená dokumentace přispěla ke zlepšení komunikace mezi členy ošetřovatelského týmu a sestry ji přijali jako součást zdravotnické dokumentace. Smyslem práce bylo vytvoření kvalitní ošetřovatelské dokumentace, která by byla jednoduchá, časově nenáročná a zároveň byla zaměřena na specifické potřeby klientů Domova pro seniory Chýnov. Práce má přínos praktický.
|
|
|
Adaptační proces klientů v Domově pro seniory G - centra Tábor
PĚCHOTOVÁ, Blanka
Cílem této práce je odhalit postoj člověka k překonávání obtíží a zmapovat problémy,které s sebou zařazení do domova pro seniory přináší.V práci byl použit kvalitativní výzkum.Základní technikou byl standardizovaný rozhovor s uzavřenými a polozavřenými otázkami s respondenty a technika polostandardizovaného rozhovoru se sociálními pracovníky. Výsledky výzkumu ukázaly, že senioři spojují nástup do sociálního zařízení s očekáváním pomoci při zvládání obtížných situací v životě.Vzhledem k tomu, že ubývají jejich kompetence, hledají především bezpečí, společnost, poskytnutí péče a pocit jistoty jejich dostupnosti.
|
|
|
Standardy kvality sociálních služeb v domovech pro seniory
KROPÍKOVÁ, Jana
Tato práce si klade za cíl zjistit u poskytovatelů služby domov pro seniory způsob, jak vytvářejí a zavádějí Standardy kvality do poskytování péče prostřednictvým svých zaměstnanců. V práci jsou charakterizovány všechny Standardy kvality, které jsou poskytovatelům sociálních služeb dány zákonem a které jsou i jedním z důležitých kritérií hodnocení sociální služby.
|
|
|
Aspekty individuálního plánování při zavádění standardů kvality v pečovatelské službě
HRDINOVÁ, Dana
Práce se zabývá jedním ze standardů kvality sociálních služeb {--} individuálním plánováním průběhu služby v pečovatelské službě. Na pozadí zrodu současné legislativní podoby standardů kvality, jejich významu a principech, ukazuje podstatu a obsah individuálního plánování průběhu služby s klientem. Pozornost je věnována charakteristikám pečovatelské služby a specifikům její cílové skupiny a zejména dovednostem, znalostem a kompetencím klíčových pracovníků potřebných ke zjišťování osobních cílů klientů, k aktivizaci jejich zdrojů a dojednávání adekvátní podpory. V jeden celek jsou integrovány teoretické požadavky s praktickými postupy využití metod a technik individuálního plánování průběhu služby s komunikujícími i nekomunikujícími klienty, ve kterých je základem kontakt, dialog a vztah klíčového pracovníka a klienta. Završením materiálu je návrh obsahu metodiky individuálního plánování v pečovatelské službě, tedy souboru pravidel popisujících průběh tohoto procesu.
|
|
|
Metody a nástroje stabilizace klíčových pracovníků ve špičkových organizacích
Krčková, Eva ; Kleibl, Jiří (vedoucí práce) ; Stříteský, Marek (oponent)
Shrnutí významu, metod a nástrojů stabilizace cenných pracovníků v organizaci. Tvorba retenčních plánů, problémy fluktuace a ochodu znalostí. Udržování pracovníků podle zařazení do různých skupin a situací. Analýza definic klíčového pracovníka. Metody identifikace klíčových pracovníků. Specifika práce se skupinou klíčových pracovníků. Systém práce s klíčovými pracovníky ve spolupracující organizaci. Dotazníková šetření mezi vybranými společnostmi a mezi klíčovými pracovníky spolupracující organizace.
|
host ::
RSS.