|
| |
|
|
Klíčivost semen, metody stanovení a její ovlivnění faktory prostředí
KRAUS, Jindřich
Srovnávali jsme klíčení a dynamiku klíčení druhů po různém ošetření semen stratifikací (za sucha, za vlhka, kolísání teploty). Pokus byl proveden v laboratorních podmínkách s použitím semen deseti druhů z komerčního prodeje. Výhoda domácího prostředí byla testována v polním experimentu a vyhodnocena klíčením semen tří druhů ze čtyř lokalit lišících se vlhkostí a semen z komerčního prodeje. Data jsme analyzovali pomocí zobecněných lineárních modelů.
|
|
|
Vývoj kořenového systému v raných fázích rostlinné ontogeneze
Mašková, Tereza ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent)
Vývoj kořenového systému v raných fázích rost- linné ontogeneze Klíčení semene a následný vývoj kořenového systému je pro nově vznikající rost- linu kritickým obdobím života. Musí rozpoznat a vhodně a rychle zareagovat na podmínky okolního prostředí, ve kterých se ocitla. Jakým způsobem tento vývoj probíhá a jaká je výsledná architektura kořenového systému, závisí nejenom na podmínkách prostředí, ale také na rostlině samotné. Různé druhy se mohou ve své reakci velmi lišit. Tato práce zkoumá vývoj kořenového systému rostliny v prvních čtyřech týdnech jejího života v závislosti na množství dostupných živin v substrátu a množství dostupných živin, které si nese v semeni s sebou od mateřské rost- liny. Dotýká se také vztahu mezi klíčivostí semen a jejich velikostí a množstvím dostupných živin. Nebyly nalezeny rozdíly v klíčivosti semen v závislosti na koncentraci do- stupných živin. Jednotlivé druhy se však liší v rychlosti klíčení. Hmotnost biomasy rostlinného těla roste s rostoucím množstvím dostupných živin v substrátu. U druhů s malými semeny je tento nárůst relativně větší. Druhy s velkými semeny s rostoucí koncentrací dostupných živin investují relativně více do nadzemní...
|
|
|
Studium vybraných fyziologických vlastnosti populací polních plevelů z odlišných stanovišť
Frantová, Nicole
Diplomová práce na téma: Studium vybraných fyziologických vlastnosti populací polních plevelů z odlišných stanovišť se zabývá studiem vlivů teploty a stanoviště na klíčivost semen laskavce ohnutého Amaranthus retroflexus a heřmánku pravého Matricaria chamomilla. Semena laskavce ohnutého byla sbírána ze stanovišť: mez, stromořadí, železnice a pole. Semena heřmánku byla sbírána ze stanovišť: mez, stromořadí a byla také zakoupena. Semena byla vystavena teplotám 6 °C, 8 °C a 18 °C. Nejvyšší klíčivosti semen bylo u obou druhů dosaženo při teplotě 18 °C, nejnižší klíčivost byla dosažena při 6 °C. Nejvyšší klíčivost semen laskavce ohnutého byla dosažena ze stanoviště mez 34,67 %, nejnižší ze stanoviště pole 28,67 %. Nejvyšší klíčivosti semen heřmánku pravého bylo dosaženo u zakoupených semen 86,67 %, nejnižší klíčivost byla u semen ze stanoviště mez 34 %.
|
|
|
Vývoj kořenového systému v raných fázích rostlinné ontogeneze
Mašková, Tereza ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent)
Vývoj kořenového systému v raných fázích rost- linné ontogeneze Klíčení semene a následný vývoj kořenového systému je pro nově vznikající rost- linu kritickým obdobím života. Musí rozpoznat a vhodně a rychle zareagovat na podmínky okolního prostředí, ve kterých se ocitla. Jakým způsobem tento vývoj probíhá a jaká je výsledná architektura kořenového systému, závisí nejenom na podmínkách prostředí, ale také na rostlině samotné. Různé druhy se mohou ve své reakci velmi lišit. Tato práce zkoumá vývoj kořenového systému rostliny v prvních čtyřech týdnech jejího života v závislosti na množství dostupných živin v substrátu a množství dostupných živin, které si nese v semeni s sebou od mateřské rost- liny. Dotýká se také vztahu mezi klíčivostí semen a jejich velikostí a množstvím dostupných živin. Nebyly nalezeny rozdíly v klíčivosti semen v závislosti na koncentraci do- stupných živin. Jednotlivé druhy se však liší v rychlosti klíčení. Hmotnost biomasy rostlinného těla roste s rostoucím množstvím dostupných živin v substrátu. U druhů s malými semeny je tento nárůst relativně větší. Druhy s velkými semeny s rostoucí koncentrací dostupných živin investují relativně více do nadzemní...
|
|
|
Vliv fusariových mykotoxinů na tvorbu a dozrávání obilek pšenice a žita
Kaleova, Aleksandra ; Pazderů, Kateřina (vedoucí práce) ; Capouchová, Ivana (oponent)
Cílem bakalářské práce je zpracovat literární rešerši o tom, jak fusariové mykotoxiny ovlivňují tvorbu, dozrávání a klíčivost obilek pšenice a žita. V první části je popsán rod Fusarium, jeho charakteristika a taxonomie a morfologie makrokonidií. Ve druhé části práce jsou uvedeny informace o mykotoxinech, toxických plísňových metabolitech, které jsou schopné kontaminovat širokou škálu potravin a krmiv. Další část je zaměřena na cyklus Fusaria, zdroje a šíření inokula, průběh infekce a kolonizace obilnin. Následující část práce se věnuje vlivům prostředí na výskyt a šíření chorob a změny ve struktuře semen ovlivněné fusariem a symptomy které se projevují na rostlinách. Další kapitola se zabývá klíčivostí semen a vlivem mykotoxinů na tuto klíčivost. V závěru jsou zrekapitulovány nejdůležitejší informace rešerše. Bakalářská práce se zabývá problematikou hub druhů Fusarium, známých jako rostlinné patogeny způsobující onemocnění. U obilovin napadají paty stébel, listy a klasy. Nejvýznamnější škody vznikají po napadení klasů, proto jsou klasové fuzariózy jedny z nejzávažnějších chorob na světě, především u ozimé pšenice. Způsobují výnosové ztráty, snižují klíčivost osiva a pekařskou kvalitu zrna, následně způsobují vážné toxikologické problémy s dopadem na zdraví člověka. V posledních 20 letech se druh Fusarium důkladně studuje, protože mykotoxiny, které produkuje, mohou být hrozbou pro zdraví zvířat a lidí.
|
|
| |
host ::
RSS.